Na Sibiři jsou v plamenech tisíce hektarů lesa

Moskva - Sibiř zachvacují lesní požáry. Podle ruských úřadů během uplynulých 24 hodin vzrostla plocha v plamenech z téměř 15 tisíc na více než 23 tisíc hektarů. Hasičům se přitom zatím podařilo uhasit 42 požárů na ploše 1 200 hektarů. „Osady a hospodářské objekty nejsou ohroženy,“ ujišťují úřady. Podle ekologů je katastrofa mnohem větší a její skutečný rozsah je zatajován. Například ruská pobočka Greenpeace uvedla, že jen v Jakutsku oheň řádí na půl milionu hektaru porostů a situace se dále zhoršuje.

Ještě v pátek premiér Dmitrij Medvěděv ohlásil stav nouze v 11 regionech a připustil, že letos už shořelo o pětinu více lesů než loni. Na Sibiř také vyslal ministra pro mimořádné situace Vladimira Pučkova, který však kvůli dýmu z požárů nemohl přistát na letišti v Tomsku.

Podobné problémy mělo i letiště v Omsku. Smog mezitím rozvála změna větru, podle meteorologů však jen dočasná. K šíření plamenů přispívá sucho a vedra, trvající v regionu od konce května.

Do hašení je zapojeno přes tři a půl tisíce hasičů, tři stovky kusů techniky a 22 letadel a vrtulníků, svrhávajících na plameny denně stovky tun vody. Přesto se velké lesní požáry na Sibiři počítají na desítky. Podle Greenpeace je do boje s plameny stále nasazen jen zlomek sil ministerstva pro mimořádné situace, které disponuje 930 000 zaměstnanci a 125 000 kusy techniky.

Lesy v plamenech jsou na Sibiři pravidlem

Sezona lesních požárů v Rusku pravidelně propuká s koncem dlouhé zimy, ale o předloňském létu v kombinaci s mimořádnými vedry a dlouhým suchem se situace vymkla z rukou. V evropské části země shořelo na 1 200 domů a uhořelo 53 lidí. Obětí veder bylo ještě mnohem více, jen v Moskvě totiž úmrtnost vzrostla na dvojnásobek a v celé zemi podle úřadů o pětinu, tedy umřelo o 56 000 lidí více než ve stejném období předchozího roku.

Sibiř v plamenech
Zdroj: ČT24

Následující rok výdaje na boj s požáry vzrostly pětinásobně, letos jsou ještě vyšší. Přesto podle Greenpeace plameny už zdevastovaly větší rozlohy než v předchozích dvou letech, asi devět milionů hektarů lesních porostů. Letošní situace se však od předloňské katastrofy liší v tom, že lesní požáry až dosud sužují hlavně málo obydlené končiny na Sibiři a na Dálném východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...