Pád brazilské prezidentky: Rousseffová opustila úřad, funkci převzal viceprezident Temer

Brazilští senátoři po dvacetihodinové debatě odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Rousseffová označila své sesazení za puč. Před odchodem z prezidentského paláce vyjádřila přesvědčení, že v dalším hlasování bude očištěna a do úřadu se vrátí. Ve funkci ji dočasně nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem stejně jako Rousseffová viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.

Osmašedesátiletou Rousseffovou, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011, čekaly při odchodu z prezidentského paláce podle listu El País asi 3000 příznivců, mezi nimi i exprezident Lula da Silva. Během dočasného odvolání zůstane Rousseffové rezidence, ochranka či plat, i když není jasné v jaké výši.

Rousseffová měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba. Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Impeachment už dříve odsouhlasila sněmovna.

První ženu v čele Brazílie vystřídal Temer

Funkce prezidenta Brazílie se po Rousseffové dočasně ujal dosavadní pětasedmdesátiletý viceprezident Michel Temer a oznámil jména ministrů své vlády. Ministrem zahraničí bude senátor a bývalý guvernér Sao Paula José Serra (74), finance povede dlouholetý guvernér centrální banky Henrique Meirelles (70) a obranu poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Michel Temer
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Podle politologů je ale otázka, jak dlouho Temer v nejvyšším úřadu vydrží. Kromě toho, že mu hrozí proces odvolání ze stejného důvodu jako Rousseffové, má i nízkou podporu veřejnosti: podle nedávného průzkumu agentury Datafolha mu důvěřuje jen asi 16 procent obyvatel.

Za normálních okolností by měl ale prezidentem zůstat minimálně do doby, než senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu ve 180denní lhůtě rozhodnou o oprávněnosti ústavní žaloby vůči Rousseffové.

Pokud se při hlasování vysloví nejméně dvě třetiny senátorů pro žalobu, Rousseffová bude definitivně zbavena úřadu a osm let se nebude moci ucházet o volenou funkci. Temer pak bude prezidentem do konce původního mandátu prezidentky, tedy do konce roku 2018, a povede zemi i v době konání letní olympiády v Riu de Janeiro. 

Dilma Rousseffová
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

„To, že Rousseffová odchází, tak jisté není, ale to, že je krize v Brazílii vážná, to je fakt. Prezidentce evidentně dochází dech, pořád ale existuje dost lidí, kteří ji mají rádi nebo profitovali z jejích programů a cítí se jí být zavázáni,“ konstatoval odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. O prezidentce se prý říká, že těžila z popularity svého předchůdce ze stejné strany, jímž byl Lula de Silva.

Senát o sesazení prezidentky jednal skoro celý den. Z 81 senátorů jich bylo 22 proti sesazení Rousseffové, 55 zákonodárců volalo po jejím odvolání. „Těm, kteří podporují tento puč, nebude nikdy odpuštěno,“ varovala Fatima Bezzerová z Rousseffové vládní Strany pracujících. Podle jiného senátora Temaria Moty se snaha sesadit prezidentku „zrodila z nenávisti a pomsty“.

Poukazuje se na to, že o prezidentčině osudu rozhodovali ti, kdo patří k nejzkorumpovanějším, 33 senátorů bylo totiž obviněno nebo je vyšetřováno kvůli finančním podvodům.

Odpůrci prezidentky zdůrazňovali krizi, do níž podle nich zemi uvrhla

Impeachment naopak podpořil vůdce opozice Aecio Neves, který prohrál s Rousseffovou v prezidentských volbách v roce 2014. Ten zdůraznil, že Rousseffová uvrhla zemi do největší krize za posledních 100 let. Také Neves ale patří mezi podezřelé korupčníky – nejvyšší soud ve čtvrtek povolil zahájit vyšetřování.

Ekonomické problémy země připomněl i bývalý fotbalista Romario, nyní senátor za Socialistickou stranu. „Není pochyb o tom, že naše země prochází vážnou krizí. Částečně jde o politiku, ale nejen o ni. Takže bez ohledu na výsledek tohoto jednání, my jako senátoři máme naléhavý úkol – musíme žádat vládu, aby přijala mimořádná opatření, která zemi vyvedou z této krize,“ řekl Romario.

Předseda senátu Renan Calheiros slíbil, že nevyhlásí přestávku, dokud jednání neskončí. „Předpokládám, že všechno půjde podle plánu a že tento okamžik pomůže Brazílii ke zdokonalení jejích institucí. Pokud ne, povede to k poškození naší demokracie,“ konstatoval Calheiros.

Zatímco uvnitř brazilského senátu se mluvilo, venku se bojovalo. Policie použila při zásahu pepřový sprej proti stoupencům Rousseffové, kteří jsou převážně z feministických skupin a házeli na policisty petardy.

Protest v Brazílii
Zdroj: Paulo Whitaker/Reuters

Podle záchranářů bylo několik osob odvedeno z oblasti, protože se necítily dobře. Je to nechutné. „Jsme tady, abychom bránili naši demokracii, a tito přitakávači na nás stříkají slzný plyn. Jsou to zbabělci,“ prohlásila jedna z protestujících Celma Pereirová. 

Jsem proti impeachmentu, protože to není legitimní. Nemůžete někoho takto sesadit, když všichni, kteří za tímto procesem stojí, jsou ještě zkorumpovanější.
Veronica Pratesová
jedna z protestujících

Před senátem se sešli i odpůrci Rousseffové. „Impeachment podporuji, protože pokud existuje důkaz, že špatně vykonávala funkci, tak musí odejít ve jménu ochrany naší demokracie,“ konstatovala obyvatelka Ria de Janeiro Bruna Petitová. Obě skupiny byly zhruba stejně velké a čítaly několik tisíc osob. Oddělovala je uměle postavená zeď.

Rezignace? O tom ani neuvažuji, konstatovala Rousseffová

Politička vinu vytrvale popírá a chce podle svých slov bojovat až do konce. „Nehodlám rezignovat, to mi nikdy nepřišlo na mysl,“ prohlásila prezidentka v úterý. Snahy o své odvolání označila za „státní převrat bez armády a bajonetů“. 

V čele spiknutí je podle ní bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha. Toho mezitím nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. 

Spojené státy Brazílii vzkázaly, že v její politický systém věří. „Brazílie je pod určitou kontrolou a tlakem. Spojené státy budou podporovat našeho přítele a partnera v situaci, kdy čelí velkým výzvám,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...