Jeruzalém – „Až uvidíte starého člověka, jak vchází do soudní síně jako obžalovaný válečný zločinec, nepřemýšlejte o jeho věku. Naopak myslete na to, že jde o někoho, kdo na vrcholu svých mentálních i fyzických sil soustředil veškerou energii na vraždění nevinných mužů, žen a dětí.“ Těmito slovy zdůvodnil v exkluzivním rozhovoru pro ČT ředitel Střediska Simona Wiesenthala v Jeruzalémě Efraim Zuroff neúnavnou snahu této instituce pochytat a pohnat k odpovědnosti poslední žijící nacistické válečné zločince.
Středisko v úterý v Německu pod heslem Pozdě, ale ne příliš pozdě. Operace poslední šance II ohlásilo akci, jejímž cílem je vypátrat právě poslední zločince druhé světové války, kteří se dosud vyhýbali spravedlnosti. Centrum nabízí 25 000 eur za informace vedoucí k jejich zatčení. Lovec nacistů Zuroff předpokládá, že v Německu stále žijí asi dvě procenta bývalých dozorců z nacistických vyhlazovacích táborů, což podle něj představuje zhruba 120 lidí. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu nelze polovinu z nich soudit, druhou polovinu ale teoreticky ano. „Takže my odhadujeme, a skutečně jen odhadujeme, že tu je nějakých 60, 70, možná 80 případů. Možná si vzpomenete, že před dvěma měsíci oznámili němečtí žalobci, že vědí o 50 osvětimských dozorcích, kteří v Německu ještě žijí,“ uvedl Zuroff v rozhovoru se zpravodajem ČR Jakubem Szántó.
Soudit bezmála stoleté lidi za zločiny, které se udály před sedmdesáti lety, má podle šéfa Wiesenthalova centra stále smysl – hned z několika důvodů. „Za prvé, uplynulá doba absolutně nijak nezmenšuje vinu za spáchané zločiny. Za druhé, vysoký věk neposkytuje jakoukoliv ochranu lidem, kteří tyto zločiny spáchali. Za třetí, každá oběť má plné právo na to, abychom se pokusili najít a dostat k soudu toho, kdo se na nich zločinu dopustil. Za čtvrté, vysílá to silnou zprávu, že pokud se tak otřesných zločinů dopustíte, my po vás i po desetiletích stále půjdeme. Za páté, soudní procesy jsou důležité v boji proti popírání holocaustu. Za šesté, tito lidé jsou ti úplně poslední na této planetě, kdo si zaslouží soucit, protože oni neměli nejmenší soucit se svými oběťmi, muži, ženami i dětmi. Za sedmé, já osobně jsem nenarazil na jediného nacistického zločince, který by projevil sebemenší lítost za své zločiny,“ vysvětlil Zuroff.
Operace poslední šance II je podle Zuroffa zaměřená na lidi, kteří sloužili v mobilních vyvražďovacích jednotkách Einsatzgruppen a ve vyhlazovacích táborech, tedy vedle Osvětimi v Treblince, Chelmnu, Majdanku, Belžeci nebo Sobiboru. Na seznamu deseti nejhledanějších nacistických zločinců je číslem jedna 98letý Maďar László Csatáry, se kterým by mělo začít soudní líčení během dvou měsíců. Csatáry za druhé světové války vedl maďarskou policii v košickém ghettu a sehrál klíčovou roli při deportaci více než 15 000 Židů do tábora smrti v Osvětimi na jaře 1944. „Mimochodem, on je typickým výsledkem Operace poslední šance. Když jsem byl v Budapešti, dostal jsem tip na jeho adresu od někoho, kdo se ptal, jestli pořád nabízím odměnu za informace. Takže od něj jsem pak tu informaci za úplatu skutečně dostal,“ říká Zuroff.
Operaci poslední šance vyhlásilo středisko v roce 2002 ve 22 zemích světa a získalo díky ní přes 600 jmen údajných nacistických zločinců. Přes 100 jich po přezkoumání předalo úřadům, vyšetřováno bylo ale jen osm případů. Každý rozsudek je ale podle Zuroffa vítězstvím.
Dostat zločince před soud je v Německu jednodušší po přelomovém verdiktu z roku 2011 nad bývalým dozorcem v koncentračním táboře Johnem Demjanjukem. Soud za dostačující důkaz uznal skutečnost, že Demjanjuk sloužil ve vyhlazovacím táboře nebo ve vražedném komandu. Dříve přitom musel být každému obviněnému prokázán konkrétní zločin. „Tím totiž mnichovský soud řekl: Sloužil jste ve vyhlazovacím táboře Sobibor, jste automaticky vinným nejméně ze spoluúčasti na vraždě,“ říká lovec nacistů v rozhovoru pro ČT.
