Miliardy liber a zásoby léků. Britská vláda posiluje přípravy na brexit, opozice ji viní z mrhání

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

Vládní plán počítá s přijímáním asi pěti set pohraničníků nebo s vylepšeními dopravní infrastruktury v přístavech a na přilehlých dopravních tepnách. V případě tvrdého brexitu se totiž na hranicích kvůli nutnosti posílit kontroly očekávají zdržení.

Kabinet počítá také s nákupem zásoby léků, jejichž dodávky ze zahraničí by se mohly zadrhnout. Dohody, jimiž se dovoz řídí, totiž přestanou platit a nové možná ještě nebudou vyjednány. Přes sto milionů liber zamíří také do britských firem, na něž zpřetrhání svazku s Unií dopadne nejhůř.

„Zbývá nám 92 dní, než Spojené království opustí EU, a je nezbytné, abychom zesílili přípravy,“ prohlásil ministr financí Sajid Javid. Zopakoval, že vláda usiluje o novou dohodu s EU, avšak pokud se ji nepodaří vyjednat, odejde k 31. říjnu bez ní.

Polovina ze dvou miliard liber bude úřadům k dispozici okamžitě, druhou vláda poskytne, pokud to bude potřeba na konkrétní projekty. Od roku 2016 Britové dosud vyčlenili na brexitové přípravy 4,2 miliardy liber (118 miliard korun).

Stínový ministr financí Labouristické strany John McDonnell označil vládní plán za „otřesné mrhání penězi daňových poplatníků nutné jen kvůli směřování Borise Johnsona k odchodu bez dohody, jemuž se dá určitě vyhnout“. Pokud by kabinet takový scénář vyloučil, mohl by podle opozičního politika investovat inkriminované miliardy do „škol, nemocnic a lidí“.

Vládní dokument shrnuje nejčernější scénáře brexitu bez dohody

Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi, rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové, který zveřejnila televize Sky News. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.

První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích.

Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“.

V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích Unie.

Tříleté martyrium

Britové rozhodli o odchodu z EU v referendu v červnu 2016. Při 72procentní účasti pro něj hlasovalo 51,9 procenta voličů. Ve Skotsku, Severním Irsku a Londýně si většina hlasujících přála setrvání v Unii.

V březnu 2017 vláda Theresy Mayové zahájila s EU vyjednávání o rozvodové dohodě, kterou se podařilo podepsat o rok později v listopadu. Britský parlament ji však třikrát odmítl. To vedlo k dvojímu posunutí brexitu a výměně premiéra.

Dosud neřešitelným problémem v celém procesu je otázka hranic. Spojené království chce vystoupit z jednotného trhu EU, což přinese nutnost fyzicky kontrolovat, jaké zboží se dováží. Zavedení kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou by však zřejmě vedlo k obnovení násilností mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány. Ty se podařilo zažehnat teprve v roce 1998 právě díky zrušení jakýchkoliv známek hranice.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK
Načítání...