Francouzský prezident Emmanuel Macron by se měl vyjádřit k nepokojům, které doprovázejí protesty takzvaných žlutých vest. Politik, jenž je terčem hněvu řady demonstrujících, nepokoje zatím nekomentoval a jeho večerní vystoupení v televizi je tak očekáváno s napětím. V sobotu proti rostoucím životním nákladům demonstrovalo po celé zemi 136 tisíc lidí a protesty pokračovaly i v pondělí. Demonstranti blokovali například silnice či přístavy.
Macron se radí. Francouzi čekají, co řekne k násilným protestům
Francie po sobotních násilných protestech (zdroj: ČT24)
Silniční blokády místy způsobily velké komplikace v dopravě, upozornil list Le Figaro na svém webu. Akce se neomezovaly jen na dálnice a silnice, korsičtí rybáři blokovali také trajekty v přístavu Ajaccio.
Lidé se nechali oklamat, teď si uvědomují, že veškeré jeho kroky směřují k podpoře těch nejbohatších, jeho přátel bankéřů.
Zablokována byla i univerzita na pařížském předměstí Nanterre – a sice několika desítkami studentů, kteří protestovali proti zdražování studia pro spolužáky nepocházející z Evropy. Kvůli blokádám zůstaly v pondělí zavřené učebny univerzity v Rennes a koleje Tolbiac patřící pařížské Sorbonně, dodal list Le Monde.
V protestech pokračovali i středoškoláci: ministerstvo školství se dopoledne podle agentury AFP dopočítalo 120 dotčených středních škol, z nichž čtyři desítky byly blokovány. Před týdnem protesty zasáhly čtyři stovky středních škol.
Před soudy v Rouenu, Nice, Bobigny u Paříže či Versailles protestovaly desítky právníků proti justiční reformě, jejíž návrh projednává parlament.
Macron jednal s odbory a politickými špičkami
Během dne se Macron setkal u poradního stolu s 37 partnery, včetně premiéra Édouarda Philippa a 12 členů vlády, předsedy Národního shromáždění Richarda Ferranda a šéfa Senátu Gérarda Larchera, odborářských předáků z pěti největších organizací a představitelů zaměstnavatelů.
Prezident Emmanuel Macron se radil s odboráři i politickými špičkami
Macron se navzdory výzvám, aby se k dění kolem protestů vyjádřil, na veřejnosti neobjevil od 1. prosince. V pondělí večer ve 20 hodin hodlá ale v televizi promluvit „k národu“ a podle Elysejského paláce učiní „důležitá oznámení“. Ministryně práce Muriel Pénicaudová uvedla, že představí „konkrétní a okamžitá opatření“.
Žluté vesty přesto hrozí dalšími nepokoji. „Jestli nebudou opatření, která oznámí Macron okamžitá, hnutí se zradikalizuje, bude tu více a více násilí a stane se hnutím převratu,“ uvedl Thierry Paul Valette, koordinátor pařížských protestů žlutých vest.
Pro Macrona půjde v pondělí večer o klíčový projev v jeho prezidentském působení. Jeho popularita klesla až na osmnáct procent. Prezident už proto připustil, že se dopustil několika chyb: za jednu z nich označil snížení povolené rychlosti z 90 na 80 km/h na státních silnicích a výrazné zvýšení počtu radarů, mobilních i stacionárních. Řidiči to ale považovali za skrytý útok na své peněženky. Macron už ustoupil od plánu zvýšit daň na pohonné hmoty.
Publicista: Macron by mohl navrhnout prémie či odškodnění
Publicista Petr Fleischmann sdělil ve vysílání ČT24, že se spekuluje o několika opatřeních, která by mohl Macron oznámit. Mohla by být zavedena „jakási prémie z mobility pro ty, kteří se musejí přemisťovat do zaměstnání na větší vzdálenost za použití automobilu“. V úvahu podle něj připadá také „nějaká jednorázová prémie, která by neměla být zdaněna zaměstnavatelům ani zaměstnancům a kterou by dostali teď na konci roku“. Značná část protestujících totiž pochází z chudších oblastí Francie.
Podle Fleischmanna se mluví také o tom, že by se nemělo znovu zavádět zdanění přesčasů, nebo o odškodnění pro ty, jejichž obchody a další podniky byly během násilných demonstrací poškozeny. Naopak zvýšení minimální mzdy, o kterém se také spekulovalo, podle Fleischmanna nenastane.
Publicista Fleischmann: Macron možná slíbí úlevy pro lidi dojíždějící do práce autem (zdroj: ČT24)
Poslanci levicových parlamentních stran – socialisté, komunisté a členové Nepodrobené Francie Jeana-Luca Mélenchona – by měli podat v parlamentu návrh na vyjádření nedůvěry vládě premiéra Philippa. Za důvod označují právě situaci kolem protestů žlutých vest, kterou podle nich vláda a prezident naprosto nezvládají. Podle Fleischmanna ale nemá návrh naději na úspěch.
Kabinet na příští rok plánuje rozpočtový deficit 2,8 procenta HDP, tedy těsně pod tříprocentním limitem EU. Macron tak má jen omezený prostor ke splnění požadavků žlutých vest, které chtějí zvýšit minimální mzdu, snížit daně, levnější energii a lepší penzijní zaopatření.
Protesty zpomalí ekonomiku
Protivládní protesty zpomalí tempo francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci stoupnout jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
Ministr financí Bruno Le Maire odmítl poskytnout prognózu růstu na letošní rok. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTL však odhadl, že násilné protesty ve Francii sníží hrubý domácí produkt (HDP) v závěrečném čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.
Události: Francouzi čekají, co řekne prezident Macron k násilným protestům (zdroj: ČT24)
Do demonstrací proti rostoucím životním nákladům se v sobotu podle ministerstva vnitra zapojilo po celé Francii více než 130 tisíc lidí. Kvůli násilným střetům jich policisté přes 1700 zatkli. Vláda přitom už tento týden rozhodla, že upustí od plánu na zvýšení daně z pohonných hmot, který demonstrace v polovině listopadu rozpoutal. Žluté vesty přesto žádají další ústupky: vadí jim totiž i stagnující příjmy a rostoucí životní náklady.
Britský deník The Times uvedl, že se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na Twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie. Kreml označil tvrzení deníku za pomluvu.