Státy EU by mohly dostávat 1,5 milionu za přijatého uprchlíka, píše německý tisk

Státy Evropské unie by v budoucnu mohly dostávat 60 tisíc eur (1,57 milionu korun) za každého běžence přijatého podle kvót, uvedl v neděli německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na zdroje z vyjednávání v rámci EU. Zemím, které by uprchlíků přijímaly velmi málo, by se peníze naopak odečítaly.

Spor o přerozdělování uprchlíků už dva roky výrazně komplikuje vztahy v rámci EU, členské země se proto snaží najít kompromis, který by pomohl tento nesoulad překonat. Podle FAZ by mohl kompromis vypadat tak, že se dublinský systém pro případ nouzové situace doplní o mechanismus na přerozdělení maximálně 200 tisíc žadatelů o azyl.

Za každého běžence, kterého členský stát převezme, by do něj putovalo 60 tisíc eur. Celková částka, již by za jejich přerozdělení dostaly země EU, by tedy mohla dosáhnout 12 miliard eur (313 miliard korun).

Systém zároveň počítá také s negativní finanční motivací. Pokud by stát přijal méně než polovinu své kvóty, odečítalo by se mu zase 60 tisíc eur za osobu. Čísla se podle FAZ mohou ještě pozměnit.

Zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský upozorňuje, že podle FAZ stojí návrh teprve na začátku vyjednávání. „Návrh se může dočkat ještě řady úprav. Samozřejmě cílem je vytvořit něco, s čím pak budou souhlasit všechny státy Evropské unie,“ shrnuje Černohorský.

Státy mohou vyslat azylové úředníky nebo strážce hranic

FAZ také poznamenává, že by nový systém měl umožnit přijímat méně běženců zemím, které přetíženým hraničním státům pomáhají vysláním vlastních azylových úředníků nebo strážců hranic. O podobné opatření usilují především země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které kvóty na přerozdělování uprchlíků odmítají.

Ke kvótám se v rozhovoru s FAZ vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, která věří, že se v nedaleké budoucnosti podaří najít cestu k solidárnímu přerozdělování běženců. Nejdřív je k tomu ale nutné vytvořit předpoklady, míní. Zejména je podle ní nutné stabilizovat ostatní prvky uprchlické a migrační politiky jako je účinná ochrana vnějších hranic nebo důslednější boj proti příčinám migrace.

Soudní dvůr Evropské unie tento týden zamítl žaloby Slovenska a Maďarska kvůli způsobu rozhodování, jenž vedl ke schválení povinných kvót na přerozdělování běženců. Verdikt potěšil lidskoprávní organizace. Na základě kvót bylo dosud přemístěno jen necelých 28 tisíc utečenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 6 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 33 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...