Maďarský parlament schválil přísnější kontrolu neziskovek financovaných z ciziny

2 minuty
Události: Maďarský zákon o neziskových organizacích
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje kontrolu vládních úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Terčem se podle agentury AFP jeví především organizace sponzorované americkým finančníkem Georgem Sorosem, kterého premiér Viktor Orbán považuje za úhlavního nepřítele.

Pro zákon hlasovalo 130 poslanců, 44 bylo proti a 24 zákonodárců se zdrželo. Nevládní organizace s příspěvkem ze zahraničí ve výši nejméně 7,2 milionu forintů (asi 615 tisíc korun) se nyní nově budou muset zaregistrovat u úřadů a informovat je o svém financování.

Pokud to neudělají, hrozí jim vysoké pokuty. Budou se také muset označovat za „organizace využívající zahraniční financování“.

Podle Orbánových kritiků je krok proti nevládním organizacím součástí širšího tažení vedeného s cílem umlčet projevy nesouhlasu a nastolit vládní kontrolu nad nezávislými institucemi, včetně soudnictví a médií.

Schválený zákon je ale ve srovnání s původní podobou mírnější. „Například informaci o tom, že jsou neziskové organizace placené ze zahraničí, nebudou muset uvádět na všech dokumentech a při veškeré komunikaci, jak tomu bylo v původním návrhu,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Zákon míří i proti Sorosovi

Podle pozorovatelů ale zákon míří hlavně proti organizacím, které financuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Orbán Sorose obviňuje ze zasahování do maďarské politiky a dění v zemi. To má dělat právě přes občanská sdružení, která financuje, vysvětluje Mathé.

Orbán se často potýká s Evropskou unií a s nevládními organizacemi sponzorovanými Sorosem, které prosazují liberální a mezinárodní názory, jež se mu nezamlouvají. Snaží se také uzavřít Středoevropskou univerzitu, kterou Soros založil po pádu komunismu.

Amnesty International poukazuje na podobnost se situací v Rusku

Evropská komise vyjádřila obavu z diskriminace nevládních organizací. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International se zase pozastavila nad podobností mezi situací v Maďarku a situací v Rusku, kde od roku 2012 platí zákon, který nutí nevládní organizace s příspěvky z ciziny označovat se hanlivou nálepkou „zahraniční agent“.

Dvě významné nevládní organizace, Helsinský výbor a Sdružení pro lidská práva TASZ, daly okamžitě najevo, že se novému zákonu nepodřídí. Chtějí ho napadnout před ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva.

Evropský parlament v květnu schválil usnesení, které kritizuje současnou situaci v Maďarsku a vybízí Evropskou komisi k zahájení sankčního řízení proti Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 18 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 26 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...