Na Slovensku začal soud s Pavlem Ruskem a Marianem Kočnerem v kauze miliardových směnek

Nahrávám video

Na Slovensku začalo soudní líčení s exministrem hospodářství a bývalým ředitelem soukromé televize Markíza Pavlem Ruskem a podnikatelem Marianem Kočnerem v kauze padělání čtyř směnek vystavených na částku v celkové výši téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Jejich proplacení vymáhala od Markízy jedna z Kočnerových firem. V případě prokázání viny hrozí obžalovaným až dvacetileté vězení. Rusko u soudu vinu popřel.

Podle prokurátora Rusko zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy již nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko na směnkách vystupuje jako dlužník, televizní stanice jako ručitel. Povinnost proplatit směnky by patrně zůstala pouze na Markíze, protože Rusko je podle slovenských médií nemajetný. Rusko u soudu řekl, že dluh není schopen uhradit. Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví televize, která patří do skupiny Central European Media Enterprises (CME).

Stanice Markíza dříve označila směnky za podvrh a tvrdila, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud loni uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Nahrávám video

„Policie se opírá jednak o výpovědi bývalých členů managementu, kteří tvrdí, že o žádných takových směnkách nevěděli, také o účetnictví Markízy, protože v účetnictví nebyla žádná zmínka, že by Markíza mohla mít takový závazek,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Policie si nechala vypracovat například i znalecký posudek z oblasti písmoznalectví. „Ten říká, že podpis Pavla Ruska na těchto směnkách neodpovídá způsobu, jak se podepisoval na jiných listinách v té době, kolem roku 2000. Tedy že ten podpis vznikl mnohem později zfalšováním, někdy kolem roku 2014 až 2016,“ dodal Obrovský.

K soudu dorazil jen Pavel Rusko
Zdroj: ČT24

Hrozba dvacetiletého trestu

Rusko v pondělí před soudem odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu, která by mu výměnou za doznání zajistila nižší trest než v případě prokázání viny v hlavním líčení. Vinu dříve popřel i sám Kočner.

Advokáti obžalovaných tvrdili, že trestní stíhání jejich klientů je zjevně účelové a že celý proces je ze strany prokuratury veden jednostranně. Rusko před soudem řekl, že směnky souvisely s urovnáním sporu s Kočnerovou firmou Gamatex. Pracovníci Gamatexu v roce 1998 obsadili Markízu, pokus o její převzetí ale skončil neúspěšně.

Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Prokurátor naopak tvrdil, že urovnání sporu zajistila jiná smlouva s Gamatexem než kontroverzní směnky. Kromě Ruska a Kočnera je v kauze směnek podezřelý také někdejší Kočnerův společník Štefan Ágh, v jehož prospěch byly některé směnky vystaveny. Ághův případ byl už dříve vyloučen k samostatnému řízení.

Obžalobu proti Ruskovi a Kočnerovi v případu padělání směnek za značného zájmu médií a veřejnosti projednává specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinku nedaleko v Bratislavy, který se zabývá nejzávažnějšími kriminálními případy na Slovensku.

Oběma hrozí tresty od dvanácti do dvaceti let vězení. „Samozřejmě jde doteď o netrestané osoby, proto by jim teoreticky soud v případě uznání viny mohl tresty snížit o deset let, ale v obou případech jde o vysoké tresty pro tak vlivné lidi, jakými Pavol Rusko a Marian Kočner byli,“ uvedla novinářka Denníku N Monika Tódová.

Další případy

Kočner, kterého policie letos v březnu obvinila také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, je v kauze směnek již déle než rok ve vazbě a zahájení líčení se na vlastní žádost nezúčastnil. Rusko zase v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy Silvie Volzové.

Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů tehdejších slovenských korun. Z politiky se Rusko stáhnul a rovněž prodal svůj podíl v Markíze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled