Politické napětí ve Venezuele dál roste – opozice ovládající většinu parlamentu vyzvala nejen obyvatelstvo, ale také armádu k neposlušnosti. Levicový prezident Nicolás Maduro naopak hovořil o podvodu ve snaze prohlásit za neplatný opoziční návrh na uspořádání referenda, jež by ho mělo zbavit prezidentského úřadu. Reálný je tak pád další hlavy jihoamerického státu – podobně jako v případě prezidentky sousední Brazílie Dilmy Rousseffové.
Jeden z vůdců opozice Henrique Capriles prohlásil, že jestliže parlament odmítá prezidentský dekret o vyhlášení výjimečného stavu, „jsou Venezuelané povinni tento dekret ignorovat“. „Ignorujme veškeré akty, které považujeme za neplatné, protože porušují ústavu,“ řekl v rozhovoru poskytnutém rozhlasu.
Madurův neúspěšný protikandidát z prezidentských voleb v roce 2013 zároveň znovu vyzval Venezuelany, aby opět vyšli do ulic a požadovali referendum o odvolání prezidenta. Capriles také vyzval armádu, aby si vybrala mezi ústavou a prezidentem Madurem. „Obracím se na ozbrojené síly: Hodina pravdy nadešla, je třeba se rozhodnout, zda jste pro ústavu, nebo pro Madura,“ řekl.
Do ulic opět vyrazily tisíce nespokojených lidí
Maduro na druhé straně prohlásil, že referendum není „životaschopné“ a nebude se konat. Obvinil přitom opozici z „podvodu“. Úřady již také oznámily, že pochody iniciované opozicí nebudou povoleny. Tisíce demonstrantů se ale i ve středu ve venezuelské metropoli střetly s policií ve snaze proniknout k sídlu státní volební komise.
Experti podle agentury AFP poukazují na nebezpečí „exploze“ v zemi vzhledem k tomu, že podle sondáže ústavu Venebarometro sedmdesát procent Venezuelanů nesouhlasí s tím, jak prezident stát řídí.
Maduro v pátek vyhlásil v zemi stav ohrožení, který opozice označuje za vyhlášení výjimečného stavu. Prezident pohrozil konfiskací továren, jež zastavily výrobu. Jejich majitele obvinil, že chtějí Venezuelu ekonomicky srazit na kolena, a slíbil, že je za to nechá zavřít.
Prosincové parlamentní volby vyhrála poprvé po 17 letech pravicová opozice. Práci zákonodárného sboru, v němž má pravice většinu, ale blokuje nejvyšší soud, který straní Madurovi a od voleb anuloval řadu zákonů.
Odpůrci prezidenta shromáždili pro referendum asi 1,8 milionu podpisů, přitom jim v první fázi stačilo jen necelých 200 tisíc. Uzná-li celostátní volební komise jejich platnost, bude muset opozice nasbírat za tři dny podpisy 20 procent voličů, tedy téměř čtyři miliony. Až pak bude vyhlášeno referendum o odvolání hlavy státu.
