Před deseti lety odešel z aktivní politiky. Ve skutečnosti ji ale nikdy neopustil a jako „důchodce z Vysočiny“ se celou dobu z povzdálí pouštěl do komentování politického i společenského dění v Česku. Politické špičky si za ním jezdily pro rady. A teď se ekonom, prognostik, někdejší premiér a předseda sociální demokracie vrací na scénu. Miluje bonmoty, nesnáší novináře a sám sebe bere s nadhledem. Ve svém životě se řídí heslem španělského básníka Juana Ramona Jimeneze „Dají-li vám linkovaný papír, piště napříč.“
Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč
Miloš Zeman se už jednou o prezidentskou funkci ucházel. Kandidoval v roce 2003 za ČSSD proti nynějšímu prezidentovi Václavu Klausovi. Vypadl ale už v prvním kole - při volbě ho totiž nepodpořili ani všichni sociálně demokratičtí zákonodárci. Zeman tehdy bez jakéhokoli prohlášení opustil Pražský hrad, kde se volba konala a s ČSSD se později rozešel. Po událostech kolem minulých voleb hlavy státu podmínil svou prezidentskou kandidaturu zavedením přímé volby: „Protože při ní vás nemůže nikdo podrazit a voliče si nemůžete koupit. Volič se rozhodne, jestli vás chce, nebo nechce. V celé republice není tolik peněz, abyste mohl podplatit osm a půl milionu voličů.“ V kandidatuře ho podporuje Strana práv občanů Zemanovci, jejímž je čestným předsedou a kterou vedl jako lídr do parlamentních voleb v roce 2010. Zemanovci pro něj také sbírají 50 000 podpisů, které jsou pro zařazení na volební lístky potřebné.
Vytvořit prostor pro dialog
V prezidentské funkci by chtěl Zeman vytvořit neutrální pole pro dialog politických stran. „Takovou neutrální půdu nenajdete nikde jinde. Určitě ne ve vládě, zejména je-li to vláda koaliční, a tím méně ji najdete v Parlamentu. Prezident, ať už by jím byl zvolen kdokoliv, by neměl veřejně vyhlašovat názory, které by byly v rozpory s vládní a parlamentní politikou, protože to prostě není jeho funkce. Může neformálně působit na jednotlivé ministry, ale to neznamená, že jim může svoji vůli vnucovat,“ říká někdejší premiér.
Na rozdíl od svých předchůdců by zavedl mnohem přísnější metr pro udělování milostí – neuděloval by je totiž skoro vůbec. Přiklonil by se k nim pouze v případě, že by odsouzený nebyl vrah a zbývalo mu jen pár týdnů života, které by chtěl strávit s rodinou.
Na Evropskou unii hledí Zeman naprosto odlišně ve srovnání se současným prezidentem. Neobává se jejího konce, naopak si myslí, že ze současné krize vyjde posílena. Zeman se dokonce přiklání k federalizaci EU a hlubší integraci, což by přineslo na Hrad po Klausovi zcela jiný směr. Ohledně zavádění eura je zdrženlivý - říká, že je to za současné ekonomické situace v ČR bezpředmětná diskuse: „Přijetí eura vyžaduje splnění dvou podmínek. První podmínka je mít pořádek ve veřejných financích, což nemáme. Druhá podmínka je projít dvouletým přechodným obdobím, kdy bude stabilizován kurz koruny vůči euru. Protože ani jedna z těchto podmínek není splněna, považuji za zbytečné o euru diskutovat,“ řekl v rozhovoru pro regionální týdeník Vysočina. Odhaduje, že by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2017.
Udělejme televizní diskuse, pak nebudou limity třeba
Volební kampaň chce založit hlavně na svém příběhu, který rozešle všem voličům do schránek. Nalepování plakátů na každém rohu nechystá: „Rozhodně neoblepím republiku billboardy, protože moje tři brady nepůsobí moc fotogenicky. Na druhé straně bych po americkém vzoru dal přednost co největšímu počtu televizních debat. Já jsem v minulých parlamentních volbách absolvoval 350 mítinků a oslovil tak kolem 40 tisíc voličů. Ale jediná diskuse Václava Moravce osloví nejméně půl milionu voličů.“
Strategii volební kampaně bere Zeman a nadhledem: „Mně přece nebude nikdo předepisovat, jaké sako si mám obléknout a jakou si k němu vzít kravatu. Kdysi jsem s Václavem Bendou vyhrál cenu pro nejhůř oblékaného politika a mám ambici ji obhájit i v prezidentské kampani.“ Strategii kampaně si bude podle Zemana vymýšlet každý kandidát sám. Žádnou drahou monstrózní kampaň neplánuje – má obavu, že by tak odradil inteligentnější voliče.
