Maduro chce jednat s opozicí a pořádat místní volby

Venezuelský prezident Nicolás Maduro je ochoten jednat s opozicí. Souhlasí také s pořádáním místních voleb. Oznámil to v předvečer dalších mohutných demonstrací, při kterých hodlá opozice blokovat hlavní tahy v zemi. Během téměř měsíc trvajících protestů proti Madurově socialistické vládě zemřelo 23 lidí, většina z nich na střelné zranění.

Předchozí jednání mezi Madurem a opozicí skončila krachem poté, co opozice prezidenta obvinila z neplnění dohod a zneužívání rozhovorů k získání času.

Během svého pravidleného televizního programu „Neděle s Madurem“ ale prezident oznámil, že souhlasí s pořádáním voleb starostů a guvernérů. O prezidentských volbách se ale nezmínil. „Volby – ano. Chci nyní volby,“ citoval Madura server BBC. „Říkám to jako hlava státu a vlády,“ dodal.

Volby guvernérů venezuelských států se měly konat už loni v prosinci, ale do dneška nebyl stanoven ani náhradní termín. Volby starostů mají v řádném termínu proběhnout příští rok.

Mohutné opoziční protesty v Caracasu
Zdroj: Christian Veron/Reuters

Venezuelané od začátku dubna téměř denně demonstrují proti socialistické vládě, kterou viní z hluboké ekonomické krize, kvůli níž je v zemi nedostatek základních potravin a léků. Nynější protesty vypukly poté, co nejvyšší soud koncem března rozhodl převzít pravomoce parlamentu. Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil. Protesty ale pokračují, neboť podobné kroky blokující práci poslanců činí nejvyšší soud už více než rok, tedy od té doby, co má v parlamentu většinu opozice.

Hlavními požadavky demonstrantů jsou předčasné prezidentské volby, propuštění politických vězňů, vytvoření humanitárního koridoru pro dodávky potravin a léků a plné uznání pravomocí parlamentu.

Příslušníci pořádkové policie zasahují v centru Caracasu
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

V ulicích venezuelských měst zemřelo za poslední tři týdny už 23 lidí. Většina z nich podlehla střelným zraněním po brutálních zákrocích police, která proti demonstrantům nasadila i obrněné vozy, vodní děla a slzotvorný plyn. Minimálně jedna žena umřela poté, co se nadýchala právě slzného plynu.

Mezi oběti protivládních protestů se počítá i osm lidí, které minulý týden ze čtvrtka na pátek zabil elektrický proud v pekárně v Caracasu. Neštěstí se stalo, když do provozovny vnikla skupina rabujících lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 1 hhodinou

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 2 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 5 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 8 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 12 hhodinami
Načítání...