Myanmarská junta zkrátila na 27 let vězení pro opoziční vůdkyni Su Ťij

Myanmarská vojenská vláda snížila výši trestu opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij o šest let. S odkazem na mluvčího junty o tom informovala agentura Reuters, podle které byla bývalá politička omilostněna v pěti z devatenácti trestných činů, za které byla dříve uvězněna celkem na třiatřicet let. Junta omilostnila Su Ťij společně s dalšími sedmi tisíci vězni v rámci náboženského obřadu. Su Ťij veškerá obvinění odmítá, k jejímu propuštění vyzvaly i západní země.

Osmasedmdesátiletá laureátka Nobelovy ceny za mír, která se minulý týden přesunula do domácího vězení ve vládní budově v myanmarské metropoli Neipyijtu, je vězněna od roku 2021, kdy se vojenská vláda chopila moci po převratu.

Junta v některých obviněních omilostnila také svrženého prezidenta Win Myina, který byl zatčen ve stejnou dobu jako Su Ťij. Podle mluvčího vojenské vlády to znamená, že jeho trest bude zkrácen o čtyři roky.

Při státním převratu junta svrhla demokraticky zvolenou držitelku Nobelovy ceny za mír Su Ťij, a zvrátila tak předchozí desetiletí reforem a ekonomického růstu.

Někdejší opoziční vůdkyně Su Ťij, která čelila za vlády vojenské junty perzekuci a mezi lety 1989 až 2010 byla zadržována, byla následně v několika různých procesech odsouzena k vězení v celkové délce třiatřiceti let.

Su Ťij i Win Myin zůstanou v domácím vězení

Su Ťij všechna obvinění, od podněcování volebních podvodů po korupci, popřela a odvolala se proti nim. Podle lidskoprávních organizací se junta obviněními pokusila Su Ťij zdiskreditovat a zabránit jejímu návratu do politiky.

Mnoho vlád, zejména na Západě, vyzvalo k bezpodmínečnému propuštění Su Ťij a tisíců dalších osob zadržených při krvavém zásahu, který junta rozpoutala proti prodemokratickým protestům po převratu.

Informovaný zdroj uvedl, že Su Ťij i Win Myin zůstanou ve vězení. „Z domácího vězení ji nepustí,“ uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 43 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
před 52 mminutami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 3 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 5 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 6 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 7 hhodinami
Načítání...