Pád brazilské prezidentky: Rousseffová opustila úřad, funkci převzal viceprezident Temer

Brazilští senátoři po dvacetihodinové debatě odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Rousseffová označila své sesazení za puč. Před odchodem z prezidentského paláce vyjádřila přesvědčení, že v dalším hlasování bude očištěna a do úřadu se vrátí. Ve funkci ji dočasně nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem stejně jako Rousseffová viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.

Osmašedesátiletou Rousseffovou, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011, čekaly při odchodu z prezidentského paláce podle listu El País asi 3000 příznivců, mezi nimi i exprezident Lula da Silva. Během dočasného odvolání zůstane Rousseffové rezidence, ochranka či plat, i když není jasné v jaké výši.

Rousseffová měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba. Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Impeachment už dříve odsouhlasila sněmovna.

První ženu v čele Brazílie vystřídal Temer

Funkce prezidenta Brazílie se po Rousseffové dočasně ujal dosavadní pětasedmdesátiletý viceprezident Michel Temer a oznámil jména ministrů své vlády. Ministrem zahraničí bude senátor a bývalý guvernér Sao Paula José Serra (74), finance povede dlouholetý guvernér centrální banky Henrique Meirelles (70) a obranu poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Michel Temer
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Podle politologů je ale otázka, jak dlouho Temer v nejvyšším úřadu vydrží. Kromě toho, že mu hrozí proces odvolání ze stejného důvodu jako Rousseffové, má i nízkou podporu veřejnosti: podle nedávného průzkumu agentury Datafolha mu důvěřuje jen asi 16 procent obyvatel.

Za normálních okolností by měl ale prezidentem zůstat minimálně do doby, než senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu ve 180denní lhůtě rozhodnou o oprávněnosti ústavní žaloby vůči Rousseffové.

Pokud se při hlasování vysloví nejméně dvě třetiny senátorů pro žalobu, Rousseffová bude definitivně zbavena úřadu a osm let se nebude moci ucházet o volenou funkci. Temer pak bude prezidentem do konce původního mandátu prezidentky, tedy do konce roku 2018, a povede zemi i v době konání letní olympiády v Riu de Janeiro. 

Dilma Rousseffová
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

„To, že Rousseffová odchází, tak jisté není, ale to, že je krize v Brazílii vážná, to je fakt. Prezidentce evidentně dochází dech, pořád ale existuje dost lidí, kteří ji mají rádi nebo profitovali z jejích programů a cítí se jí být zavázáni,“ konstatoval odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. O prezidentce se prý říká, že těžila z popularity svého předchůdce ze stejné strany, jímž byl Lula de Silva.

Senát o sesazení prezidentky jednal skoro celý den. Z 81 senátorů jich bylo 22 proti sesazení Rousseffové, 55 zákonodárců volalo po jejím odvolání. „Těm, kteří podporují tento puč, nebude nikdy odpuštěno,“ varovala Fatima Bezzerová z Rousseffové vládní Strany pracujících. Podle jiného senátora Temaria Moty se snaha sesadit prezidentku „zrodila z nenávisti a pomsty“.

Poukazuje se na to, že o prezidentčině osudu rozhodovali ti, kdo patří k nejzkorumpovanějším, 33 senátorů bylo totiž obviněno nebo je vyšetřováno kvůli finančním podvodům.

Odpůrci prezidentky zdůrazňovali krizi, do níž podle nich zemi uvrhla

Impeachment naopak podpořil vůdce opozice Aecio Neves, který prohrál s Rousseffovou v prezidentských volbách v roce 2014. Ten zdůraznil, že Rousseffová uvrhla zemi do největší krize za posledních 100 let. Také Neves ale patří mezi podezřelé korupčníky – nejvyšší soud ve čtvrtek povolil zahájit vyšetřování.

Ekonomické problémy země připomněl i bývalý fotbalista Romario, nyní senátor za Socialistickou stranu. „Není pochyb o tom, že naše země prochází vážnou krizí. Částečně jde o politiku, ale nejen o ni. Takže bez ohledu na výsledek tohoto jednání, my jako senátoři máme naléhavý úkol – musíme žádat vládu, aby přijala mimořádná opatření, která zemi vyvedou z této krize,“ řekl Romario.

Předseda senátu Renan Calheiros slíbil, že nevyhlásí přestávku, dokud jednání neskončí. „Předpokládám, že všechno půjde podle plánu a že tento okamžik pomůže Brazílii ke zdokonalení jejích institucí. Pokud ne, povede to k poškození naší demokracie,“ konstatoval Calheiros.

Zatímco uvnitř brazilského senátu se mluvilo, venku se bojovalo. Policie použila při zásahu pepřový sprej proti stoupencům Rousseffové, kteří jsou převážně z feministických skupin a házeli na policisty petardy.

Protest v Brazílii
Zdroj: Paulo Whitaker/Reuters

Podle záchranářů bylo několik osob odvedeno z oblasti, protože se necítily dobře. Je to nechutné. „Jsme tady, abychom bránili naši demokracii, a tito přitakávači na nás stříkají slzný plyn. Jsou to zbabělci,“ prohlásila jedna z protestujících Celma Pereirová. 

Jsem proti impeachmentu, protože to není legitimní. Nemůžete někoho takto sesadit, když všichni, kteří za tímto procesem stojí, jsou ještě zkorumpovanější.
Veronica Pratesová
jedna z protestujících

Před senátem se sešli i odpůrci Rousseffové. „Impeachment podporuji, protože pokud existuje důkaz, že špatně vykonávala funkci, tak musí odejít ve jménu ochrany naší demokracie,“ konstatovala obyvatelka Ria de Janeiro Bruna Petitová. Obě skupiny byly zhruba stejně velké a čítaly několik tisíc osob. Oddělovala je uměle postavená zeď.

Rezignace? O tom ani neuvažuji, konstatovala Rousseffová

Politička vinu vytrvale popírá a chce podle svých slov bojovat až do konce. „Nehodlám rezignovat, to mi nikdy nepřišlo na mysl,“ prohlásila prezidentka v úterý. Snahy o své odvolání označila za „státní převrat bez armády a bajonetů“. 

V čele spiknutí je podle ní bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha. Toho mezitím nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. 

Spojené státy Brazílii vzkázaly, že v její politický systém věří. „Brazílie je pod určitou kontrolou a tlakem. Spojené státy budou podporovat našeho přítele a partnera v situaci, kdy čelí velkým výzvám,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 21 mminutami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 53 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 1 hhodinou

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 5 hhodinami

Evropský pohled