Mayová oznámila svou rezignaci. V čele strany skončí 7. června

Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Tlak na rezignaci Mayové v posledních týdnech zesílil hlavně kvůli její vytrvalé snaze prosadit parlamentem již třikrát odmítnutou dohodu o brexitu. Agentura Reuters tvrdí, že krize kolem brexitu se tímto prohloubí. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn chce, aby se v království co nejrychleji konaly předčasné parlamentní volby.

  • 20:39

    Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. On-line přenos končí. Dění ve Velké Británii budeme nadále sledovat.

  • 20:21

    Jestli se Britové rozhodnou opustit EU bez dohody, hrozí podle politologa Bořivoje Hnízda politický chaos. "Pokud její nástupce prosadí brexit s dohodou, tak bude Mayová hodnocena špatně. Ale jestliže její nástupce také Británii z Unie nevyvede, bude se říkat, že se Mayová snažila najít kompromis, neustále o tom mluvila, a nebyla vyslyšena," domnívá se Hnízdo.

  • 19:22

    Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt a jeho předchůdce Boris Johnson dnes jako první potvrdili, že se v následujících týdnech budou ucházet o post lídra Konzervativní strany, a tudíž i příštího premiéra Británie. Jak dnes oznámila končící premiérka Theresa Mayová, souboj oficiálně začne až 10. června. Podle webu BuzzFeed News je už ale jasné, že v něm nebudou chybět další dvě jména: ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a bývalá ministryně práce Esther McVeyová.

Premiérka označila svou službu ve vedení strany i země za životní čest. Uvedla také, že je pyšná na to, že se stala druhou ministerskou předsedkyní v Británii. „Jsem druhou premiérkou, nikoliv však poslední,“ řekla Mayová s tím, že z funkce neodchází ve zlém. Vyjádřila ale lítost nad tím, že se jí nepodařilo najít řešení ohledně dohody o brexitu. 

„Navždy ale budu hluboce litovat, že se mi nepodařilo zajistit brexit. Bude to nyní na mém nástupci, aby v úsilí pokračoval,“ sdělila Mayová. Podle ní je dohoda možná pouze v případě, že budou obě strany schopné kompromisu. Připomněla přitom radu, kterou kdysi dostala od Nicholase Wintona, zachránce stovek židovských dětí z nacisty okupovaného Československa: „Nezapomínejte, že kompromis není nadávka. Život závisí na kompromisu. Měl pravdu,“ poznamenala.

Na závěr asi šestiminutového vystoupení před sídlem britských premiérů v Downing Street 10 zlomeným hlasem a se slzami v očích prohlásila, že odchází s pocitem vděčnosti za to, že měla příležitost sloužit zemi, kterou miluje.

7 minut
Projev britské premiérky Mayové, během nějž oznámila svou rezignaci
Zdroj: ČT24

Nového premiéra může mít Británie koncem července

Odchod Mayové neznamená automaticky předčasné volby, ale Konzervativní strana musí vybrat jejího nástupce a tím pádem i premiéra. Konzervativci několikatýdenní proces volby lídra, který Mayovou vystřídá v premiérském křesle, zahájí 10. června.

Mezi kandidáty na tento post je třeba bývalý šéf britské diplomacie a jeden z nejvýraznějších stoupenců brexitu Boris Johnson, který je zároveň favoritem, nebo Andrea Leadsomová. Oba jsou zastánci tvrdšího přístupu při jednání s EU o brexitu. Británie by nového premiéra mohla mít koncem července.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney ale v pátek poznamenal, že není příliš pravděpodobné, že EU nabídne novému předsedovi vlády lepší nabídku. „Představa, že bude nový premiér tvrdším vyjednavačem a zatlačí na EU, aby získal lepší dohodu, je jen domněnkou. EU takto nefunguje,“ řekl Coveney v reakci na rezignaci Mayové. 

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn řekl, že rozdělení konzervativci nemohou zemi vést, a požaduje nové volby. „Ať se stane novým lídrem konzervativců kdokoli, musí nechat lidi okamžitě v parlamentních volbách rozhodnout o budoucnosti naší země,“ řekl Corbyn. Poslední věc, kterou Británie potřebuje, jsou podle něj další týdny bojů uvnitř konzervativního tábora.

Tlak na rezignaci premiérky v posledních týdnech sílil zejména kvůli její vytrvalé snaze prosadit parlamentem již třikrát odmítnutou dohodu o brexitu.

Pokoušela se získat na svou stranu labouristickou opozici, přičemž slíbila významné ústupky, včetně možnosti hlasování o případném dalším referendu ohledně setrvání Británie v EU. To ovšem popudilo řadu vlivných členů Konzervativní strany. Ve středu kvůli tomu například opustila kabinet Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu. 

