Berlín – Lidský rod je podle nejnovějších poznatků zhruba o 400 tisíc let starší, než se vědci dosud domnívali. Kosterní pozůstatek nalezený v roce 2013 v Etiopii naznačuje, že lidé tu možná žili už před 2,8 milionu let, tvrdí mezinárodní vědecký tým v magazínu Science. Nález nejspíš vrhne světlo i na vliv klimatických změn na vývoj člověka.
Paleontologové v africké zemi našli polovinu levé spodní čelisti s pěti zuby. Z tvaru čelisti a chrupu se dá údajně usuzovat, že už jde o zástupce rodu Homo – nikoliv o předchůdce člověka z vyhynulého rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je 3,2 milionu let stará fosilie zvaná Lucy, nalezená v roce 1974 rovněž v Etiopii – asi 60 km od nového objevu.
Lucy se v mnohém ještě podobala šimpanzovi, chodila už ale vzpřímeně. „Lucy není naší pramatkou, ale spíš takovou vzdálenou prasestřenicí,“ konstatuje antropolog Jaroslav Brůžek. Vývoj člověka totiž neprobíhal jen po jedné linii. Vedle sebe žilo několik rodů a druhů našich předchůdců. Přežil jen Homo sapiens, dnešní moderní člověk, starý zhruba 200 000 let.
Nový nález je dalším potvrzením evoluce
„Nový nález je dalším potvrzením evoluce,“ vysvětlil Faysal Bibi, který se podílel na vyhodnocení získaných informací v berlínském Přírodovědném muzeu. Lidské rysy se údajně vyskytovaly dříve, než se dosud předpokládalo. Zatím ale ve „skládačce“ některé informace chybějí. „Víme teď o něco víc, ale ještě ne celý příběh,“ dodal Bibi.
V časovém rozmezí před 2,5 až třemi miliony let, z něhož téměř neexistují nálezy, pravděpodobně existovaly rané linie rodu Homo. Dnešní Homo sapiens je jediným dosud existujícím zástupcem rodu.
Vědci ještě nevědí, jak vypadal raný člověk, jehož čelist nyní prozkoumali. Jisté ale je, že stejně jako Lucy už chodil vzpřímeně. Žil mezi lesními porosty v době, kdy existovali také antilopy, prehistoričtí sloni, hroši, krokodýli a ryby. Není ale jisté, zda byl raný člověk lovcem a živil se masem či zda si stavěl příbytky a dokázal rozdělávat oheň. Nejstarší pracovní nástroje, které známe, jsou staré 2,6 milionu let.
Dnešní Etiopie je díky svým četným fosilním nálezům považována za kolébku lidstva. Nyní objevený nález v lokalitě Ledi Geraru v oblasti Afar by mohl patřit například předkovi druhu Homo habilis (člověk zručný), domnívá se Fred Spoor z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.
Podobu člověka zručného už vědci dokázali rekonstruovat s pomocí 1,8 milionu let starých fosilií z Tanzanie. Kromě velikosti mozku je přitom určující právě podoba spodní čelisti, píší vědci v dalším vědeckém časopise Nature. „Komplexní statistické analýzy ukazují tvarové rozdíly mezi spodními čelistmi různých druhů raných lidí. Ty jsou někdy tak velké jako rozdíly mezi šimpanzem a dnešním člověkem,“ uvedl další vědec z Institutu Maxe Plancka Philipp Gunz. Podle lipských vědců je proto štěstí, že v Etiopii se našla právě spodní čelist.
Ještě před 60 lety se myslelo, že rod Homo se objevil před milionem let. Nové nálezy, ale hlavně vývoj vědy a technologií posunují jeho historii stále hlouběji do minulosti.
