Smrtící radiace z vybuchlého čtvrtého reaktoru ohrožuje okolí Černobylu i po 33 letech od neštěstí. Oblast nejhorší jaderné havárie všech dob funguje jako velká laboratoř pro zkoumání intenzity a vlivu záření. Britští experti nově situaci mapují také pomocí dronů a umělé inteligence. Mrazivý příběh teď znovu přitahuje pozornost i díky filmařům.
Malý bezpilotní letoun britského centra pro nukleární robotiku dokáže měřit radiaci tam, kde lidem stále hrozí nebezpečí. „Jsou natolik chytré, aby pohyb ve vzduchu zvládly samy a vyhnuly se případným nárazům. Používáme je na mapování míry radiace a na vytváření 3D modelu terénu, abychom zjistili, kde je zamoření nejvyšší,“ uvedl profesor Tom Scott.
Úřady mohou díky výsledkům upravit zóny pro vstup turistů, ale i doporučit místa vhodná pro výstavbu solárních elektráren – to vše za použití nejmodernější techniky využívající prvky umělé inteligence.
„Můžeme díky tomu velmi rychle mapovat okolí. Pokud by dnes došlo v Evropě k něčemu podobnému, můžeme tuto technologii okamžitě nasadit, aby nám rychle sdělila, jak velké je nebezpečí a kde hlavně hrozí,“ podotkl Scott.
Vědci ale nechtějí zůstávat jen u zjišťování radiace. Své nabyté znalosti a moderní technologie nabízejí třeba pro použití v otázce ukládání jaderného odpadu.
Havárie v Černobylu byla největší jadernou katastrofou všech dob. V noci na sobotu 26. dubna 1986 došlo k explozi a požáru v reaktoru číslo 4 a jeho následnému roztavení. Radioaktivní spad, který se výbuchem uvolnil, zabil tisíce lidí a zamořil oblasti několika států.
I přes snahu sovětských úřadů utajit jakékoliv zmínky o nukleární pohromě začala hned druhý den rozsáhlá evakuace obyvatel přilehlého města Pripjať a později i dalších měst.
Hororový příběh teď znovu ožívá na HBO díky minisérii Černobyl režiséra Johana Rencka. Seriál přibližuje hrůzy, které po výbuchu následovaly a se kterými se museli vyrovnávat obyvatelé zamořených oblastí.
Osudný reaktor číslo 4 chrání pevnější konstrukce. Ta byla před třemi lety umístěna přes původní ocelobetonový sarkofág a od letošního ledna funguje takřka v plném provozu.
- Konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let. Na financování se pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) podílelo 45 zemí včetně České republiky.
- Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues. Základy začaly být budovány v září 2010, oficiálně byla stavba zahájena v dubnu 2012.
- Konstrukce váží více než 36 tisíc tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů, což je výška pražského mrakodrapu City Tower, nejvyšší budovy v Praze a druhé nejvyšší v Česku. Celková plocha opláštění stavby (86 000m2) představuje přibližně velikost dvanácti fotbalových hřišť.
- Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
- Na výstavbě krytu se podílelo v dobách největšího stavebního boomu na 1200 zaměstnanců z 27 zemí.
- Zdroj: ČTK
