Maďarský parlament schválil přísnější kontrolu neziskovek financovaných z ciziny

2 minuty
Události: Maďarský zákon o neziskových organizacích
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje kontrolu vládních úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Terčem se podle agentury AFP jeví především organizace sponzorované americkým finančníkem Georgem Sorosem, kterého premiér Viktor Orbán považuje za úhlavního nepřítele.

Pro zákon hlasovalo 130 poslanců, 44 bylo proti a 24 zákonodárců se zdrželo. Nevládní organizace s příspěvkem ze zahraničí ve výši nejméně 7,2 milionu forintů (asi 615 tisíc korun) se nyní nově budou muset zaregistrovat u úřadů a informovat je o svém financování.

Pokud to neudělají, hrozí jim vysoké pokuty. Budou se také muset označovat za „organizace využívající zahraniční financování“.

Podle Orbánových kritiků je krok proti nevládním organizacím součástí širšího tažení vedeného s cílem umlčet projevy nesouhlasu a nastolit vládní kontrolu nad nezávislými institucemi, včetně soudnictví a médií.

Schválený zákon je ale ve srovnání s původní podobou mírnější. „Například informaci o tom, že jsou neziskové organizace placené ze zahraničí, nebudou muset uvádět na všech dokumentech a při veškeré komunikaci, jak tomu bylo v původním návrhu,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Zákon míří i proti Sorosovi

Podle pozorovatelů ale zákon míří hlavně proti organizacím, které financuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Orbán Sorose obviňuje ze zasahování do maďarské politiky a dění v zemi. To má dělat právě přes občanská sdružení, která financuje, vysvětluje Mathé.

Orbán se často potýká s Evropskou unií a s nevládními organizacemi sponzorovanými Sorosem, které prosazují liberální a mezinárodní názory, jež se mu nezamlouvají. Snaží se také uzavřít Středoevropskou univerzitu, kterou Soros založil po pádu komunismu.

Amnesty International poukazuje na podobnost se situací v Rusku

Evropská komise vyjádřila obavu z diskriminace nevládních organizací. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International se zase pozastavila nad podobností mezi situací v Maďarku a situací v Rusku, kde od roku 2012 platí zákon, který nutí nevládní organizace s příspěvky z ciziny označovat se hanlivou nálepkou „zahraniční agent“.

Dvě významné nevládní organizace, Helsinský výbor a Sdružení pro lidská práva TASZ, daly okamžitě najevo, že se novému zákonu nepodřídí. Chtějí ho napadnout před ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva.

Evropský parlament v květnu schválil usnesení, které kritizuje současnou situaci v Maďarsku a vybízí Evropskou komisi k zahájení sankčního řízení proti Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09Aktualizovánopřed 2 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...