Na Ukrajině se rozpadla vládní koalice

Kyjev - Předseda ukrajinského parlamentu Arsenij Jaceňuk vyhlásil rozpad oranžové prozápadní vládní koalice. Nyní mají politické strany 30 dní na jednání o nové vládě a pokud se nedomluví, čekají Ukrajinu další předčasné parlamentní volby. Byly by to už třetí za poslední tři roky. Jaceňuk je členem strany Naše Ukrajina, založené prezidentem Viktorem Juščenkem. Ve svém vystoupení před ukrajinským parlamentem prohlásil, že je nucen splnit svou ústavní povinnost a oficiálně oznámit, že koalice demokratických sil v ukrajinském parlamentu se rozpadla.

Ukrajina zažívá další fázi politické krize, která eskaluje už dva týdny od té doby, co Juščenkova formace oznámila, že opouští vládu vedenou premiérkou Julijí Tymošenkovou. O víkendu vypršela desetidenní lhůta, kterou měli prozápadní vládní partneři na vyřešení rozporů.  

Jaceňuk vyzval strany, aby se pokusily své rozpory překonat, ale šance zabránit rozpadu koalice a vyhnout se novým volbám, už třetím za tři roky, je mizivá. Juščenko řekl, že zánik koalice neohrožuje demokracii v zemi, ale obvinil svou donedávna politickou partnerku a nyní soupeřku Tymošenkovou ze zrady národních zájmů. Řekl také, že Ukrajinu se snaží destabilizovat Rusko.

Arsenij Jaceňuk:

„Ti, kdo chcete položit kytice a věnce, buďte tu, prosím, v deset ráno.“

Na Ukrajině je momentálně český premiér Mirek Topolánek, který jednal také s hlavními představiteli země - s premiérkou Tymošenkovou, s prezidentem Juščenkem i s předákem opozice Viktorem Janukovyčem.

V současné situaci se na Ukrajině hraje o to, zda bude pro jednotlivé strany výhodnější krizi vyřešit a sestavit více či méně obměněnou vládní koalici, nebo se pustit do předčasných voleb. Nabízí se například spojení dosavadních velkých rivalů Tymošenkové a Janukovyče, jejichž strany mají podle průzkumů u voličů nejvyšší preference. Přibližování Tymošenkové k proruské opozici se ale vykládá spíše jako krátkodobý, pragmatický tah, který má oslabit Juščenka.

Poslední preference jednotlivých stran

- Premiérčin prozápadní blok by nyní ve volbách získal 24,1 % hlasů
- Janukovyčova Strana regionů by ve volbách získala 23,3 % hlasů
- Juščenkova Naše Ukrajina má podporu pouhých 3,8 % voličů

Podle odborníků na Ukrajině existuje prakticky trvalý stav krize už od roku 2004, kdy byly schváleny zákony, které ustanovily dva silné výkonné ostrovy moci, premiéra a prezidenta, kteří jsou odsouzeni spolu věčně bojovat. Navíc Tymošenková a Juščenko jsou oba nesmírně ambiciózními politiky.

Ukrajinu čeká přibližně za rok a půl prezidentská volba a je možné, že se všechny tři ústřední postavy ukrajinské politiky, Tymošenková, Juščenko i Janukovyč, zapojí do boje o křeslo hlavy státu, což povede k dalším politickým krizím a nelegitimním změnám ústavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 37 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 46 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...