Pokud do soboty vydrží zklidnění bojů v Afghánistánu, podepíšou Američani s Talibanem první fázi mírové dohody. Po osmnácti letech bojů, nejdelší válce v americké historii, by Washington chtěl začít stahovat ze země většinu vojáků. Jenže přímá jednání mezi Talibanem a kábulskou vládou ještě ani nezačala. Panují obavy, že po odchodu zahraničních sil islámští extremisté opět ovládnou celou zemi.
Afghánci prožili víkend, který nenarušily sebevražedné útoky, bomby v autech ani nálety. Týden klidu domluvily Spojené státy přímo s radikálním hnutím Taliban. Slovu příměří se ale obě strany důsledně vyhýbají. Místo něj mluví o omezení násilností, a to mnohým nestačí.
Klid zbraní má vyvrcholit v sobotu, a to podpisem dohody, která po víc než osmnácti letech zahájí stahování Američanů ze země. Zůstává jich tam dvanáct tisíc. Odcházet by měli postupně během roku a půl. „Je načase jít domů a i oni to chtějí zastavit. Bojovali už dlouho. Jsou vytrvalí, to my také, ale 19 let je dlouhá doba,“ prohlásil americký prezident Donald Trump.
Vyjednávači Talibanu za to v Kataru slíbili, že země nebude základnou pro teroristické útoky na západě, jako byl ten z 11. září 2001. Po něm Američané vtrhli do Afghánistánu a tehdy vládnoucí radikální hnutí svrhli. „Nikomu nedovolíme, aby Afghánistán využíval k útokům proti Spojeným státům a jejich spojencům,“ uvedl mluvčí Talibanu Suhajl Šahín.
Dohoda ale neřeší jinou klíčovou otázku: co se bude dál dít přímo v Afghánistánu. Osud země nechává Washington na jednání dosavadních úhlavních nepřátel. „Je nutné jasně deklarovat, že mírový proces bude postupovat v čele s afghánskou vládou a v její režii,“ uvedl afghánský prezident Ašraf Ghání. Pozice prezidenta Gháního není silná. Jeho vláda a armáda mají pevně v rukou jen asi třetinu území.
Postavení žen
Dohoda pomíjí třeba i téma, které k obhajobě mise v Afghánistánu využíval už prezident George Bush mladší – ochranu lidských práv a postavení žen. Za vlády Talibanu ženy nesměly z domu bez doprovodu. Teď slouží v armádě, studují na univerzitách a desítky jich sedí i v parlamentu. Jediný z velkých hráčů, kdo teď ženy zmiňuje, je paradoxně jeden z lídrů Talibanu.
„Až budeme osvobození od nadvlády a vměšování zvenku, najdeme cestu k vybudování islámského systému, v němž si budou všichni Afghánci rovni a jsou chráněna práva žen, která islám garantuje – od práva na vzdělání po možnost pracovat,“ citoval list The New York Times druhého nejvyššího muže Talibanu Siradžuddína Hakkáního.
Deník New York Times za zveřejnění jeho komentáře sklidil kritiku. Mimo jiné proto, že Hakkáního slova neuvedl do kontextu. V oblastech, která Taliban znovu dobyl, totiž na ženy dopadají nová omezení a počet jím zabitých civilistů loni vzrostl o pětinu. Za poslední dekádu má boj o moc a území v Afghánistánu podle OSN víc než 100 tisíc civilních obětí.
