Státy Evropské unie by v budoucnu mohly dostávat 60 tisíc eur (1,57 milionu korun) za každého běžence přijatého podle kvót, uvedl v neděli německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na zdroje z vyjednávání v rámci EU. Zemím, které by uprchlíků přijímaly velmi málo, by se peníze naopak odečítaly.
Státy EU by mohly dostávat 1,5 milionu za přijatého uprchlíka, píše německý tisk
Spor o přerozdělování uprchlíků už dva roky výrazně komplikuje vztahy v rámci EU, členské země se proto snaží najít kompromis, který by pomohl tento nesoulad překonat. Podle FAZ by mohl kompromis vypadat tak, že se dublinský systém pro případ nouzové situace doplní o mechanismus na přerozdělení maximálně 200 tisíc žadatelů o azyl.
Za každého běžence, kterého členský stát převezme, by do něj putovalo 60 tisíc eur. Celková částka, již by za jejich přerozdělení dostaly země EU, by tedy mohla dosáhnout 12 miliard eur (313 miliard korun).
Systém zároveň počítá také s negativní finanční motivací. Pokud by stát přijal méně než polovinu své kvóty, odečítalo by se mu zase 60 tisíc eur za osobu. Čísla se podle FAZ mohou ještě pozměnit.
Zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský upozorňuje, že podle FAZ stojí návrh teprve na začátku vyjednávání. „Návrh se může dočkat ještě řady úprav. Samozřejmě cílem je vytvořit něco, s čím pak budou souhlasit všechny státy Evropské unie,“ shrnuje Černohorský.
Státy mohou vyslat azylové úředníky nebo strážce hranic
FAZ také poznamenává, že by nový systém měl umožnit přijímat méně běženců zemím, které přetíženým hraničním státům pomáhají vysláním vlastních azylových úředníků nebo strážců hranic. O podobné opatření usilují především země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které kvóty na přerozdělování uprchlíků odmítají.
Ke kvótám se v rozhovoru s FAZ vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, která věří, že se v nedaleké budoucnosti podaří najít cestu k solidárnímu přerozdělování běženců. Nejdřív je k tomu ale nutné vytvořit předpoklady, míní. Zejména je podle ní nutné stabilizovat ostatní prvky uprchlické a migrační politiky jako je účinná ochrana vnějších hranic nebo důslednější boj proti příčinám migrace.
Soudní dvůr Evropské unie tento týden zamítl žaloby Slovenska a Maďarska kvůli způsobu rozhodování, jenž vedl ke schválení povinných kvót na přerozdělování běženců. Verdikt potěšil lidskoprávní organizace. Na základě kvót bylo dosud přemístěno jen necelých 28 tisíc utečenců.
