Manila - Od řádění tajfunu Hajan už uplynuly dva měsíce. Na čtyři miliony Filipínců ale dál nemají střechu nad hlavou. Obnovit infrastrukturu se v postižených oblastech daří jen velmi pomalu. Hrozí i velké sociální problémy. O zdroj příjmu totiž přišly miliony zemědělců a rybářů. Česká televize natáčela v jedné z nejvíce postižených oblastí.
Tajfun narazil poprvé na pevninu 8. listopadu v pět hodin ráno u vesnice Sapao. Stalo se to v místě, kde stojí meteorologická stanice. Stavba měla odolat extrémním podmínkám. „Vítr dosahoval rychlosti 340 kilometrů za hodinu, všechno zařízení je zničené,“ sdělil pozorovatel Filip Nijelkarenhagen.
Nevydržela ani 500 let stará katedrála v nedalekém městě Guiuvanu. Bohoslužby se proto konají venku. Lidé se modlí za návrat k tomu, co bylo před tajfunem. Není voda, elektřina ani příjem. Podle OSN padlo na 6 milionů pracovních míst a ekonomika funguje jen z jedné třetiny.
Přes malý rybářský ostrov Victory se převalily několikametrové vlny. Vzaly s sebou patnáct lidí a z 85 lodí zbyla jedna. Rybáři můžou na moře jen díky pomoci z Kanady. „Dostali jsme 20 nových lodí, tak jsme udělali rozvrh, aby se na nich lidi střídali. Bez toho bychom nepřežili,“ konstatoval starosta Lorenco Itsabis.
Vítr zničil taky rozsáhlé kokosové plantáže a vzal obživu farmářům. Ve vesnici San Isidro, tři hodiny pěšky od pobřeží, peníze nikdy nebyly – teď je to ale otázka existence. „Vysadíme stromy znovu, ale bude trvat 8 let, než bude možné sklízet. Zatím se musíme přeorientovat na obilí nebo zeleninu. Bude to hodně těžké,“ podotkla starostka Resbo Abilinová.
Na obnovu Filipín počítá svět v přepočtu zhruba s 15 miliardami korun. To je mnohem méně, než dostaly před devíti lety země postižené tsunami. Je to proto i otázka improvizace - třeba padlé dřevo se dá nařezat na trámky, které pak slouží k opravě domů. Obnovu přitom komplikují vytrvalé bouřky a deště. Naplno by se mělo začít až na jaře, kdy se počasí zlepší.
