Smrtící radiace z vybuchlého čtvrtého reaktoru ohrožuje okolí Černobylu i po 33 letech od neštěstí. Oblast nejhorší jaderné havárie všech dob funguje jako velká laboratoř pro zkoumání intenzity a vlivu záření. Britští experti nově situaci mapují také pomocí dronů a umělé inteligence. Mrazivý příběh teď znovu přitahuje pozornost i díky filmařům.
Mohou tam, kde lidem hrozí nebezpečí. Radiaci v Černobylu kontrolují tři dekády po havárii drony
Malý bezpilotní letoun britského centra pro nukleární robotiku dokáže měřit radiaci tam, kde lidem stále hrozí nebezpečí. „Jsou natolik chytré, aby pohyb ve vzduchu zvládly samy a vyhnuly se případným nárazům. Používáme je na mapování míry radiace a na vytváření 3D modelu terénu, abychom zjistili, kde je zamoření nejvyšší,“ uvedl profesor Tom Scott.
Úřady mohou díky výsledkům upravit zóny pro vstup turistů, ale i doporučit místa vhodná pro výstavbu solárních elektráren – to vše za použití nejmodernější techniky využívající prvky umělé inteligence.
„Můžeme díky tomu velmi rychle mapovat okolí. Pokud by dnes došlo v Evropě k něčemu podobnému, můžeme tuto technologii okamžitě nasadit, aby nám rychle sdělila, jak velké je nebezpečí a kde hlavně hrozí,“ podotkl Scott.
Vědci ale nechtějí zůstávat jen u zjišťování radiace. Své nabyté znalosti a moderní technologie nabízejí třeba pro použití v otázce ukládání jaderného odpadu.
Havárie v Černobylu byla největší jadernou katastrofou všech dob. V noci na sobotu 26. dubna 1986 došlo k explozi a požáru v reaktoru číslo 4 a jeho následnému roztavení. Radioaktivní spad, který se výbuchem uvolnil, zabil tisíce lidí a zamořil oblasti několika států.
I přes snahu sovětských úřadů utajit jakékoliv zmínky o nukleární pohromě začala hned druhý den rozsáhlá evakuace obyvatel přilehlého města Pripjať a později i dalších měst.
Hororový příběh teď znovu ožívá na HBO díky minisérii Černobyl režiséra Johana Rencka. Seriál přibližuje hrůzy, které po výbuchu následovaly a se kterými se museli vyrovnávat obyvatelé zamořených oblastí.
Osudný reaktor číslo 4 chrání pevnější konstrukce. Ta byla před třemi lety umístěna přes původní ocelobetonový sarkofág a od letošního ledna funguje takřka v plném provozu.
- Konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let. Na financování se pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) podílelo 45 zemí včetně České republiky.
- Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues. Základy začaly být budovány v září 2010, oficiálně byla stavba zahájena v dubnu 2012.
- Konstrukce váží více než 36 tisíc tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů, což je výška pražského mrakodrapu City Tower, nejvyšší budovy v Praze a druhé nejvyšší v Česku. Celková plocha opláštění stavby (86 000m2) představuje přibližně velikost dvanácti fotbalových hřišť.
- Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
- Na výstavbě krytu se podílelo v dobách největšího stavebního boomu na 1200 zaměstnanců z 27 zemí.
- Zdroj: ČTK