Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska uprchlické kvóty nefungují a jen rozdělují unijní země. Jeho názor tlumočil novinářům před čtvrtečním summitem EU nejmenovaný zástupce osmadvacítky. Česko, Polsko a Maďarsko odmítly kvóty přijmout a čeká je kvůli tomu žaloba u unijního soudu.
Migrační kvóty nefungují a rozdělují Unii, prohlásil podle médií Tusk před summitem
Podle Tuska je důležité na summitu projednat, co v posledních dvou letech fungovalo a co ne, a vyvodit z toho odpovídající závěry. „Očekávám otevřenou a přímou politickou diskusi o migraci,“ napsal ve zvacím dopise účastníkům summitu.
Čeští europoslanci Tuskovo prohlášení přivítali. „Kvóty byly pokus, který neuspěl. Současné lpění na kvótách je jen snaha toto popřít a zbytečně rozdmýchává v Unii rozpory,“ sdělil ČTK sociálnědemokratický poslanec Pavel Poc.
Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila je již nyní zřejmé, že diskuse o reformě dublinského systému se posouvá a je vidět snaha najít řešení, se kterým budou souhlasit všechny země.
Lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová pak podotkla, že přístup šéfa unijních summitů může sebrat vítr z plachet extremistickým stranám, které v řadě zemí sázejí na protiimigrační rétoriku. „Toto se bohužel týká i České republiky, a to i v podání českého prezidenta, který se těší z podpory extremistické strany. Evropská diskuse však jde jiným směrem,“ uvedla Šojdrová.
Dokument připravený předsedou Tuskem je nepřijatelný. Protievropský návrh, který popírá a ignoruje naši práci za poslední roky – a to jsme přitom pracovali společně. Úkolem předsedy Evropské rady je bránit naši jednotu a základní principy. Ten dokument ale podkopává jeden z hlavních pilířů evropského projektu – princip solidarity. Bez ní Evropa nemůže existovat.
Česko bude na summitu v Bruselu poprvé reprezentovat pověřený premiér Andrej Babiš, který hodlá na nefunkčnost kvót jednoznačně upozorňovat. ČR patří spolu s Maďarskem a Polskem mezi státy, které se odmítly podílet na programu dvouletého jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl, jenž skončil v září.
Možnost trvalých kvót? Shoda zatím v nedohlednu
V Evropské unii se ale nyní diskutuje hlavně o reformě celého azylového řešení bloku, takzvaného dublinského systému. Součástí reformy, kterou načrtla Evropská komise loni v květnu, je i trvalý přerozdělovací mechanismus spouštěný v případě krize v některé členské zemi.
Státy toto téma hluboce rozděluje, což dokládá i pondělní přípravné jednání diplomatů před čtvrteční diskusí o migraci. Zástupci členských zemí právě téma povinného přerozdělování migrantů probírali přes polovinu své schůzky a bez jednoznačného závěru.
„S ohledem na to, jak nyní věci stojí, je (Tusk) přesvědčen, že si lze jen velice těžko představit, že by se dal na základě návrhu na trvalý kvótový mechanismus najít (mezi členskými státy) konsensus,“ řekl mimo záznam významný unijní činitel, který se na přípravě summitu výrazně podílí.
Tusk například doporučuje, aby měla EU po roce 2020 speciální finanční nástroj umožňující migrační krizi řešit. Dosud země přispívají dobrovolně na konkrétní vznikající projekty.
Tuskův návrh podkladu pro diskuzi prezidentů a premiérů se také zmiňuje o potřebě zrychlit návraty těch, kdo v EU na azyl nárok nemají, o lepší ochraně vnější hranice na unijní i národní úrovni a o partnerství se sousedními státy při boji s převaděčstvím a při řešení migračních tlaků.
Evropská komise zatím na stálém přerozdělování imigrantů trvá. Naposledy se tak vyslovil minulý týden první místopředseda komise Frans Timmermans, když oznámil záměr komise žalovat kvůli kvótám Česko a další země.
Ve hře je i dobrovolné přerozdělování
Odblokování debaty by ale bylo možné například za situace, kdy by bylo přerozdělování dobrovolné. S tím by mohla Česká republika podle názoru komise souhlasit, sdělily dobře informované zdroje z komise.
Češi a další země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zdůrazňují, že v migrační krizi jsou a nadále hodlají být solidární s partnery v EU, byť jiným způsobem než přebíráním části migrantů.
Před summitem se například uskuteční přímo ve stejné budově setkání premiérů visegrádských zemí s jejich italským partnerem Paolo Gentilonim a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Po setkání by měl být oznámen finanční příspěvek zemí V4 do unijního fondu pro Afriku. Tyto peníze mají pomoci se zvládáním migrační krize přímo v Libyi.