Syrská armáda prezidenta Bašára Asada je na ústupu před islamisty. Provincii Idlib na severozápadě Sýrie ovládli radikálové napojení na Al-Káidu, když dobyli poslední klíčovou vojenskou základnu v regionu. Moskva mezitím potvrdila, že ruští vojenští experti pomáhají Asadovu režimu. Agentura Reuters pak s odvoláním na nejmenované americké zdroje napsala, že Rusko do Sýrie vyslalo dvě tankové výsadkové lodě, letoun a několik příslušníků námořní pěchoty. Západ posilování ruské vojenské přítomnosti kritizuje.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že ruští odborníci pomáhají Damašku s dodávkami ruských zbraní, které Moskva zdůvodňuje bojem proti terorismu. „Nikdy jsme netajili vojenskou spolupráci se Sýrií. Dlouho dodáváme Sýrii zbraně a vojenskou techniku, v souladu s dvoustrannými dohodami,“ sdělila mluvčí. Vše prý odpovídá mezinárodnímu právu. „Mohu potvrdit to, co se mnohokrát říkalo po celá dlouhá léta, že v Sýrii jsou ruští vojenští specialisté, kteří pomáhají se zvládnutím dodávané techniky,“ zdůraznila.
Agentura Reuters později s odvoláním na nejmenované americké zdroje napsala, že Moskva prý v nedávných dnech do Sýrie vyslala dvě tankové výsadkové lodě, letoun a několik příslušníků námořní pěchoty. Bílý dům je touto údajnou aktivitou znepokojen.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov uvedl, že přítomnost ruských vojáků v Sýrii je nutná pro výcvik místních odborníků v obsluze ruské vojenské techniky. „Ničeho se nedopouštíme, jednáme v absolutně přísném souladu se svými závazky, s ruskými zákony a s požadavky mezinárodního práva,“ podotkl Bogdanov, který je zvláštním zmocněncem Kremlu pro Blízký východ.
Ruští experti podle listu Vědomosti dospěli k názoru, že dodávky ruských zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu do Sýrie skutečně od začátku srpna vzrostly. Ale až dosud prý nevidí známky potvrzující, že v Sýrii ruští vojáci opravdu bojují. Podobná obvinění v médiích jsou prý způsobem nátlaku na Moskvu.
- O tom, že Rusko dodává do Sýrie letecky pouze humanitární pomoc, má své pochybnosti Bulharsko, které kvůli tomu před pár dny odmítlo žádost Moskvy o využití jeho vzdušného prostoru pro zásobovací lety do Sýrie.
V poslední době se začalo v zahraničních médiích spekulovat o možném zapojení Ruska do bojů v Sýrii. O ruské intervenci podrobně informoval kupříkladu izraelský zpravodajský server Ynet. Rusko už podle něj přesouvá letecký kontingent na syrskou základnu, odkud mají být vedeny útoky na pozice radikálů z Islámského státu (IS).
Někteří experti nevylučují, že navzdory rozdílným názorům Moskvy a Washingtonu na Asadův režim by se obě velmoci skutečně mohly spojit v boji proti IS. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ale v sobotu telefonoval se svým americkým protějškem Johnem Kerrym, přičemž ho upozornil na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, že „hovořit o ruské účasti v boji je zatím předčasné“.
Západ ruskou vojenskou přítomnost kritizuje
Podle nejmenovaných amerických představitelů citovaných agenturou Reuters Rusko v Sýrii nedávno skutečně posílilo svou vojenskou přítomnost - vyslalo dvě tankové výsadkové lodě, letoun a několik příslušníků námořní pěchoty. Jaké jsou jeho záměry, není jasné. Podle jednoho ze zdrojů se Rusové připravují na ochranu letecké základny v přístavním městě Latákíja, které prozatím zůstává baštou syrského prezidenta. Kerry šéfovi ruské diplomacie řekl, že tyto aktivity mohou vést k eskalaci násilí v zemi a k řešení situace nepomohou.
Podle svého mluvčího Erika Schultze dal najevo znepokojení rovněž americký prezident Barack Obama. „V konečném důsledku bychom uvítali konstruktivní zapojení Ruska do aktivit namířených proti IS, ale jasně říkáme, že by bylo od kohokoli včetně Ruska nehorázné poskytnout jakoukoli podporu Asadovu režimu,“ prohlásil mluvčí. Nevoli dal během pražské návštěvy najevo i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, do kritiky údajného ruského vojenského angažmá se pustil i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, jehož země se tento týden rozhodla připojit k tažení proti islamistům v Sýrii.
Reuters citoval i tři nejmenované libanonské zdroje blízké dění v Sýrii, podle kterých se ruské jednotky podílejí v této zemi i na vojenských operacích. Je jich prý ale zatím jen velmi málo.
Írán otevřel ruským armádním letounům koridor k cestám do Sýrie. Cesta přes Írán a Irák je pro Moskvu nejvýhodnější trasou poté, co Sofia odmítla ruským letadlům vydat povolení k přeletům přes bulharský vzdušný prostor.
Asadova armáda ustupuje před radikály
Asad má nyní pod kontrolou asi pětinu Sýrie a nejnovější vývoj pro něj není příznivý. Jeho armáda byla donucena opustit provincii Idlib na severozápadě země poté, co radikálové z hnutí An-Nusra a jejich islamističtí spojenci dobyli poslední klíčovou leteckou základnu. Obléhání trvalo dva roky, uvedli aktivisté Syrské organizace pro lidská práva (SOHR).
O stažení armády ze strategické základny informovala i syrská státní televize s tím, že vládní jednotky „opustily své pozice a přesunuly se na jiné místo“. Na sociálních sítích se již objevily snímky bojovníků z An-Nusry, kteří stojí před vojenskými letouny na základně.
Radikálové z hnutí An-Nusra dosáhli od května spolu s dalšími ozbrojenými skupinami významných územních zisků: obsadili město Idlib, Džisr aš-Šughúr a přiblížili se k pobřežním oblastem severně od Damašku, které zatím stále kontroluje Asadův režim.
Více než 4,5 roku trvající občanská válka si od března 2011 vyžádala přes 230 tisíc mrtvých a více než 7,5 milionu uprchlíků.
