Nizozemská organizace Mars One zveřejnila užší výběr lidí, které připravuje k cestě na Mars. Mezi stovkou uchazečů o jednosměrnou letenku je i Češka Lucie Ferstová. Projekt ale vzbuzuje řadu otázek – ekonomických i etických. Lidé z Mars One zatím sehnali jen něco málo přes setinu procenta z plánovaného rozpočtu. A i kdyby k letu došlo, délka přežití by byla 68 dní.
Z původních dvou set tisíc uchazečů byla vybrána stovka těch nejvhodnějších, všichni jsou ochotni opustit Zemi a navždy odletět do kosmu. „Chci zasvětit život tomu, aby se kolonizace Marsu stala realitou,“ říká zájemce o let Josh Richards.
Jednosměrnou letenku nakonec získá jen 24 nejlepších kandidátů. Už přes rok projektem žije jediná Češka vybraná do dalšího kola. „Budeme tam dělat různé experimenty i podle toho, co nám kdo zadá, a podle toho, co nás samotné napadne. A udržovat to tam v provozu,“ vysvětluje Lucie Ferstová, čím by se budoucí astronauti měli na Marsu zaobírat. „Myslím, že je to nejúžasnější věc, kterou mohu v životě udělat,“ vysvětluje svou motivaci.
Následující kolo výběru má za cíl vybudovat takové skupiny osadníků, které by vydržely všechna strádání letu a setrvání na planetě. Kandidáti se budou připravovat v tréninkových kopiích základen, jež by měly být vybudovány i na Marsu. Uchazeči by měli především prokázat schopnost kooperace.
Projekt má rozpočet šest miliard dolarů. Organizace Mars One sice plánuje pokrýt část výdajů televizní reality show, ovšem zatím má na kontě pouhých 760 tisíc. Časový rozvrh přesto platí dál. Za tři roky se má k Marsu vydat první průzkumná sonda, v letech 2022 rovery, které připraví zázemí a vybudují základny. A v roce 2024 - po sedmi měsících cesty a devíti letech výcviku - první čtyři lidé. Následně má být na planetu vysílána čtyřčlenná posádka každé dva roky.
Renomovaní vědci a astronauti jsou však vůči projektu velmi skeptičtí. Z roverů vyslaných ze Země na Mars zatím polovina ztroskotala. Podle profesionálů je navíc cesta za hranicí etiky. „Neposlali jsme lidi na jednosměrnou cestu na Měsíc, když tam letěli poprvé. Bývalo by to bylo jednodušší,“ říká astronaut NASA Mark Kelly.
Massachussettský technologický institut odhaduje, že osadníci začnou na Marsu umírat do 68 dnů - kvůli rozvratu hospodaření s kyslíkem v umělé atmosféře, kterou naruší pěstování rostlin. To však, zdá se, kandidáty na let příliš neznepokojuje. „No tak umřu za 68 dní. Všechno, co každý den objevím, bude sloužit příští studii. Využijí to další lidé, kteří přiletí na Mars,“ nepřipouští si obavy Maggie Duckworthová.
Více o projektu čtěte na oficiálních stránkách Mars One.
