Buenos Aires – Co bylo asi zamýšleno jako lehký humor, nakonec může skončit diplomatickou ostudou. Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová při návštěvě Pekingu využila momentální letmé zkušenosti s čínskými řečníky a na svůj twitterový účet napsala příspěvek, kde zaměnila písmeno „r“ za „l“ – v narážce na specificky znějící přízvuk čínštiny. Podle některých kritiků by se podobná nadsázka mohla představitelce země, která v Číně hledá velkou finanční podporu, nakonec vymstít.
Zmíněný příspěvek už na Twitteru lidé citovali více než 4500krát. Věta, která by se do češtiny dala přeložit jako: "Více než 1 000 účastníků na setkání… a to si přišli jen pro lýži a lopu?" byla na sociálních sítích přijata rozporuplně.
Sama prezidentka vzápětí napsala vzkaz, ve kterém se částečně omluvila: „Promiňte, ale víte, co? Podobné věci jsou někdy tak směšné a absurdní, že je potřeba je rozmělnit humorem,“ stojí v příspěvku, který se za inkriminovaným vzkazem objevil s odstupem několika minut.
Peking zatím vůči posměškům Fernándezové oficiálně nezareagoval. Na čínském diskuzním fóru Weibo se ale množí kritické komentáře. „Hlava státu, který zoufale potřebuje ekonomickou záchranu ze strany Číny, zničehonic naznačuje etnickou nadřazenost, navíc přímo na čínském území,“ píše jeden z přispěvatelů.
Argentina v současnosti řeší smrt prokurátora Alberta Nismana chystajícího obvinění vůči prezidentce v souvislosti s bombovým útokem na židovské centrum v Buenos Aires v roce 1994. Odpůrci Fernándezové nyní dostali další munici do boje s neoblíbenou političkou. „Faux pas v Číně. Vážně, tenhle způsob humoru vyšel z módy v 70. letech,“ odpověděl na její tweet mezi tisícovkami dalších uživatelů Guy Chazan.
Peking v posledních deseti letech v zemích Latinské Ameriky masivně investuje. Jen v samotné Argentině utratil od roku 2009 stovky miliard korun. Čínským investorům patří rozsáhlé farmy, navíc velké podíly mají také v těžebním a energetickém průmyslu. V roce 2013 navíc čínští představitelé podepsali v zemi další miliardové zakázky. Argentina od státního bankrotu v roce 2001 prakticky nemá přístup k západním úvěrům.
Politika tweetů
Právě on-line prostor je často tím, který jako první zaznamená reakce světových lídrů na aktuální události. Že politici berou účinkování ve virtuálním prostoru vážně, dokazují i výukové projekty. Třeba Twitter ve Spojených státech v rámci vládního projektu školí politiky a ústavní činitele v tom, jak používat sociální sítě. Svým klientům tak specialisté například doporučují klást důraz na fotografie – právě grafický obraz podle jejich průzkumu vyvolává zdaleka nejvíce citací, tedy „retweetů“.
Právě aktuální případ s jazykovým posměškem ale ukazuje, jak citlivě musí politik či diplomat s obsahem zacházet. „Chování politiků na sociálních sítích může podpořit, ale naopak i zhatit určitá rozběhlá jednání. Proto se diplomacie vlivu sociálních sítí na mezinárodní politiku dost zabývá,“ zmínil bývalý ministr zahraničí a současný ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda.
Podle něj kladou v současnosti politici důraz na to, aby vytvářeli vlastní obsah - a dělali tak sami sobě velmi levnou reklamu. „Současně s tím se ale šíří fiktivní obsah a poptávka po něčem - viz nedávná selfie arabského rappera. Lidi na to i přesto reagují a podnítí to celospolečenskou diskuzi,“ dodává Svoboda.
