Na Slovensku začal soud s Pavlem Ruskem a Marianem Kočnerem v kauze miliardových směnek

Nahrávám video

Na Slovensku začalo soudní líčení s exministrem hospodářství a bývalým ředitelem soukromé televize Markíza Pavlem Ruskem a podnikatelem Marianem Kočnerem v kauze padělání čtyř směnek vystavených na částku v celkové výši téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Jejich proplacení vymáhala od Markízy jedna z Kočnerových firem. V případě prokázání viny hrozí obžalovaným až dvacetileté vězení. Rusko u soudu vinu popřel.

Podle prokurátora Rusko zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy již nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko na směnkách vystupuje jako dlužník, televizní stanice jako ručitel. Povinnost proplatit směnky by patrně zůstala pouze na Markíze, protože Rusko je podle slovenských médií nemajetný. Rusko u soudu řekl, že dluh není schopen uhradit. Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví televize, která patří do skupiny Central European Media Enterprises (CME).

Stanice Markíza dříve označila směnky za podvrh a tvrdila, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud loni uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Nahrávám video

„Policie se opírá jednak o výpovědi bývalých členů managementu, kteří tvrdí, že o žádných takových směnkách nevěděli, také o účetnictví Markízy, protože v účetnictví nebyla žádná zmínka, že by Markíza mohla mít takový závazek,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Policie si nechala vypracovat například i znalecký posudek z oblasti písmoznalectví. „Ten říká, že podpis Pavla Ruska na těchto směnkách neodpovídá způsobu, jak se podepisoval na jiných listinách v té době, kolem roku 2000. Tedy že ten podpis vznikl mnohem později zfalšováním, někdy kolem roku 2014 až 2016,“ dodal Obrovský.

K soudu dorazil jen Pavel Rusko
Zdroj: ČT24

Hrozba dvacetiletého trestu

Rusko v pondělí před soudem odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu, která by mu výměnou za doznání zajistila nižší trest než v případě prokázání viny v hlavním líčení. Vinu dříve popřel i sám Kočner.

Advokáti obžalovaných tvrdili, že trestní stíhání jejich klientů je zjevně účelové a že celý proces je ze strany prokuratury veden jednostranně. Rusko před soudem řekl, že směnky souvisely s urovnáním sporu s Kočnerovou firmou Gamatex. Pracovníci Gamatexu v roce 1998 obsadili Markízu, pokus o její převzetí ale skončil neúspěšně.

Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Prokurátor naopak tvrdil, že urovnání sporu zajistila jiná smlouva s Gamatexem než kontroverzní směnky. Kromě Ruska a Kočnera je v kauze směnek podezřelý také někdejší Kočnerův společník Štefan Ágh, v jehož prospěch byly některé směnky vystaveny. Ághův případ byl už dříve vyloučen k samostatnému řízení.

Obžalobu proti Ruskovi a Kočnerovi v případu padělání směnek za značného zájmu médií a veřejnosti projednává specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinku nedaleko v Bratislavy, který se zabývá nejzávažnějšími kriminálními případy na Slovensku.

Oběma hrozí tresty od dvanácti do dvaceti let vězení. „Samozřejmě jde doteď o netrestané osoby, proto by jim teoreticky soud v případě uznání viny mohl tresty snížit o deset let, ale v obou případech jde o vysoké tresty pro tak vlivné lidi, jakými Pavol Rusko a Marian Kočner byli,“ uvedla novinářka Denníku N Monika Tódová.

Další případy

Kočner, kterého policie letos v březnu obvinila také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, je v kauze směnek již déle než rok ve vazbě a zahájení líčení se na vlastní žádost nezúčastnil. Rusko zase v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy Silvie Volzové.

Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů tehdejších slovenských korun. Z politiky se Rusko stáhnul a rovněž prodal svůj podíl v Markíze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.