Jedním z důsledků čínské politiky jednoho dítěte, která způsobila nerovnováhu mezi pohlavími, je obchod s mladými ženami. Zejména chudší vesničané bez dostatku možností, aby si našli místní ženu, si manželky kupují z okolních států. Jedna z nich se pod podmínkou anonymity rozhodla mluvit. Obětí překupníka se stala v 17 letech, kdy ji vylákali do Číny z Myanmaru za nabídkou práce. Po šesti letech se jí podařilo uniknout zpět. V Číně ale musela nechat syna.
Všechno začalo, když překročila hranici mezi Myanmarem a Čínou. Prostředník jí slíbil práci. Po chvíli cesty zastavili na jídlo. „Snědla jsem nudle a začala se cítit divně, ztratila jsem orientaci. Někomu mě předali. Když jsem přišla k sobě, byla jsem už hluboko v Číně,“ vzpomíná žena na svůj únos.
Skončila ve vesnici Ku-čcheng v provincii Che-nan. Stala se manželkou mentálně postiženého muže. Tchánovi, který ji opakovaně znásilňoval, porodila dítě. „Myslela jsem, že umřu, aniž bych znovu viděla rodinu. Myslela jsem, že nikdy neuteču,“ vypráví žena.
Naděje na záchranu svitla, když našla starý telefon. Vytáčela náhodná čísla, až se dovolala ženě, která mluvila její řečí a vystopovala její rodinu. Rodiče se obrátili na humanitární organizaci, která informovala čínskou policii. Ale nic se nestalo.
„Policie jen přišla, vyslechla mě, ale neposlala mě domů. Cítila jsem se smutná, opuštěná a bezmocná. Byla jsem tak nešťastná,“ říká unesená žena.
V Číně zůstal její syn
Až loni ji jednou v noci tajně vyzvedlo auto a odvezlo. Nezisková organizace zařídila útěk. Žena fotila cestu, aby sbírala důkazy a prokázala, co se jí stalo. Za svobodu zaplatila vysokou cenu. V Číně nechala syna. Kdyby ho odvezla, rodina ji může žalovat.
„Rozhodla jsem se utéct, protože jsem to už nemohla snášet. Podívala jsem se synovi do tváře a plakala, protože jsem věděla, že ho musím opustit,“ vypráví.
Čínská rodina popírá, že by za ženu zaplatila, bila ji a tchán znásilňoval. „Není to pravda,“ reaguje na nařčení tchán ženy Li Čching-kung. Rodina však nevysvětlila, jak se ocitla v jejich vesnici, 2700 kilometrů od domova, provdaná za muže připoutaného k posteli.
Únosů a prodejů žen do Číny jsou v Myanmaru ročně desítky
Dlouhotrvající válka mezi povstalci a myanmarskou armádou připravila – ještě před loňským exodem Rohingů – o domovy přes sto tisíc lidí. V přeplněných uprchlických táborech roste zoufalství. Není složité zlákat mladou ženu k práci v Číně, potom ji unést a prodat za tisíce dolarů. Jenom v Myanmaru to jsou minimálně desítky případů ročně, říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
„Zhoršuje se to každým rokem. Podle našich údajů počty rostou,“ říká Hkawn Shawng z Asociace žen v Arakanském státě.
Obětí překupníků se stávají nejen dívky z Myanmaru, ale i z Vietnamu, Laosu nebo Severní Koreje. Je to jeden z důsledků desetiletí čínské politiky jednoho dítěte. Mnozí rodiče z praktických důvodů upřednostňují chlapce. V důsledku toho je v Číně o 30 milionů víc mužů než žen.
