Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala

3 minuty
Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala
Zdroj: ČT24

Moskva v reakci na kauzu kolem otravy bývalého agenta Skripala vyhostí třiadvacet britských diplomatů. Britskému vyslanci to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva také zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost Britské rady v Rusku. Rusové v sobotu také uvedli, že látka, kterou byl Skripal a jeho dcera otráveni, mohla pocházet i z Británie nebo USA.

Podle Londýna stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozilo, že v případě odvety bude reagovat. A tak poté, co Británie ve středu v reakci na otravu oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů, v sobotu Rusko odpovědělo stejným krokem vůči Británii. 

Souběžně s tím Moskva zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů – Britské rady.

Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow byl v sobotu předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde byl o ruských krocích informován. Obdržel nótu, podle níž svými kroky Moskva reaguje na postup Britů a na neopodstatněná obvinění vůči Rusku ze strany Londýna.

„Britská strana byla upozorněna, že Rusko si vyhrazuje právo přijmout další reciproční opatření v případě, že britská strana podnikne vůči Rusku další nepřátelské kroky,“ citovala agentura Interfax prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Moskva pro uzavření generálního konzulátu v Petrohradu poskytne dostatek času. Termín, do kdy musí být uzavřen, stanoví ruské úřady na základě mezinárodního práva.

Velvyslanec Bristow v sobotu upozornil, že Londýn ruské diplomaty vyhostil až poté, co Moskva neposkytla vysvětlení, jak se sovětská toxická látka do Británie dostala. „Vždy budeme dělat, co je potřeba pro naši ochranu,“ řekl.

Londýn podle britského ministerstva zahraničí ruský postup očekával, napsala agentura Reuters. Další kroky projedná britská rada pro národní bezpečnost na začátku příštího týdne. Podle ministerstva je nyní prioritou Británie postarat se o své zaměstnance v Rusku.

Britská rada, která je britskou organizací pro rozvoj kulturních vztahů, vyjádřila hluboké zklamání nad ruským rozhodnutím. Organizace působí především v oblastech vzdělávání, umění, vědy a společnosti.

Šestašedesátiletého Sergeje Skripala, jejž ruská justice před dvanácti lety odsoudila za údajnou spolupráci s britskými tajnými službami ke třinácti letům vězení, otrávila v první březnovou neděli nervová látka Novičok, stejně jako jeho dceru. Nyní jsou v kritickém stavu v nemocnici.

Británie rovněž ruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, mimo jiné se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Členové britské vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a v červenci.

Nervová látka mohla pocházet z Británie, i USA, tvrdí Rusko

Látka, kterou otrávili dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, mohla pocházet z britských nebo amerických laboratoří. Tvrdí to ruský zástupce při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Alexandr Šulgin. Skripalovy podle britských zdrojů otrávili 4. března nervově paralytickou látkou Novičok 4, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století.

Británie, Spojené státy, Francie a Německo tvrdí, že za útokem bývalého agenta a jeho dcery stojí Rusko. Podle šéfa britské diplomacie Borise Johnsona jejich otrávení nařídil s nejvyšší pravděpodobnostní osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kreml to rezolutně odmítá.

„Je s velkou pravděpodobností možné, že látka použitá v Salisbury byla vyvinuta v laboratořích některé ze západních zemí, kde podobný vývoj, jak víme z dostupných otevřených zdrojů, v minulosti úspěšně probíhal,“ cituje Interfax Šulgina.

Mezi zeměmi, které látku vyvíjely, jsou podle něj Británie i Spojené státy. Šulgin upozornil, že v 90. letech převezly západní tajné služby z Ruska skupinu chemiků a dokumentaci o jejich výzkumu. Tu pak na Západě používali k vlastnímu výzkumu, který byl podle něj úspěšný.

Útok na Skripala a jeho dceru již odsoudily Spojené státy, Francie, Německo či NATO. Alianční země NATO vyjádřily znepokojení nad prvním ofenzivním použitím nervové látky na území NATO od vzniku organizace po druhé světové válce. Aliance zdůraznila, že jde o jasné porušení mezinárodních norem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...