Média o triumfu Macrona: Podařilo se odvrátit pohromu, Francie ale nemá vyhráno

Vítězství centristy Emmanuela Macrona je sice určitou nadějí, ale pro řadu lidí byl bývalý investiční bankéř jedinou možností, jak zabránit výhře krajní pravice, proto pro něj bude těžké si Francouze svým programem získat. Tak komentují francouzská média Macronovu výhru. Podle německých listů se podařilo odvrátit katastrofu, i ony ale varují, že prezident může narazit se svými plány v parlamentu.

Francouzi upozorňují, že Macron bude mít co dělat, aby svou politiku obhájil. Odpoledník Le Monde vidí hned několik „důvodů, proč tento úspěch relativizovat“. „Mnoho Francouzů nehlasovalo ,pro‘ kandidáta, ale ,proti‘ krajní pravici,“ uvádí list. Zároveň upozorňuje na to, že rekordní počet voličů, zhruba čtvrtina, se zdržel hlasování nebo úmyslně vhodil neplatné lístky, respektive prázdné obálky.

Pro levicový deník Libération jde o vítězství „pod tlakem“, protože „nízká volební účast, a to navzdory hrozbě Národní fronty, je již projevem nespokojenosti vůči novému prezidentovi“. Podobně to vidí pravicový list Le Figaro – na volbách podle něj ulpěl z poloviny velký stín, když hlasování provázela nejvyšší neúčast od roku 1969.

Lakmusový papírek? Už červnové volby

List poukazuje na to, že v prvním kole měli čtyři kandidáti kolem 20 procent hlasů, respektive že Macrona dělilo od čtvrtého v řadě pouze pět procentních bodů. Le Figaro také uvádí, že nyní čeká Macrona těžká zkouška v podobě červnových parlamentních voleb a varuje, že už od teď nemá žádnou „dobu hájení“.

Komunistický deník L'Humanité uvedl, že „začíná nová bitva“ proti liberální politice avizované novou hlavou státu. Liberální ekonomický deník Les Echos to vidí pozitivněji, když píše o zvolení Macrona jako o „volbě naděje“ s tím, že zvolený prezident představuje „novou tvář Francie - mladou, odvážnou a vítěznou“.

Agentura AFP upozorňuje, že Národní fronta stojí po porážce své šéfky Le Penové v prezidentských volbách před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Agentura citovala náměstka německého ministra zahraničí Michaela Rotha, jenž v televizi ARD řekl, že „nemůže být normální, aby ultrapravicoví extremisté a populisté dosáhli tak silných výsledků“. Pokud Macron v nové funkci selže, „pak bude příštím prezidentem Le Penová, čemuž musíme za každou cenu zabránit,“ varoval náměstek. 

Pro Macrona zvolením vše teprve začíná, píše belgický Le Soir. A ptá se, zda mu vítězství bude stačit k záměru sjednotit zemi. „Malá zpráva pro ty evropské politiky, kterým se po vítězství jejich nového miláčka tak moc ulevilo: Prezident Macron nepřežije léto, pokud bude Evropa dál jen přihlížet vzrůstající nerovnosti,“ varuje deník.

Noční můra se nekoná, píše FAZ

Německo si zjevně značně oddychlo. „Noční můra se nestala skutečností: Pravicová extremistka se nenastěhuje do Elysejského paláce. Západní svět, Evropa byly ušetřeny dalšího politického zemětřesení po brexitu a Trumpovi,“ míní server Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jasné vítězství Macrona, který ve druhém kole hlasování získal téměř dvě třetiny hlasů, je podle něj nadějí.

Zároveň ale deník vyjadřuje přesvědčení, že dosud nejmladší francouzský prezident bude muset vzít v potaz obavy milionů voličů, kteří hlasovali pro Le Penovou, a jejich znechucení politickými elitami. Ptá se také, s kým bude Macron prosazovat svůj proevropský program, když nepatří ani k jedné ze dvou tradičně nejsilnějších stran.

