Miliardy liber a zásoby léků. Britská vláda posiluje přípravy na brexit, opozice ji viní z mrhání

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

Vládní plán počítá s přijímáním asi pěti set pohraničníků nebo s vylepšeními dopravní infrastruktury v přístavech a na přilehlých dopravních tepnách. V případě tvrdého brexitu se totiž na hranicích kvůli nutnosti posílit kontroly očekávají zdržení.

Kabinet počítá také s nákupem zásoby léků, jejichž dodávky ze zahraničí by se mohly zadrhnout. Dohody, jimiž se dovoz řídí, totiž přestanou platit a nové možná ještě nebudou vyjednány. Přes sto milionů liber zamíří také do britských firem, na něž zpřetrhání svazku s Unií dopadne nejhůř.

„Zbývá nám 92 dní, než Spojené království opustí EU, a je nezbytné, abychom zesílili přípravy,“ prohlásil ministr financí Sajid Javid. Zopakoval, že vláda usiluje o novou dohodu s EU, avšak pokud se ji nepodaří vyjednat, odejde k 31. říjnu bez ní.

Polovina ze dvou miliard liber bude úřadům k dispozici okamžitě, druhou vláda poskytne, pokud to bude potřeba na konkrétní projekty. Od roku 2016 Britové dosud vyčlenili na brexitové přípravy 4,2 miliardy liber (118 miliard korun).

Stínový ministr financí Labouristické strany John McDonnell označil vládní plán za „otřesné mrhání penězi daňových poplatníků nutné jen kvůli směřování Borise Johnsona k odchodu bez dohody, jemuž se dá určitě vyhnout“. Pokud by kabinet takový scénář vyloučil, mohl by podle opozičního politika investovat inkriminované miliardy do „škol, nemocnic a lidí“.

Vládní dokument shrnuje nejčernější scénáře brexitu bez dohody

Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi, rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové, který zveřejnila televize Sky News. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.

První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích.

Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“.

V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích Unie.

Tříleté martyrium

Britové rozhodli o odchodu z EU v referendu v červnu 2016. Při 72procentní účasti pro něj hlasovalo 51,9 procenta voličů. Ve Skotsku, Severním Irsku a Londýně si většina hlasujících přála setrvání v Unii.

V březnu 2017 vláda Theresy Mayové zahájila s EU vyjednávání o rozvodové dohodě, kterou se podařilo podepsat o rok později v listopadu. Britský parlament ji však třikrát odmítl. To vedlo k dvojímu posunutí brexitu a výměně premiéra.

Dosud neřešitelným problémem v celém procesu je otázka hranic. Spojené království chce vystoupit z jednotného trhu EU, což přinese nutnost fyzicky kontrolovat, jaké zboží se dováží. Zavedení kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou by však zřejmě vedlo k obnovení násilností mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány. Ty se podařilo zažehnat teprve v roce 1998 právě díky zrušení jakýchkoliv známek hranice.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 3 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 5 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.