Minsk – Běloruský prezident Alexandr Lukašenko byl zřejmě počtvrté zvolen hlavou státu. Ukazují to průzkumy, které byly provedeny po uzavření volebních místností. Podle nich se pro něj vyslovilo 72 až 79 procenta voličů. Ústřední volební komise podle agentury ITAR-TASS oznámí předběžné výsledky hlasování v noci na pondělí. Uvedla jen, že hlasování se zúčastnilo 80 procent voličů. Odpůrci Lukašenka ovšem večer vyrazili protestovat do centra Minsku, podle některých odhadů jich je až 40 tisíc a agentury označují demonstraci za největší opoziční shromáždění od roku 1996.
„Bělorusové ukazují, že chtějí svobodu a nebudou tolerovat současný režim,“ řekl opoziční předák Jaraslav Romančuk. Policie ještě před uzavřením volebních místností rozehnala obušky a ohlušujícími granáty menší skupinu demonstrantů, kteří se snažili dostat na Říjnové náměstí v Minsku a připravit tam ozvučení pro plánovanou demonstraci.
Při srážkách s pořádkovými silami utrpěl zranění i opoziční kandidát na prezidenta Uladzimir Njajklajev, v bezvědomí byl převezen do nemocnice. Běloruské bezpečnostní síly přitom varovaly, že tvrdě zasáhnou proti jakémukoli pokusu vystupňovat napětí během prezidentských voleb. Nepovolené shromáždění považují za trestný čin.
Policie rozháněla demonstranty obušky
V centru Minsku se navzdory mrazivému počasí postupně shromáždilo na výzvu opozice až 40 000 demonstrantů. Museli ale upustit od shromáždění na Říjnovém náměstí, z něhož se úřady snažily udělat kluziště.
„Uspořádali jsme nenásilný protest a je to vláda, kdo použil sílu. Poté, co Lukašenko prolil krev, nemůže zůstat u moci,“ prohlásil jeden z demonstrantů.
Demonstrující se tudíž přesunuli na náměstí Nezávislosti, kde je sídlo vlády a parlamentu, a násilím se pak snažili vniknout do jejich budov. Rozbíjeli okna a skleněné výplně dveří. Policie je ale zatlačila a postupovala dále proti nim. Vnikla do davu demonstrantů, bila je pendreky a rozháněla. Lidé před nimi prchali na všechny strany. Při střetu byly zraněny desítky demonstrantů, stovky byly zadrženy.
Opozice dostala asi 6 procent hlasů
Rozdrobená opozice, která nedokázala postavit jednoho společného kandidáta, byla slabým soupeřem Lukašenka. Její kandidáti sice mohli vystoupit v několika předvolebních debatách, média si ale téměř výhradně všímala Lukašenka. Opozice proto už předem označila volby za zmanipulované a vyzvala k protestní demonstraci proti jejich výsledkům. Podle Njakljajeva chce na demonstraci požadovat nové volby, ale bez Lukašenka. Uladzimiru Njakaljevovi, stejně jako dalšímu opozičnímu kandidátovi Andreji Sannikavovi, přisoudili předběžné výsledky běloruské televize pouhých 6,1 procenta hlasů.
Uladzimir Njakljajev
„Za ta léta se vůbec nezměnil, byl diktátorem a stále jím je. Všechna jeho slova o demokratizaci jsou pouze hesla, žádné činy.“
Poslední evropský diktátor je přesvědčený o vítězství
Alexandr Lukašenko při návštěvě volební místnosti hýřil sebevědomím, na dotazy novinářů odpověděl, že vztahy Běloruska s Ruskem budou skvělé a vztahy se Spojenými státy budou minimálně dobré. Je prý připraven spolupracovat i s Evropskou unií. „To bude záviset na tom, jestli si to bude přát EU. Jestli nebude chtít, jako tomu bylo minulé roky, nutit je nemůžeme. Ale jsme ochotni počkat,“ dodal. Zároveň se snažil vyvrátit informace serveru WikiLeaks o tom, že jeho osobní majetek dosahuje devíti miliard dolarů. „Jestli nějaké peníze najdete, potom mně, prosím, z toho dejte jedno procento, ostatní je vaše,“ tvrdil novinářům.
Šestapadesátiletý Lukašenko, označovaný na Západě za posledního diktátora v Evropě dnes při hlasování vyjádřil přesvědčení, že získá i čtvrtý mandát. Zároveň popřel jakoukoli manipulaci s hlasovacími lístky a odsoudil plánovanou demonstraci opozice, kterou podle něho vedou banditi a sabotéři, se kterými odmítá vést dialog. Sebejistě také tvrdil, že na náměstí večer nikdo demonstrovat nepřijde.
Na volby v Bělorusku dohlíželo 400 pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejich hodnocení průběhu voleb bude důležité pro mezinárodní společenství. Podle průběhu voleb se bude rozhodovat i Evropská unie při zvažování, zda znovu zavést sankce proti režimu. Pokud unie volby ohodnotí jako svobodné a spravedlivé, mohla by Bělorusku naopak nabídnout pomoc ve výši tří miliard eur (75 miliard korun). Předchozí prezidentské volby ovšem Západ za demokratické nepovažoval.
