Tbilisi - Mezi Moskvou a Gruzií roste napětí kvůli separatistické Abcházii. Proruský západogruzínský region neuznává vládu v Tbilisi a požaduje samostatnost, stejně jako Jižní Osetie. Gruzie obviňuje Rusko, že právě do Abcházie přesunuje v rámci svých mírových jednotek těžkou vojenskou techniku a záměrně vyhrocuje situaci. Spory přicházejí v době, kdy se Gruzie chystá na středeční předčasné parlamentní volby.
Obě strany se vzájemně obviňují z přesunů vojáků k hranicím a ze záměrného vyostřování situace, odmítají ale zároveň obvinění, že by připravovaly válku. Podezřelé ruské manévry kritizují i Spojené státy, podle nichž Rusové přesunují do Abcházie nejen mírové jednotky na základě dohod OSN, ale taky těžkou techniku - například houfnice s dostřelem až 15 kilometrů.
Abcházští separatisté v poslední době několikrát prohlásili, že nad svým územím sestřelili gruzínské bezpilotní výzkumné letouny, Tbilisi to ale popírá.
Abcházie, bývalá sovětská autonomní republika, vyhlásila v roce 1992 stejně jako o rok dříve Jižní Osetie, jednostranně nezávislost na Gruzii. Od té doby si spravuje své záležitosti sama za podpory Moskvy a usiluje o mezinárodní uznání nezávislosti, případně o spojení s Ruskem. Podle odhadů až 80 procent obyvatel obou regionů tvoří Rusové, žádná země až dosud ale jejich nezávislost neuznala - ani Rusko, ačkoli oba regiony hospodářsky podporuje. Rusko oznámilo, že má v úmyslu navázat s oběma oblastmi těsnější vztahy.
Podle moskevského zpravodaje ČT Josefa Pazderky napětí paradoxně nahrává všem třem stranám. Zatímco Abcházie se snaží na sebe upozornit, gruzínský prezident Michail Saakašvili využívá napjatých vztahů s Moskvou proti domácí opozici a odvádí pozornost od domácích problémů. Moskva naopak svým postojem provokuje prozápadní gruzínské síly, které usilují o vstup Gruzie do Severoatlantické aliance. Podle analytiků nemá ale na válečném konfliktu zájem žádná ze zúčastněných stran.
