Pád brazilské prezidentky: Rousseffová opustila úřad, funkci převzal viceprezident Temer

Brazilští senátoři po dvacetihodinové debatě odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Rousseffová označila své sesazení za puč. Před odchodem z prezidentského paláce vyjádřila přesvědčení, že v dalším hlasování bude očištěna a do úřadu se vrátí. Ve funkci ji dočasně nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem stejně jako Rousseffová viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.

Osmašedesátiletou Rousseffovou, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011, čekaly při odchodu z prezidentského paláce podle listu El País asi 3000 příznivců, mezi nimi i exprezident Lula da Silva. Během dočasného odvolání zůstane Rousseffové rezidence, ochranka či plat, i když není jasné v jaké výši.

Rousseffová měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba. Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Impeachment už dříve odsouhlasila sněmovna.

První ženu v čele Brazílie vystřídal Temer

Funkce prezidenta Brazílie se po Rousseffové dočasně ujal dosavadní pětasedmdesátiletý viceprezident Michel Temer a oznámil jména ministrů své vlády. Ministrem zahraničí bude senátor a bývalý guvernér Sao Paula José Serra (74), finance povede dlouholetý guvernér centrální banky Henrique Meirelles (70) a obranu poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Michel Temer
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Podle politologů je ale otázka, jak dlouho Temer v nejvyšším úřadu vydrží. Kromě toho, že mu hrozí proces odvolání ze stejného důvodu jako Rousseffové, má i nízkou podporu veřejnosti: podle nedávného průzkumu agentury Datafolha mu důvěřuje jen asi 16 procent obyvatel.

Za normálních okolností by měl ale prezidentem zůstat minimálně do doby, než senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu ve 180denní lhůtě rozhodnou o oprávněnosti ústavní žaloby vůči Rousseffové.

Pokud se při hlasování vysloví nejméně dvě třetiny senátorů pro žalobu, Rousseffová bude definitivně zbavena úřadu a osm let se nebude moci ucházet o volenou funkci. Temer pak bude prezidentem do konce původního mandátu prezidentky, tedy do konce roku 2018, a povede zemi i v době konání letní olympiády v Riu de Janeiro. 

Dilma Rousseffová
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

„To, že Rousseffová odchází, tak jisté není, ale to, že je krize v Brazílii vážná, to je fakt. Prezidentce evidentně dochází dech, pořád ale existuje dost lidí, kteří ji mají rádi nebo profitovali z jejích programů a cítí se jí být zavázáni,“ konstatoval odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. O prezidentce se prý říká, že těžila z popularity svého předchůdce ze stejné strany, jímž byl Lula de Silva.

Senát o sesazení prezidentky jednal skoro celý den. Z 81 senátorů jich bylo 22 proti sesazení Rousseffové, 55 zákonodárců volalo po jejím odvolání. „Těm, kteří podporují tento puč, nebude nikdy odpuštěno,“ varovala Fatima Bezzerová z Rousseffové vládní Strany pracujících. Podle jiného senátora Temaria Moty se snaha sesadit prezidentku „zrodila z nenávisti a pomsty“.

Poukazuje se na to, že o prezidentčině osudu rozhodovali ti, kdo patří k nejzkorumpovanějším, 33 senátorů bylo totiž obviněno nebo je vyšetřováno kvůli finančním podvodům.

Odpůrci prezidentky zdůrazňovali krizi, do níž podle nich zemi uvrhla

Impeachment naopak podpořil vůdce opozice Aecio Neves, který prohrál s Rousseffovou v prezidentských volbách v roce 2014. Ten zdůraznil, že Rousseffová uvrhla zemi do největší krize za posledních 100 let. Také Neves ale patří mezi podezřelé korupčníky – nejvyšší soud ve čtvrtek povolil zahájit vyšetřování.

Ekonomické problémy země připomněl i bývalý fotbalista Romario, nyní senátor za Socialistickou stranu. „Není pochyb o tom, že naše země prochází vážnou krizí. Částečně jde o politiku, ale nejen o ni. Takže bez ohledu na výsledek tohoto jednání, my jako senátoři máme naléhavý úkol – musíme žádat vládu, aby přijala mimořádná opatření, která zemi vyvedou z této krize,“ řekl Romario.

Předseda senátu Renan Calheiros slíbil, že nevyhlásí přestávku, dokud jednání neskončí. „Předpokládám, že všechno půjde podle plánu a že tento okamžik pomůže Brazílii ke zdokonalení jejích institucí. Pokud ne, povede to k poškození naší demokracie,“ konstatoval Calheiros.

Zatímco uvnitř brazilského senátu se mluvilo, venku se bojovalo. Policie použila při zásahu pepřový sprej proti stoupencům Rousseffové, kteří jsou převážně z feministických skupin a házeli na policisty petardy.

Protest v Brazílii
Zdroj: Paulo Whitaker/Reuters

Podle záchranářů bylo několik osob odvedeno z oblasti, protože se necítily dobře. Je to nechutné. „Jsme tady, abychom bránili naši demokracii, a tito přitakávači na nás stříkají slzný plyn. Jsou to zbabělci,“ prohlásila jedna z protestujících Celma Pereirová. 

Jsem proti impeachmentu, protože to není legitimní. Nemůžete někoho takto sesadit, když všichni, kteří za tímto procesem stojí, jsou ještě zkorumpovanější.
Veronica Pratesová
jedna z protestujících

Před senátem se sešli i odpůrci Rousseffové. „Impeachment podporuji, protože pokud existuje důkaz, že špatně vykonávala funkci, tak musí odejít ve jménu ochrany naší demokracie,“ konstatovala obyvatelka Ria de Janeiro Bruna Petitová. Obě skupiny byly zhruba stejně velké a čítaly několik tisíc osob. Oddělovala je uměle postavená zeď.

Rezignace? O tom ani neuvažuji, konstatovala Rousseffová

Politička vinu vytrvale popírá a chce podle svých slov bojovat až do konce. „Nehodlám rezignovat, to mi nikdy nepřišlo na mysl,“ prohlásila prezidentka v úterý. Snahy o své odvolání označila za „státní převrat bez armády a bajonetů“. 

V čele spiknutí je podle ní bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha. Toho mezitím nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. 

Spojené státy Brazílii vzkázaly, že v její politický systém věří. „Brazílie je pod určitou kontrolou a tlakem. Spojené státy budou podporovat našeho přítele a partnera v situaci, kdy čelí velkým výzvám,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...