Evropa si oddechla, ale Francie zůstává hluboce rozdělena. Nový francouzský prezident bude při svých plánovaných reformách čelit tvrdému odporu z pravice i z levice.
německý list Die Welt

Němci varují před normalizací Národní fronty

Vítězství Macrona vítá rovněž list Süddeutsche Zeitung, podle něhož výsledek odvrátil katastrofu. „Vítězství jeho vyzývatelky Marine Le Penové by pro zemi a pro EU mělo nepředstavitelné následky. Tato politická katastrofa je odvrácena, Francouzi se v tradici republikánského rozumu rozhodli pro kandidáta středu a umírněnosti,“ stojí v komentáři na webu deníku.

Také on ale upozorňuje na negativa a možné obtíže. Výsledek Le Penové je podle něj výrazný a její Národní fronta je nyní pevnou a běžnou součástí politického systému. „Tato normalizace je nebezpečná,“ konstatuje list.

Podle serveru Spiegel Online má teď Macron pět let na to, aby se mu podařila obnova Francie a záchrana Evropy. Vítězství vůdce hnutí Vpřed! je podle něj začátkem nové éry francouzské politiky.

„Macron nemá mezi Francouzi většinu pro své ekonomické reformy a liberální politiku. To z něj rychle učiní velice nepopulárního prezidenta. Navíc nebude po nadcházejících volbách do Národního shromáždění moci spoléhat na parlamentní většinu. Jeho hodnoty a ekonomický program povedou k ještě větší frustraci mezi Francouzi. Téměř nevyhnutelně Macron prohraje s Marine Le Penovou nebo jiným sociálně-konzervativním kandidátem v prezidentských volbách v roce 2022,“ obává se dánský list Berlingske.

Soudný den zatím odložen

Komentátor Guardianu vidí Macronovo vítězství jen jako dočasnou úlevu. Tím, že porazil Le Penovou, se předešlo nejhoršímu, ale práce na reformách ve Francii i v rámci Evropy jsou stále na obzoru.

„Stejně jako někdo, kdo jen tak tak neutrpěl infarkt, si Evropa může připít na vítězství Macrona. Ale tato sklenice je jen z poloviny plná, a pokud Evropa nezmění své způsoby, osudný den byl pouze odložen,“ upozorňuje komentátor.

Macronovu kouzlu nakonec podlehnou všichni, píše zpravodaj BBC. Připomíná, že bývalý investiční bankéř minulý týden mluvil se členy odborů v továrně na severu země. „Tihle chlapi nenávidí vše, za čím on stojí. Jejich pracovní místa se přesouvají do Polska. A přesto mu naslouchali. Jak řekl nedávno někdo v dokumentu o novém francouzském prezidentovi: Tenhle muž by svedl i kancelářskou židli,“ konstatoval novinář.

Francouzský Trump se nekoná

Komentátorka Telegraphu píše o Le Penové, která podle ní nikdy neměla šanci stát se francouzským Donaldem Trumpem, i když podobně jako on v debatách útočila – ovšem na rozdíl od něj ztrácela body, i když situace byla podobná: v zemi je řada dělníků bez práce, lidem berou práci přistěhovalci, kteří jsou levnější a podobně.

Když Macron vyhrál prezidentské volby ve Francii, potvrdil tak trend, který by měl znepokojovat pravicové populisty – zejména ty, kteří pracují v Bílém domě, míní komentátorka CNN. Vzestup Donalda Trumpa, který měl pomoci k výhře podobným kandidátům, naopak ničí jejich šance na úspěch.

Jeden z důvodů, proč Macron vyhrál, je, že francouzští voliči byli zděšeni z perspektivy volby vlastní verze Trumpa. Le Pen jim příliš připomínala nového amerického prezidenta. 

Podobně to vidí i komentátoři amerického listu The Washington Post. Podle nich narazili pravicové síly, jenž se snaží rozložit Evropu, na tvrdou realitu, a pravděpodobně budou po brexitu a Trumpovi vyloučeny z moci po dlouhá léta. List připomíná, že populisté prohráli rakouské prezidentské volby, nizozemské parlamentní volby a nyní i boj o Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 14 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...