Maďaři budou v neděli hlasovat o povinných kvótách na rozdělování běženců mezi země Evropské unie. Právě Maďarsko je nejdůraznějším odpůrcem kvót. Dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že je proti nim drtivá většina tamní společnosti.
Podle spolupracovníka České televize Gregora Martina Papucseka je proti migrantům 80 až 85 procent Maďarů a atmosféra před hlasováním je napjatá. „Vláda Viktora Orbána vsadila na úspěšnost referenda, a kdyby bylo neplatné, mohlo by se to hodnotit jako velký neúspěch“, vysvětlil Papucsek.
Právě platnost výsledku referenda není úplně jistá. K urnám by musela přijít více než polovina z osmi milionů voličů a předpokládaná účast se zatím pohybuje právě na hranici padesáti procent. Média navíc upozorňují, že dosud žádné maďarské referendum nedosáhlo požadované 50% volební účasti.
Maďarská vláda už na začátku dubna zahájila kampaň, která má voliče přesvědčit, aby v referendu hlasovali proti kvótám. Vláda si je dobře vědoma obvyklé nepříliš vysoké účasti v referendech, a proto byla kampaň tak intenzivní a důrazná. Podle odhadů médií na ni mohlo padnout přinejmenším třináct miliard forintů (1,1 miliardy korun).
Maďaři budou v referendu odpovídat na otázku: „Chcete, aby Evropská unie mohla nařídit povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska, a to i bez souhlasu Národního shromáždění?“ Znění otázky bývá často předmětem kritiky. Podle Papucseka je to proto, že formulace nedává voličům moc možností ke kladné odpovědi.
Hlasování je v podstatě prověrkou skutečné míry podpory premiérova kabinetu a jeho politiky u maďarské veřejnosti. Podle opozice v referendu nejde ani tak o uprchlíky, jako spíš o Orbánovu moc.
Vláda by mohla změnit ústavu
V případě platnosti referenda a odmítnutí kvót bude vláda zplnomocněna navrhnout buď změny maďarské ústavy, nebo evropského právního rámce. Uvedl to šéf úřadu Orbánova kabinetu Janos Lázár.
„Spekuluje se, že vláda navrhne změnu ústavy v tom smyslu, aby nikdy v budoucnu nebylo možné přesídlit do Maďarska migranty a cizince bez souhlasu parlamentu,“ dodává k tomu Papucsek. V kterých bodech by pak chtěla Orbánova vláda měnit evropské právo, ještě není podle něj jasné.
Deník Népszabadság ale v týdnu napsal, že Orbánova vláda by v případě jasného odmítnutí kvót v referendu mohla vyzvat ke změnám v lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.
Maďarsko už loni na podzim postavilo na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem ploty a bariéry s ostnatým drátem a schválilo přísné změny zákonů. Cílem opatření bylo zastavit vlnu migrantů valících se přes jeho území hlavně z Blízkého východu do Evropské unie.
Budapešťská vláda je z Bruselu a z některých dalších západních metropolí ostře kritizovaná za svou tvrdou protimigrační politiku. Obhájci lidských práv mají úřadům za zlé vytlačování běženců z Maďarska, tresty vězení za ilegální překročení hranic i výrazně zkomplikované vyřizování žádostí o azyl.
Orbán ale veškeré kritiky rázně odmítá. Trvá na tom, že Maďarsko uzavřením hranic před ilegální migrací jen plní své povinnosti a chrání vnější hranice Evropské unie. Dokonce tvrdí, že nebýt Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už neexistovala. Evropské komisi vyčítá neschopnost přijít s účinným řešením migrační krize, které by Unii sjednocovalo a nerozdělovalo, jak je tomu v případě kvót, které nebyly přijaty jednomyslně.
Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Takové kvóty odmítají kromě Maďarska také ostatní tři státy visegrádské skupiny – Česko, Slovensko a Polsko. I Slovensko se kvůli nim obrátilo na evropský soud. Evropská komise trvá na tom, že o přerozdělení migrantů se loni rozhodlo legitimním způsobem, a jde proto o právně závazné rozhodnutí.
Výsledek zřejmě nebude pro Brusel důležitý
Výsledek referenda ale nebude pro Evropskou komisi důležitý a všelidové hlasování ani nezruší závazky vlády v Budapešti vůči Bruselu. Podle agentury MTI to v srpnu řekl maďarský europoslanec Péter Niedermüller.
Odvolal se na výrok předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Niedermüller řekl, že se v červenci písemně dotázal Evropské komise na význam referenda. Šéf komise Juncker mu prý jasně odpověděl, že bez ohledu na výsledek hlasování má vláda v Budapešti plnit závazky vyplývající z členství v EU.
Podle Niedermüllera tak maďarské „pseudo referendum“ neovlivní unijní politiku kvót, ačkoli vláda Viktora Orbána tvrdí veřejnosti, že hlasování vyšle do Bruselu významný signál. Kabinet v Budapešti si prý jen připravuje půdu pro odchod Maďarska z EU.
Kvóty zatím moc nefungují
Loni na jaře se v reakci na potíže, které se zvládáním migrační vlny měly Řecko a Itálie, unijní státy shodly, že jim ulehčí situaci převzetím 40 tisíc syrských, iráckých či eritrejských žadatelů o azyl. Rozděleni měli být podle kvót spočtených na základě kritérií, jako je velikost země, její bohatství, míra nezaměstnanosti či počty dosud přijatých běženců.
Na konci září 2015 pak přes odpor Česka, Slovenska a Maďarska odhlasovali ministři vnitra zemí EU mimořádné přerozdělení dalších 120 tisíc běženců za dva roky.
Program je nyní přibližně v polovině, výsledky tomu ale neodpovídají. Podle přibližně měsíc starých údajů Evropské komise bylo do jiných zemí EU zatím přesunuto jen o málo více než 4500 lidí, tedy necelá tři procenta předpokládaného počtu.
