Mosul jako poslední rána Islámskému státu. Co přijde poté?

Je to prý začátek konce tzv. Islámského státu – současného symbolu radikalismu, který se zdaleka neomezuje jen na Blízký východ. Jenže jak vnímají islamisty samotní obyvatelé dvoumilionového Mosulu? Nikoliv vojenská síla protivníků, ale právě postoj místních může rozhodnout, zda příběh o Islámském státu a samozvaném chalífátu opravdu končí. Mnohem pravděpodobnější se zatím zdá osud některých okolních zemí.

Irácké jednotky ostřelují pozice IS u Mosulu už od minulého týdne. Navzdory občasným pokusům o protiútoky teroristů postupují do vesnic v okolí Bartally, která je vzdálená asi 15 kilometrů východně od největšího města severního Iráku. Islamisté ale nechtějí město vydat zadarmo – přichystali postupujícím vojákům pásy min nebo bomb rozmístěných na silnicích.

Armáda navíc musí dbát na civilisty, mezi kterými se bojovníci Islámského státu občas ukrývají. Humanitární organizace se zatím snaží co nejrychleji stavět uprchlické tábory v očekávání vlny lidí utíkajících z Mosulu a okolních obcí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dokonce již dříve varoval, že by z Mosulu ve velmi krátké době mohlo utéct přes milion lidí.

Nahrávám video

Co ale ti další? Často je třeba oddělovat nenávistnou propagandu IS určenou pro svět od tamní – nikoliv tak černobílé – reality. „Už pojem ‚radikál' je termín, který užívají lidé ze Západu, ale určitě ne místní,“ říká přední izraelský expert na islámský radikalismus Elie Rekhess. „Možná se mýlím, ale domnívám se, že takové slovo ani v arabštině neexistuje,“ dodává.

Na jedné straně šokující metody a tvrdá ruka vedená zvráceným výkladem islámu, ale také stabilita, jasná pravidla a řád. Tedy hodnoty, jež si i za cenu jistých obětí mnozí obyvatelé neklidného regionu pochvalují.

Islámský stát v Mosulu
Zdroj: Reuters/Stringer

„My si představujeme IS jako nějaké okupanty, kteří přišli a zcela proti vůli místních obyvatel obsadili obrovské dvoumilionové město a další území,“ zmiňuje analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Nicméně v ozbrojených, ale i v civilních složkách IS jsou zkrátka i místní obyvatelé, a to zdaleka ne vždy pod nátlakem, ale často ze sympatií. Prostě proto, že jim je Islámský stát milejší, než kterákoliv ze sil, které teď na Mosul útočí,“ vysvětluje.

Příklad Hamasu a islámského hnutí v Izraeli. Proč bylo tak úspěšné? Oni následují tradici Muslimského bratrstva v tom, že islám má i sociální správu. Zakládali sportovní spolky, zdravotní a vzdělávací instituce. Vyplnili jakési vakuum, které tady zanechal, řekněme, sekulární režim. To se lidem z logických důvodů líbilo.
Elie Rekhess
Izraelský expert na radikální islamismus

I když armáda zatím podle velitelů postupuje na Mosul nad očekávání rychle, šik proti IS ukrývá mnoho různých zájmů – vedle irácké armády zde působí třeba kurdští pešmergové, poradci z Íránu nebo americké letectvo.

Krátce poté, co armáda USA naposledy opouštěla Irák, se začalo rodit nové hnutí odporu – později známé jako Islámský stát. Nové šíitské vedení po stažení vojsk USA začalo zatýkat stovky sunnitů včetně zástupců armády. Podobně zakročilo i proti lídrům sunnitských kmenů, kterým původně slíbilo spoluúčast na moci v Iráku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ze sunnitského povstání tak zbyli bývalí členové baasistických milic Saddáma Hussajna, zneuznaní příslušníci sunnitských kmenů i jejich noví spojenci – nejotrlejší členové Al-Káidy. Většinou šlo o mladé muže dříve vězněné v amerických táborech.

To byl i případ pozdějšího lídra IS abú Bakra al-Bagdádího. Ten v létě 2011 poslal do Sýrie část mužů, kteří měli posílit opoziční hnutí proti šíitské vládě Bašára Asada. Další etapa už je známá z nedávné doby. Ostatně Mosul jako jedno z center „chalífátu“ je jeho součástí.

Bude se v Iráku opakovat podobný scénář, kdy jednu radikální sílu (Al-Káida) nahradí jiná (Islámský stát) – s jinými protagonisty, jiným názvem, ale podobnými cíli a zápalem? „Možná se můžeme ohlédnout i za tím, co se dělo v Afghánistánu. Poté, co byl v roce 2001 svržen Taliban, jeho struktury se přeskupily a se značnou podporou části obyvatel se jim podařilo terorizovat zahraniční jednotky,“ říká Tureček.

I 15 let po svržení Talibanu je jeho moc v mnoha oblastech daleko větší než moc oficiální afghánské vlády. Něco podobného se může stát na rozhraní Sýrie a Iráku v následujících letech.
Břetislav Tureček
Analytik, Metropolitní univerzita Praha

V jednom se přeci jenom mohou současné a hlavně budoucí kulisy regionu lišit. De facto mohou přestat existovat v současné podobě. „Blízký východ se rozpadá. Trvá to už čtyři či pět let a drolí se do různých sektářských, náboženských či etnických skupin,“ zmiňuje Rekhes. Důsledkem mohou být jakési kvazi státy – rozdělené nikoliv podle oficiálních hranic, odrážejících sto let starou Sykes-Picotovu dohodu, ale etnického či náboženského klíče.

Dnešní mapa se podstatně liší od toho, jak ji Britové a Francouzi kdysi nakreslili. Třeba právě Mosul by podle ní nebyl v Iráku, nýbrž v Sýrii. Čáru napříč etniky či náboženskými komunitami chce ale vymazat Islámský stát, Kurdové nebo třeba panarabské hnutí.

V červnu 2014 vyhlásil Islámský stát vznik „chalífátu“ – tedy územního celku spravovaného zástupcem boha na zemi, chalífou, a to podle muslimského práva šarí'a. Po všech stoupencích islámu žádá přísahu věrnosti vůdci, kterým je abu Bakr al-Bagdádí.

IS žádá věrnost i po dalších džihádistických skupinách. Řada z nich už tak učinila, včetně bývalých členů Al-Káidy. Usiluje o obnovu boží vůle na zemi a obranu muslimů proti „nevěřícím a odpadlíkům“.

Konfrontaci s koalicí vedenou Spojenými státy pojal IS jako předzvěst konečného souboje mezi muslimy a jejich nepřáteli. Zvláštní symboliku má v tomto ohledu syrské město Dábik – aktuálně obléhané syrskou opozicí.

Centrum muslimských apokalyptických proroctví má být dějištěm „konečné bitvy mezi muslimy a římskými nepřáteli“. Právě proto IS ve své propagandě častokrát vyzýval Západ k vyslání pozemních jednotek do Sýrie.

„Poslední hodina nepřijde, dokud muslimové nerozpráší Římany v Dábiku nebo al-Amaku,“ měl údajně prohlásit prorok Mohamed. Finální bitva měla být součastí postupu muslimů do Konstantinopole (dnešní Istanbul).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 29 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 59 mminutami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 2 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 6 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 8 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 9 hhodinami
Načítání...