Moskvou se prohnal nejničivější uragán za sto let. Vyžádal si zatím šestnáct mrtvých

2 minuty
V Moskvě zabíjel ničivý uragán
Zdroj: ČT24

Nejméně šestnáct obětí na životech si vyžádal silný poryv větru v Moskvě, na 170 lidí se zranilo. Uragán polámal asi tři a půl tisíce stromů a strhl střechy 30 domů. Na některých místech ruské metropole nefungovala doprava, 80 procent letů na letišti Šeremeťjevo se zdrželo. Podle rozhlasové stanice Echo Moskvy je uragán v metropoli nejničivější za posledních více než 100 let.

Na jednu z obětí spadla autobusová zastávka, kterou vítr vytrhl ze země. Většina mrtvých podlehla zraněním, která jim způsobily padající stromy. Dva lidé zemřeli, když na ně spadl altán.

„Všechno se to stalo během deseti minut. Velmi silný vítr začal foukat a okamžitě padaly stromy. Pokryly tu tři auta. Všechno skončilo rychle,“ konstatoval obyvatel Moskvy Victor. „Poškodilo mi to čelní sklo a zrcátka. Víc nevidím, protože podél auta leží velký strom,“ uvedla další obyvatelka ruské metropole Yekatěrina.

Podle starosty města Sergeje Sobjanina rodiny obětí obdrží peněžní kompenzace. V přepočtu asi čtyři sta tisíc korun. Sobjanin uragán označil za bezprecedentní. „Takovou katastrofu s tolika oběťmi nepamatuji,“ řekl.

„Podle posledních údajů se v nemocnicích nalézá 108 zraněných. Poškozeno je 243 domů, 135 sloupů pouličního osvětlení, přibližně dvě tisícovky aut a popadalo na 14 tisíc stromů,“ uvedl Sobjanin. Následky podle něj odstraňuje na 30 tisíc lidí s 5000 kusy techniky.

Lékaři v patnácti moskevských nemocnicích ošetřili na 170 lidí. Mezi hospitalizovanými pacienty je i 22 dětí. Jeden nezletilý je také mezi oběťmi. Osm raněných je ve vážném stavu.

Bez elektřiny kvůli špatnému počasí zůstalo v Moskvě přibližně 18 300 lidí. Spadlé stromy komplikovaly dopravu na letiště Vnukovo i jedné z linek moskevského metra. Více než polovina letů na všech letištích metropole měla zpoždění.

Silný vítr a prudký déšť zasáhl i jednu z rezidencí ruského premiéra Dmitrije Medvěděva. Několik třímetrových borovic spadlo na trávník a příjezdovou cestu v sídle šéfa vlády ve vesnici Gorki 30 kilometrů od Moskvy.

„Přes Moskvu přecházela poměrně výrazná studená fronta, na ní byl výrazný teplotní kontrast – na jedné straně ještě dopoledne do moskevské oblasti proudil teplý vzduch od jihozápadu. Ten byl i vlhký, takže v něm bylo hodně energie na to, aby na té studené frontě vznikala mohutná bouřková oblačnost. Ta následně odpoledne zasáhla část Moskvy,“ okomentoval proces meteorolog Michal Žák.

„Ty bouře mohly mít na některých místech i charakter supercely. Mohl se objevit i sestupný proud studeného vzduchu, který se u země projevuje právě jako velmi silný vítr s velmi ničivými účinky,“ poznamenal Žák.

Pondělní uragán v Moskvě byl podle agentury Interfax nejvíce smrtící od roku 1998, kdy ve městě zemřelo devět lidí a dalších 165 se zranilo. Podle meteorologů vítr a déšť, místy s kroupami, setrvají nad ruskou metropolí až do úterního rána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 8 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 11 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...