Média o triumfu Macrona: Podařilo se odvrátit pohromu, Francie ale nemá vyhráno

Vítězství centristy Emmanuela Macrona je sice určitou nadějí, ale pro řadu lidí byl bývalý investiční bankéř jedinou možností, jak zabránit výhře krajní pravice, proto pro něj bude těžké si Francouze svým programem získat. Tak komentují francouzská média Macronovu výhru. Podle německých listů se podařilo odvrátit katastrofu, i ony ale varují, že prezident může narazit se svými plány v parlamentu.

Francouzi upozorňují, že Macron bude mít co dělat, aby svou politiku obhájil. Odpoledník Le Monde vidí hned několik „důvodů, proč tento úspěch relativizovat“. „Mnoho Francouzů nehlasovalo ,pro‘ kandidáta, ale ,proti‘ krajní pravici,“ uvádí list. Zároveň upozorňuje na to, že rekordní počet voličů, zhruba čtvrtina, se zdržel hlasování nebo úmyslně vhodil neplatné lístky, respektive prázdné obálky.

Pro levicový deník Libération jde o vítězství „pod tlakem“, protože „nízká volební účast, a to navzdory hrozbě Národní fronty, je již projevem nespokojenosti vůči novému prezidentovi“. Podobně to vidí pravicový list Le Figaro – na volbách podle něj ulpěl z poloviny velký stín, když hlasování provázela nejvyšší neúčast od roku 1969.

Lakmusový papírek? Už červnové volby

List poukazuje na to, že v prvním kole měli čtyři kandidáti kolem 20 procent hlasů, respektive že Macrona dělilo od čtvrtého v řadě pouze pět procentních bodů. Le Figaro také uvádí, že nyní čeká Macrona těžká zkouška v podobě červnových parlamentních voleb a varuje, že už od teď nemá žádnou „dobu hájení“.

Komunistický deník L'Humanité uvedl, že „začíná nová bitva“ proti liberální politice avizované novou hlavou státu. Liberální ekonomický deník Les Echos to vidí pozitivněji, když píše o zvolení Macrona jako o „volbě naděje“ s tím, že zvolený prezident představuje „novou tvář Francie - mladou, odvážnou a vítěznou“.

Agentura AFP upozorňuje, že Národní fronta stojí po porážce své šéfky Le Penové v prezidentských volbách před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Agentura citovala náměstka německého ministra zahraničí Michaela Rotha, jenž v televizi ARD řekl, že „nemůže být normální, aby ultrapravicoví extremisté a populisté dosáhli tak silných výsledků“. Pokud Macron v nové funkci selže, „pak bude příštím prezidentem Le Penová, čemuž musíme za každou cenu zabránit,“ varoval náměstek. 

Pro Macrona zvolením vše teprve začíná, píše belgický Le Soir. A ptá se, zda mu vítězství bude stačit k záměru sjednotit zemi. „Malá zpráva pro ty evropské politiky, kterým se po vítězství jejich nového miláčka tak moc ulevilo: Prezident Macron nepřežije léto, pokud bude Evropa dál jen přihlížet vzrůstající nerovnosti,“ varuje deník.

Noční můra se nekoná, píše FAZ

Německo si zjevně značně oddychlo. „Noční můra se nestala skutečností: Pravicová extremistka se nenastěhuje do Elysejského paláce. Západní svět, Evropa byly ušetřeny dalšího politického zemětřesení po brexitu a Trumpovi,“ míní server Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jasné vítězství Macrona, který ve druhém kole hlasování získal téměř dvě třetiny hlasů, je podle něj nadějí.

Zároveň ale deník vyjadřuje přesvědčení, že dosud nejmladší francouzský prezident bude muset vzít v potaz obavy milionů voličů, kteří hlasovali pro Le Penovou, a jejich znechucení politickými elitami. Ptá se také, s kým bude Macron prosazovat svůj proevropský program, když nepatří ani k jedné ze dvou tradičně nejsilnějších stran.

