Vedení hlavní makedonské opoziční strany VMRO-DPMNE se chce tvrdě vypořádat s osmi svými poslanci, kteří v pátek podpořili ústavní změnu názvu státu na Severní Makedonie. Bez jejich hlasů by návrh neprošel. Změnu názvu požaduje Řecko, které kvůli tomu blokuje vstup Makedonie do NATO a zahájení přístupových rozhovorů s EU. Návrh má před sebou ještě několik překážek.
Makedonská opozice chystá trest pro osm rebelů, kteří hlasovali pro změnu názvu země
Ústřední výbor nacionalisticky laděné VMRO-DPMNE na pondělním zasedání zbavil funkce místopředsedu strany Mitka Jančeva a člena výkonného výboru Nikolu Todorova. S dalšími dvěma straníky by pak mělo být vedeno disciplinární řízení o vyloučení. Navíc byli poslanci parlamentní frakce strany hlasující pro změnu vyzváni, aby vrátili mandáty.
Makedonský ministr vnitra Oliver Spasovski v souvislosti s hlasováním informoval, že všech 80 poslanců, kteří změny ústavy podpořili, dostalo zvýšenou policejní ochranu. Policie tak reagovala na to, že několika zákonodárcům a jejich rodinám byly adresovány výhrůžky smrtí.
Vedení VMRO-DPMNE obvinilo vládní koalici z hrubého nátlaku, vydírání a podplacení svých poslanců, kteří nakonec změnu ústavy podpořili. V této souvislosti uvažuje i o podání trestního oznámení.
Zájmy velmocí
O nepřijatelném nátlaku v pondělí hovořilo i ruské ministerstvo zahraničí. „Považujeme to, co se stalo, za otevřené porušení všech norem, z právního i morálního hlediska. Tyto špinavé manipulace nemohou být označovány za vyjádření vůle poslanců,“ uvedlo. Rusko dlouhodobě podporuje odpůrce změny názvu, protože rozšiřování NATO je v rozporu s jeho zájmy.
Západní země naopak schválení dohody o změně jména přivítaly. Makedonskou metropoli v pondělí navštívil vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Matthew Palmer. Dohoda je podle něj „nezbytná pro cestu Makedonie směrem k Evropské unii a NATO“.
K prosazení ústavního zákona o změně názvu potřebovala vláda socialistického premiéra Zorana Zaeva ve 120členném parlamentu dvoutřetinovou většinu, tedy hlasy 80 poslanců. Tou však nedisponovala, protože koaliční strany mají dohromady pouze 72 mandátů. Zaevovi se v pátek večer po intenzivním přesvědčování nakonec podařilo osm opozičních zákonodárců přesvědčit.
Průlomová dohoda
Parlament tak posvětil červnovou dohodu, k níž Zaev dospěl s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Ta má kompromisním názvem Republika Severní Makedonie (Severní Makedonie) ukončit 27 let trvající spor obou zemí. Řekové považují název Makedonie za zásah do svého dědictví a skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Atény kvůli tomu blokovaly vstup Makedonie do NATO i EU.
V referendu, které se v Makedonii o změně názvu konalo na konci září, přišlo k urnám jen 36 procent voličů. Odpůrci ho totiž bojkotovali a nízkou účastí dosáhli jeho neplatnosti. Vláda přesto změnu 8. října schválila a předložila ji zákonodárnému sboru ke schválení.
Formální proces změny makedonské ústavy musí nyní podle zákona začít během dvou příštích týdnů. Může ale trvat až tři měsíce, během nichž musí parlament absolvovat ještě několik dílčích hlasování. Dohodu bude muset schválit také řecký parlament.