Paříž – Aby si krátil nudu i prodlužoval naději, sepisoval v zajetí dětskou knihu pro svou pětiletou dceru. Na sentiment ale nebyl v držení Islámského státu prostor. „Prosit o milost je to nejhorší, v rukou islamistů jste jen loutka,“ vzpomíná francouzský novinář Nicolas Hénin, který se po deseti měsících dostal v dubnu 2014 ze spárů známého „džihádského Johna“ – pravděpodobně Brita Mohammeda Emwaziho. O svých zkušenostech promluvil v rozhovoru s BBC.
Hénin se dostal do zajetí radikálů, kteří se tehdy ještě označovali jako Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), na konci června roku 2013. Po dlouhých jednáních se dostal na svobodu v dubnu 2014. Francie za něj a jeho tři kolegy s největší pravděpodobností zaplatila výkupné, i když tuto informaci vždy popírala.
V rozhovoru zdůraznil především to, jak důležité je pro vězně udržovat kontakt s vězniteli. Jde nejenom o možnost dosáhnout jídla a léků, ale také zjištění, že evropští vězni mají s radikály nečekaně mnoho společného. „Vnímal jsem, že tito západní džihádisté mají s arabskou kulturou jen velmi málo společného. Jsou to potomci naší kultury, našeho světa. Mluví naším jazykem, hrají stejné videohry, koukají dokonce na stejné filmy a seriály od Teletubbies až po Hru o trůny,“ zmínil Hénin.
Je velmi pravděpodobné, že Hénin byl během svého zajetí v kontaktu i se zmíněným Emwazim. Jeho totožnost před několika týdny přinesla britská média. Sedmadvacetiletý muž původem z Kuvajtu vyrůstal v Londýně a vystudoval programování na Westminsterské univerzitě. V rámci Islámského státu měl na starosti právě západní zajatce – a zřejmě i jejich likvidaci.
Jeho rukou měli v propagandistických nahrávkách zemřít Brit Alan Henning a trio Američanů James Foley, Stephen Sotloff a Peter Kassig. Hénin zpětně vzpomíná, že mezi vězni byla silná vzájemná sounáležitost. Když byl ještě během jeho zajetí zabit ruský technik Sergej Gobunov, zbytek vězňů ho uctil při malé improvizované pietě.„Všichni mu vzdali hold. John Cantlie mluvil jako první, poté jsme drželi minutu ticha,“ popisuje Hénin.
K „reprezentativním“ účelům nyní Cantlieho využívají právě islamisté. Jejich zajatec vystupuje ve zinscenovaných nahrávkách a předříkává kritické postoje islamistů k Západu i intervencím na Blízkém východě. Na dalších nahrávkách naopak vystupoval jako novinář, který „seriózně“ provází po městech v držení islamistů.
Mnoho cizinců do Sýrie podle Hénina původně přišlo s dobrým úmyslem. Chtěli prý pomoci syrské opozici v boji proti režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada. Často se ale podle něj jednalo o „křehké“ jedince, kterých se po příjezdu ujali verbíři IS. Ti je pak prý donutili spáchat těžké zločiny. „A pak už není cesty zpět,“ dodal Hénin.
„Pamatuju si na dvojici únosců. Když jsem s nimi mluvil, bylo vidět, jak jsou nalomení. Možná dokonce litovali toho, co všechno právě dělali.“
Spolu se svým kolegou Pierrem Torresem si Hénin krátil chvíle v zajetí tím, že po nocích tajně pracovali na dětské knize pro Héninovu tehdy pětiletou dceru. Knížka vyšla pod názvem Vrátí se táta Ježek ještě někdy domů? tento týden. Sám Hénin si prý během svého zajetí často přál být ježkem. „Líbila se mi ta myšlenka mít dobrou ochranu,“ řekl.
Organizace Islámský stát ovládá rozsáhlé oblasti v Sýrii a na severu Iráku. S rostoucím významem se k ní začaly hlásit nejrůznější sunnitské radikální skupiny z mnoha zemí arabského světa: od Jemenu přes Egypt až po Libyi. Právě libyjská odnož IS drží v současnosti podle zdrojů rakouské a filipínské diplomacie i českého občana, kterého spolu s osmi dalšími cizinci zajala v pátek při útoku na ropné pole Ghaní.
