Francouzský prezident Emmanuel Macron v dlouho očekávaném projevu odsoudil násilí při demonstracích tzv. žlutých vest a vyzval ke klidu. Hněv občanů ovšem označil za hluboký a oprávněný. Avizoval proto daňové úlevy i zvýšení mezd, hodlá bojovat s daňovými úniky. Vláda chce ovšem podle něj dál pokračovat v reformách.
Francouzský prezident Macron v pondělí slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně už od příštího roku či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52 000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Dosud se výjimka týkala jen důchodců s příjmem pod 1200 eur.
Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla být nadále podrobena zdanění, stejně tak nemají být zdaněny ani prémie na konci roku.
Tyto plány hodlá vzápětí představit v parlamentu. „Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít,“ řekl Macron. Opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za „hospodářský a sociální výjimečný stav“.
Vyzval také k větším investicím do vzdělávání, odmítl ale tzv. solidární daň z bohatství (ISF), kterou vláda zrušila počátkem roku. Zdůvodnil to tím, že v minulosti lidé s vyššími příjmy raději odcházeli do zahraničí, a nevytvářeli tak ve Francii pracovní místa.
Macron připustil, že protestujícím skutečně mohla v posledních letech klesnout životní úroveň a mohli mít pocit, že jim vláda dostatečně nenaslouchá. „Máme tady čtyřicet let rozhořčení lidí z měst a z venkova. Veřejná služba se redukuje a lidé mají pocit, že jim není nasloucháno. K tomu jsme směřovali dlouho, teď ale ta situace nastala,“ doplnil Macron.
Hněv Francouzů proto označil za hluboký a v řadě případů oprávněný, to ale podle něj nikoho neopravňuje k násilí a útokům na policisty. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.
„Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit všechny zásadní otázky národa,“ uvedl Macron. Jako součást debat, které by měly přinést řešení současných problémů, se prezident hodlá scházet se starosty města a obcí „region po regionu“. Do debaty by se podle něj měli zapojit i lidé mimo politické strany a slyšet by měl být i hlas nevoličů.
Macron dosud protesty tzv. žlutých vest nekomentoval
Ministr vnitra Christophe Castaner po Macronově projevu na Twitteru napsal, že prezident „porozuměl hněvu“. „Jeho odpověď je jasná a silná. Nyní musí násilí přestat a musí se vrátit klid,“ napsal. Podle něj nastal čas na „občanský mír a republikánský dialog“.
Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné. Podle předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penové Macron ustoupil od některých svých omylů, „odmítá ale připustit, že odpor se zvedl proti modelu, jehož je obhájcem“. Macron podle ní prosazuje model „divoké globalizace, nekalé konkurence, všeobecného volného obchodu, masové imigrace a jejich sociálních a kulturních následků“.
Předseda Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon uvedl, že opatření se nijak nedotknou „podstatné části populace“, především těch, kteří potřebují pomoc nejvíce. Kromě Le Penové a Mélenchona kritiku Macron sklidil i od dalšího politika, který se mu před rokem postavil v prezidentských volbách. Socialista Benoit Hamon uvedl, že se „boj vyplácí“. Macron podle něj ale ustoupil „příliš málo“.
Kabinet na příští rok plánuje rozpočtový deficit 2,8 procenta HDP, tedy těsně pod tříprocentním limitem EU. Macron tak má jen omezený prostor ke splnění požadavků žlutých vest, které chtějí zvýšit minimální mzdu, snížit daně, levnější energii a lepší penzijní zaopatření.
„Zaregistroval jsem z Bruselu reakci, že by tam přece jen mohla být rezerva a vůle přijmout vyšší schodek za okolností, v jakých se Francie nachází. Nikdo si nepřeje, aby země zkolabovala v sociálním konfliktu,“ myslí si předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.
Pondělní projev byl prvním veřejným vystoupením francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na čtyři týdny trvající protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé plánované reformy francouzské vlády.
Macronova popularita se navíc za poslední týdny propadla k 18 procentům – prezidentův dlouho očekávaný projev proto řada komentátorů považovala za zásadní. Macron byl totiž coby někdejší bankéř kritizován za to, že nenaslouchá stížnostem obyčejných lidí, kteří v ulicích upozorňují na své existenční problémy.
V pondělí se při přípravě na večerní projev Macron setkal s 37 partnery včetně premiéra Édouarda Philippa a s 12 členy vlády. Jednal také s předsedy Národního shromáždění Richardem Ferrandem a šéfem Senátu Gérardem Larcherem, s odborářskými předáky z pěti největších organizací a s představiteli zaměstnavatelů.
„Prožíváme velmi vážnou demokratickou krizi, významnou sociální krizi, která má kořeny v sociální a územní nerovnosti, a proto na ní musíme odpovědět v několika fázích. Musíme být empatičtí a pochopit co se děje, co někteří z našich občanů cítí, stejně tak jako naši zaměstnanci,“ shrnul generální tajemník francouzských odborů CFDT Laurent Berger.
Už dříve Macron ustoupil od plánu zvýšit daň na pohonné hmoty. Rovněž připustil, že se dopustil několika politických chyb: za jednu z nich označil snížení povolené rychlosti z 90 na 80 km/h na státních silnicích a výrazné zvýšení počtu radarů, mobilních i stacionárních. Řidiči to totiž považovali za skrytý útok na své peněženky.
Uplynulou sobotu se na protestech sešlo 136 000 lidí. Podle aktuální bilance policie od 17. listopadu v souvislosti s protesty žlutých vest zadržela už 4500 osob. Čtyři tisíce z nich skončily ve vazbě.
Ani pondělí se neobešlo bez protestů. Ještě před projevem prezidenta blokovali stoupenci tzv. žlutých vest po celé zemi silnice a dálnice. Studenti protestovali proti školské reformě a zablokovali například vchody do pařížské střední školy Edgara Quinetta, kde přerostla stávka studentů ve střety s policisty; nejméně pět žáků policisté zatkli.