Kytka: Kabinet je ochotný s Mayovou ještě pár týdnů spolupracovat

Spolupracovník ČT v Británii Ivan Katka v pátek ve Studiu 6 uvedl, že rezignaci s okamžitou platností od premiérky neočekával. „Kdyby měla skončit hned, předcházela by tomu v minulých 48 hodinách série rezignací klíčových ministrů. To se nestalo. Lze tedy odvodit, že je vládní kabinet ochotný s premiérkou Mayovou ještě pár týdnů spolupracovat,“ řekl Kytka.

Komentátor dále poznamenal, že se Británie připravuje na návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Ostrovy přiletí v červnu, a také výročí vylodění v Normandii. „Bylo by poněkud nedůstojné, pokud by uprostřed oslav a státní návštěvy premiérka oznámila, že hodlá rezignovat,“ sdělil Kytka.

Rezignace Mayové není pro svět překvapením. Svůj odchod avizovala již dříve s tím, že přesné datum oznámí po dalším hlasování o brexitové dohodě začátkem června. Zástupce vlády Mark Spencer ale ve čtvrtek uvedl, že se hlasování nakonec neuskuteční.

V případě, že by Mayová nerezignovala, zvažoval Výbor 1922, který sdružuje konzervativní poslance bez vládních funkcí, tedy většinu zákonodárců zvolených za tuto stranu, změnu stranických pravidel. Ta by umožnila hlasování o vyslovení důvěry v šéfku strany, i když dosud takové hlasování mohlo proběhnout jen jednou za 12 měsíců.

Je pozoruhodné a smutné, že v britské Konzervativní straně už několik desítek let ničí skupina asi třiceti nacionalistických fanatiků jednoho premiéra za druhým. Takzvaná skupina ERG už zničila čtyři. Prosazují tvrdý brexit a odchod z Unie bez dohody a zdá se, že se jim podařilo vymýt mozky celé řadě svých stranických kolegů.
Jan Jůn
publicista

Světoví lídři rozhodnutí Mayové respektují a oceňují její statečnost

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil Mayovou za odvážnou ženu, kterou hluboce respektuje. Podobně se vyjádřili francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Český prezident Miloš Zeman na dotaz uvedl, že je mu premiérky Mayové líto a premiér Andrej Babiš podotkl, že ho oznámení premiérky nepřekvapilo.

Mluvčí Evropské komise upozornila, že jednání o brexitové dohodě odmítá Brusel znovu otevírat. Unie jen připravena pouze ke změnám takzvané „politické deklarace“ popisující, jak by obě strany chtěly vzájemné vztahy uspořádat do budoucna.

Británie má podle současných plánů opustit Evropskou unii 31. října, stále ale není jasné, za jakých podmínek se tak stane. Agentura Reuters napsala, že Mayová zanechává zemi hluboce rozdělenou a v patové situaci ohledně brexitu. Není vyloučené, že nástupce Mayové bude chtít razantnější rozvod s EU. Vzroste tak riziko konfliktu s Bruselem i předčasných voleb, soudí Reuters.

  • Na proces dohlíží Výbor 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců.
  • Nominace kandidátů:
  • Jednotlivé uchazeče o kandidaturu na vůdce strany musí nominovat alespoň dva další konzervativní poslanci. Mayovou touží nahradit větší počet konzervativních poslanců, takže adeptů na kandidáty by mohlo být hodně.
  • Hlasování poslanců:
  • Konzervativní poslanci absolvují několik kol hlasování, aby zúžili počet uchazečů o kandidaturu. Pokaždé budou vyzváni, aby v tajném hlasování dali hlas svému favoritovi, přičemž osoby s nejmenším počtem hlasů budou vyřazovány. Tento proces se bude opakovat tak dlouho, dokud nezůstanou jen dva kandidáti. V předchozích volbách se hlasovalo pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek.
  • Hlasování členské základny:
  • O vybraných dvou kandidátech bude posléze rozhodovat v korespondenčním hlasování širší členská základna strany. Vítěz hlasování bude vyhlášen novým vůdcem. Konzervativci měli k březnu 2018 124 tisíc členů.
  • Není přesně stanoveno, jak dlouho má celý proces hlasování trvat. Při poslední volbě nového vůdce v roce 2016 trvalo hlasování asi devět týdnů do chvíle, kdy soupeřka Mayové, Andrea Leadsomová, z volebního klání odstoupila. A při předcházejícím hlasování v roce 2005 trval celý proces asi měsíc.
  • Kdo je premiérem během hlasovacího procesu?
  • Očekává se, že Mayová zůstane ve funkci premiérky, dokud nebude vybrán její nástupce v čele strany. 
  • Dá se tento proces nějak urychlit?
  • Výbor 1922 by mohl navrhnout rychlejší způsob hlasování, aby byl nový vůdce strany zvolen co nejrychleji. Cílem je, aby dotyčný mohl vyjednávat s EU v období do odchodu Británie z EU – 31. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 32 mminutami

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 34 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 10 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...