Na masové vraždě desítek studentů se podílela mexická armáda. Politici kryli pachatele, tvrdí vyšetřovatelé

Nahrávám video
Horizont ČT24: Mexická armáda se podílela na vraždě desítek studentů
Zdroj: ČT24

Jeden z nejděsivějších zločinů posledních let v Mexiku opět budí vášně. Vyšetřování nezávislých expertů totiž ukázalo na příslušníky policie a armády jako na spoluviníky mučení a pravděpodobné masové vraždy 43 mladých studentů v roce 2014. Násilí mělo souvislost s válkami narkokartelů a nyní se ukazuje, že pachatelé navíc měli krytí od vysoce postavených politiků i představitelů ozbrojených sil. Těla většiny studentů se dosud nenašla.

I po devíti letech zůstává kolem případu mnoho nejasností. Chybí například vysvětlení kdy, kde a proč studenti zemřeli. Nezávislí odborníci nyní otevřeně oznámili, že se na zločinu podílelo mnoho představitelů státní moci a další se pak ještě snažili v pozdějších letech zamést stopy.

„Vládní síly byly na místě přítomny. Na dění se podílely, ale studenty nechránily. Přesně vědí, co se dělo a měly informace i v dané chvíli,“ konstatoval člen meziresortní vyšetřovací komise Carlos Beristain.

Studenty zřejmě zavraždili členové kartelu

S jistotou je popsán jen začátek události. Radikální levicoví studenti pedagogické vyšší odborné školy zabrali několik autobusů a jeli demonstrovat, což byla jejich běžná a policií dlouho tolerovaná praxe. Tentokrát ale bezpečnostní složky zasáhly. Teorií je mnoho: od politických motivů až po válku drogových gangů.

Postupně se objevují detaily osudů jednotlivých pohřešovaných a důkazy o zapojení armády. „Víme, že skupina mladíků byla uvězněna v celách. Předpokládáme, že šlo o šestnáct až sedmnáct osob. Zavřeli je do cel, zbili, spoutali a nechali je tam ležet. Později je odvezla místní policie,“ uvedla členka meziresortní vyšetřovací komise Angela Buitragová.

Vyšetřovatelé předpokládají, že většinu studentů vládní síly předaly zabijákům místního kartelu, kteří je zavraždili na skládce a těla spálili.

Situaci řeší i mexický prezident Andrés López Obrador. Podle něj bezpečnostní složky zadržely už 115 podezřelých včetně bývalého ministra spravedlnosti a dvou generálů. „Pro nás je ale nejdůležitější pokračovat v pátrání po zmizelých mladých lidech. Můžeme naplnit vězení lidmi, kteří za to můžou. K čemu to ale bude, když nenajdeme ty mladé?“ ptá se hlava státu.

Příbuzní obětí z řad mexických studentů
Zdroj: ČT24

Rodiny obětí si stěžují na tajnosti

Zlost rodin ale míří i na prezidenta a celou administrativu. Příbuzní jsou přesvědčeni, že úřady nejen neochránily jejich blízké, ale také dodnes skrývají informace, kde byly pohřbeny jejich ostatky. S jistotou se zatím podařilo identifikovat jen tři těla. „Oni vědí, kam mohla být těla převezena. Armáda má všechny důkazy ve svých archivech,“ tvrdí otec pohřešovaného studenta Vidulfo Rosales.

Únos a pravděpodobná brutální vražda 43 studentů vedly v zemi k politickým otřesům na lokální i federální úrovni. Jde přitom jen o jeden z mnoha tragických momentů mexických drogových válek. Ty si podle některých odhadů od vyhlášení tažení proti nakrokartelům v prosinci 2007 celkově vyžádaly už na půl milionu obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez vyřešení ruských nároků není dlouhodobý mír možný, vzkázal Kreml

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.
02:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Boloňa musí dočasně zrušit omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině

Italská Boloňa musí dočasně zrušit nařízení, podle kterého se vozidla v celém městě směla pohybovat maximálně třicetikilometrovou rychlostí, rozhodl soud. Radnice pravidlo zavedla předloni, dle soudu ale v některých částech neoprávněně, protože ho dostatečně nezdůvodnila. Levicové vedení města chce omezení zachovat, výrazně totiž snížilo počet nehod. Připravuje proto upravenou vyhlášku s podrobným zdůvodněním pro jednotlivé ulice. Pravicová italská vláda však proti třicítce ve velkoměstech od začátku brojí.
před 2 hhodinami

Archeologové popsali nejstarší lidské jeskynní umění. Našli ho v Indonésii

Lidé tvořili umění zřejmě od počátku doby, kdy se začali stávat inteligentními bytostmi. Tyto počátky se ale nedochovaly. Teď ale vědci v indonéské jeskyni odhalili zatím nejstarší důkaz této lidské činnosti.
před 2 hhodinami

Rusko kvůli nedostatku dopravních letadel sahá i po strojích sovětské výroby

Ruská letecká doprava čelící západním sankcím musí kvůli nedostatku strojů vracet do provozu zakonzervovaná letadla ještě sovětské či zahraniční výroby. O jejich rekonstrukci se může postarat „spřátelený“ Írán, kam už Moskva dříve posílala své letouny na technickou údržbu.
před 3 hhodinami

Republikáni těsně zabránili rezoluci zakazující Trumpovi akce proti Venezuele

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.
před 5 hhodinami

USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.
před 5 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že protesty nepřežily asi tři tisíce lidí. Čísla opozice jsou vyšší

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.
před 11 hhodinami
Načítání...