Směřování předvolební kampaně spíše do televizních diskusí vidí jako řešení pro diskutované zavádění finančních limitů: „Pokud by byla takto kampaň založena, tak žádné finanční limity nepotřebujeme a kampaň by byla velice levná. Považoval bych za poctivé, aby v kampani nerozhodovala moc peněz, ale měla by rozhodovat schopnost přesvědčit lidi.“ Sám by jako limit na kampaň navrhoval 5 milionů. Nepředpokládá, že by mu kampaň někdo zaplatil, nicméně by přivítal, pokud by se Zemanovci rozhodli přispět.
Kudy z krize? Místo proklínání tmy je potřeba zapálit aspoň jednu svíčku
Podle Zemana není dobrým trendem fakt, že každoroční deficity českého státního rozpočtu jsou stále z větší míry vytvářeny především v důsledku výdajů na spotřebu nikoliv na investice. „Podíl investic ve výdajích centrálního rozpočtu klesl za posledních deset let z 30 na 10 procent. Evidentně jsme podinvestovaná ekonomika. Spotřeba prakticky žádná nová pracovní místa nevytváří. Takže dokud budeme populisticky nadbíhat, ať už sliby o snižování daní nebo sliby o zvýšení sociálních dávek některým méně inteligentním voličům, tak dále podlomíme investice, a tím v budoucnosti zbrzdíme hospodářský růst a možnost nejen snižování nezaměstnanosti, ale i růstu životní úrovně,“ říká.
Zároveň upozorňuje na fakt, že složená daňová kvóta je v Česku 35 procent, což je pět procentních bodů pod unijním průměrem, tudíž je v ČR ještě rezerva pro růst daní. Země by podle něj mohla zvýšit své příjmy především zvýšením přímých, nikoliv nepřímých daní. „Všechny země na západ od nás včetně Spojených států mají systém progresivního zdanění, čili já bych v každém případě upustil od rovné daně (z příjmu) a zavedl progresivní zdanění,“ řekl v Otázkách Václava Moravce. Zároveň upozornil na to, že jednu sazbu DPH má v celé EU pouze Dánsko. „Navrhuji, aby ve snížené sazbě byly jen základní potraviny a léky, nic jiného,“ dodává.
Nepodepsání paktu o rozpočtové odpovědnosti považuje za chybu Nečasova kabinetu – souhlasí s ministrem zahraničí Schwarzenbergem, který absenci českého podpisu na smlouvě považuje za odsunutí Česka na periferii Evropy.
Unie vyjde z krize silnější
Podle Zemana současná krize Evropskou unii paradoxně posílí. „Myslím, že integrační proces bude pokračovat, že vyvrcholí v evropskou federaci, nikoli ovšem evropský unitární stát, který bych si nepřál. To znamená ve federaci, která bude mít jednotnou zahraniční a obrannou politiku, jednotnou sociální politiku a jednotnou politiku ekonomickou.“ Jako prezident by směřoval k eurofederalismu – tedy řádné federaci v rámci Evropy, nikoli vzniku unitárního státu. Přiklání se ke zrušení národních armád a vytvoření jednotné evropské, která by prý byla účinnější. Federalizovaná Evropa by také podle něj mohla mít společnou sociální a ekonomickou politiku. Tímto postojem se totálně liší od současného českého prezidenta a vyhlášeného euroskeptika Václava Klause.
Zeman, mistr bonmotu:
„Politika je především bojem proti blbosti, a to včetně blbosti vlastní.“
„Za celý svůj život jsem se nesetkal s blbějším a závistivějším stvořením, než je český novinář.“
„Kdo jde příliš doprava, ocitne se vlevo.“
„Učenej z nebe nespad, ale tady jako by blbce shazovali.“
„Slovenská piva jsou dobrá leda tak na proplachování zubních protéz.“
„Nechal bych zmlátit všechny fotbalové fanoušky bez ohledu na jejich původ.“
„Každý muslim není terorista, ale každý terorista je muslim.“
Politik, ekonom a prognostik se narodil v roce 1944 v Kolíně. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a získal titul kandidáta věd. Během pražského jara vstoupil do komunistické strany, odkud byl v roce 1970 vyloučen. Během sametové revoluce se podílel na činnosti Občanského fóra, sepsal jeho první politický program. 25. listopadu pronesl na Letné projev srovnávající život v Československu s africkými státy. Po roce 1990 byl zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění a začal spolupracovat s ČSSD, kterou od roku 1993 vedl jako její předseda. Zastával funkci premiéra (1998–2002) a předsedy Poslanecké sněmovny (1996–1998). Po neúspěšné prezidentské kandidatuře v roce 2003 se stáhl z aktivního politického života. Na scénu se vrátil po sedmi letech, kdy se stal předsedou nové Strany práv občanů Zemanovci. Na svou funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010 a stal čestným předsedou strany. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Davida a z druhého dceru Kateřinu.
A kdyby se náhodou Zeman na Hrad dostal? „Nesměle bych požádal, aby alespoň v jednom koutku Hradu, v jednom pokojíku, mohly být popelníky,“ řekl časopisu Týden.