Maoisté zablokovali v Káthmándú přístup k vládním úřadům

Káthmándú  - Desetitisíce bývalých maoistických povstalců zablokovaly v nepálském Káthmándú přístup k vládním úřadům. Při drobných potyčkách s policií bylo zraněno několik lidí. Nepál se zmítá v politické krizi od května, kdy maoisté odešli z vládní koalice. Rozkol vznikl kvůli sporům o začlenění bývalých povstalců do nepálské armády. Maoisté požadují rezignaci současného kabinetu a prezidenta.

Podle některých policejních zdrojů jsou v ulicích desetitisíce demonstrantů. Maoisti chtějí v protestu pokračovat i zítra. Demonstranti nedovolili vládním činitelům vstoupit do oblasti, kde stovky pořádkových policistů vyzbrojených obušky a slzným plynem hlídají komplex hlavních vládních budov. Došlo k několika potyčkám. Demonstranti házeli na policisty kameny, strážci pořádku použili obušky a slzný plyn. 

Předák komunistické strany (maoistické) Pušpa Kamál Dahal, který v květnu opustil post premiéra, řekl, že protesty budou pokračovat, dokud nebudou splněny jejich požadavky na rezignaci vlády a prezidenta. „Je to naše povinnost, povinnost občanů zachránit tuto zemi. Proto jsme se zde shromáždili v tak velkém počtu,“ prohlásil.   

Dahal odstoupil z funkce poté, co prezident Ráma Baran Jádav odmítl rozhodnutí jeho vlády odvolat šéfa armády. Na prezidentův krok maoisté reagovali vystoupením z vládní koalice a od té doby organizují protesty jak v ulicích, tak v parlamentu. Maoisté tvrdí, že šéf státu tím, že změnil rozhodnutí vládního kabinetu, podkopal autoritu a nadřazenost civilní vlády. 

Maoisté obviňují šéfa armády, že nechtěl vzít do armády tisíce bývalých povstalců, což je hlavní požadavek mírové dohody, na jejímž základě maoisté složili před třemi roky zbraně. 

Maoisté bojovali s vládními jednotkami od roku 1996 do 2006, kdy ukončili ozbrojenou revoltu a zapojili se do mírového procesu. Během povstání bylo zabito více než 13 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...