Evropa si oddechla, ale Francie zůstává hluboce rozdělena. Nový francouzský prezident bude při svých plánovaných reformách čelit tvrdému odporu z pravice i z levice.
německý list Die Welt

Němci varují před normalizací Národní fronty

Vítězství Macrona vítá rovněž list Süddeutsche Zeitung, podle něhož výsledek odvrátil katastrofu. „Vítězství jeho vyzývatelky Marine Le Penové by pro zemi a pro EU mělo nepředstavitelné následky. Tato politická katastrofa je odvrácena, Francouzi se v tradici republikánského rozumu rozhodli pro kandidáta středu a umírněnosti,“ stojí v komentáři na webu deníku.

Také on ale upozorňuje na negativa a možné obtíže. Výsledek Le Penové je podle něj výrazný a její Národní fronta je nyní pevnou a běžnou součástí politického systému. „Tato normalizace je nebezpečná,“ konstatuje list.

Podle serveru Spiegel Online má teď Macron pět let na to, aby se mu podařila obnova Francie a záchrana Evropy. Vítězství vůdce hnutí Vpřed! je podle něj začátkem nové éry francouzské politiky.

„Macron nemá mezi Francouzi většinu pro své ekonomické reformy a liberální politiku. To z něj rychle učiní velice nepopulárního prezidenta. Navíc nebude po nadcházejících volbách do Národního shromáždění moci spoléhat na parlamentní většinu. Jeho hodnoty a ekonomický program povedou k ještě větší frustraci mezi Francouzi. Téměř nevyhnutelně Macron prohraje s Marine Le Penovou nebo jiným sociálně-konzervativním kandidátem v prezidentských volbách v roce 2022,“ obává se dánský list Berlingske.

Soudný den zatím odložen

Komentátor Guardianu vidí Macronovo vítězství jen jako dočasnou úlevu. Tím, že porazil Le Penovou, se předešlo nejhoršímu, ale práce na reformách ve Francii i v rámci Evropy jsou stále na obzoru.

„Stejně jako někdo, kdo jen tak tak neutrpěl infarkt, si Evropa může připít na vítězství Macrona. Ale tato sklenice je jen z poloviny plná, a pokud Evropa nezmění své způsoby, osudný den byl pouze odložen,“ upozorňuje komentátor.

Macronovu kouzlu nakonec podlehnou všichni, píše zpravodaj BBC. Připomíná, že bývalý investiční bankéř minulý týden mluvil se členy odborů v továrně na severu země. „Tihle chlapi nenávidí vše, za čím on stojí. Jejich pracovní místa se přesouvají do Polska. A přesto mu naslouchali. Jak řekl nedávno někdo v dokumentu o novém francouzském prezidentovi: Tenhle muž by svedl i kancelářskou židli,“ konstatoval novinář.

Francouzský Trump se nekoná

Komentátorka Telegraphu píše o Le Penové, která podle ní nikdy neměla šanci stát se francouzským Donaldem Trumpem, i když podobně jako on v debatách útočila – ovšem na rozdíl od něj ztrácela body, i když situace byla podobná: v zemi je řada dělníků bez práce, lidem berou práci přistěhovalci, kteří jsou levnější a podobně.

Když Macron vyhrál prezidentské volby ve Francii, potvrdil tak trend, který by měl znepokojovat pravicové populisty – zejména ty, kteří pracují v Bílém domě, míní komentátorka CNN. Vzestup Donalda Trumpa, který měl pomoci k výhře podobným kandidátům, naopak ničí jejich šance na úspěch.

Jeden z důvodů, proč Macron vyhrál, je, že francouzští voliči byli zděšeni z perspektivy volby vlastní verze Trumpa. Le Pen jim příliš připomínala nového amerického prezidenta. 

Podobně to vidí i komentátoři amerického listu The Washington Post. Podle nich narazili pravicové síly, jenž se snaží rozložit Evropu, na tvrdou realitu, a pravděpodobně budou po brexitu a Trumpovi vyloučeny z moci po dlouhá léta. List připomíná, že populisté prohráli rakouské prezidentské volby, nizozemské parlamentní volby a nyní i boj o Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 5 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 5 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Evropský pohled