Na Slovensku začal soud s Pavlem Ruskem a Marianem Kočnerem v kauze miliardových směnek

Nahrávám video

Na Slovensku začalo soudní líčení s exministrem hospodářství a bývalým ředitelem soukromé televize Markíza Pavlem Ruskem a podnikatelem Marianem Kočnerem v kauze padělání čtyř směnek vystavených na částku v celkové výši téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Jejich proplacení vymáhala od Markízy jedna z Kočnerových firem. V případě prokázání viny hrozí obžalovaným až dvacetileté vězení. Rusko u soudu vinu popřel.

Podle prokurátora Rusko zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy již nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko na směnkách vystupuje jako dlužník, televizní stanice jako ručitel. Povinnost proplatit směnky by patrně zůstala pouze na Markíze, protože Rusko je podle slovenských médií nemajetný. Rusko u soudu řekl, že dluh není schopen uhradit. Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví televize, která patří do skupiny Central European Media Enterprises (CME).

Stanice Markíza dříve označila směnky za podvrh a tvrdila, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud loni uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Nahrávám video

„Policie se opírá jednak o výpovědi bývalých členů managementu, kteří tvrdí, že o žádných takových směnkách nevěděli, také o účetnictví Markízy, protože v účetnictví nebyla žádná zmínka, že by Markíza mohla mít takový závazek,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Policie si nechala vypracovat například i znalecký posudek z oblasti písmoznalectví. „Ten říká, že podpis Pavla Ruska na těchto směnkách neodpovídá způsobu, jak se podepisoval na jiných listinách v té době, kolem roku 2000. Tedy že ten podpis vznikl mnohem později zfalšováním, někdy kolem roku 2014 až 2016,“ dodal Obrovský.

K soudu dorazil jen Pavel Rusko
Zdroj: ČT24

Hrozba dvacetiletého trestu

Rusko v pondělí před soudem odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu, která by mu výměnou za doznání zajistila nižší trest než v případě prokázání viny v hlavním líčení. Vinu dříve popřel i sám Kočner.

Advokáti obžalovaných tvrdili, že trestní stíhání jejich klientů je zjevně účelové a že celý proces je ze strany prokuratury veden jednostranně. Rusko před soudem řekl, že směnky souvisely s urovnáním sporu s Kočnerovou firmou Gamatex. Pracovníci Gamatexu v roce 1998 obsadili Markízu, pokus o její převzetí ale skončil neúspěšně.

Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Prokurátor naopak tvrdil, že urovnání sporu zajistila jiná smlouva s Gamatexem než kontroverzní směnky. Kromě Ruska a Kočnera je v kauze směnek podezřelý také někdejší Kočnerův společník Štefan Ágh, v jehož prospěch byly některé směnky vystaveny. Ághův případ byl už dříve vyloučen k samostatnému řízení.

Obžalobu proti Ruskovi a Kočnerovi v případu padělání směnek za značného zájmu médií a veřejnosti projednává specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinku nedaleko v Bratislavy, který se zabývá nejzávažnějšími kriminálními případy na Slovensku.

Oběma hrozí tresty od dvanácti do dvaceti let vězení. „Samozřejmě jde doteď o netrestané osoby, proto by jim teoreticky soud v případě uznání viny mohl tresty snížit o deset let, ale v obou případech jde o vysoké tresty pro tak vlivné lidi, jakými Pavol Rusko a Marian Kočner byli,“ uvedla novinářka Denníku N Monika Tódová.

Další případy

Kočner, kterého policie letos v březnu obvinila také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, je v kauze směnek již déle než rok ve vazbě a zahájení líčení se na vlastní žádost nezúčastnil. Rusko zase v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy Silvie Volzové.

Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů tehdejších slovenských korun. Z politiky se Rusko stáhnul a rovněž prodal svůj podíl v Markíze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...