Letošní červen byl nejteplejší v historii měření, tvrdí Copernicus. Nasvědčují tomu i data z Ameriky

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, doplnil Copernicus.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie „bylo výrazně tepleji než obvykle“, konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

Léto roku 2023 se kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva, poznamenala k tomu agentura AFP.

Rekord hlásí i experti z USA

Už dříve ve čtvrtek přitom agentura AP s odkazem na neoficiální data vědců z Mainské univerzity v USA napsala, že pondělí, úterý i středa byly celosvětově nejteplejšími dny v zaznamenané historii. V pondělí bylo poprvé v průměru přes 17 stupňů Celsia, přičemž tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech.

Průměrná globální teplota v úterý i ve středu činila 17,18 stupně Celsia, informovali vědci z Mainské univerzity s odkazem na svůj nástroj Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. V pondělí bylo v průměru 17,01 stupně, vyplynulo z analýzy Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP). Předchozí celosvětový teplotní rekord 16,92 stupně Celsia pochází podle NCEP ze srpna 2016.

Vědci již několik měsíců varují, že rok 2023 by mohla provázet rekordní vedra v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Vedru také napomáhá přirozený meteorologický jev známý jako El Niňo , který se vyznačuje oteplováním oceánů.

„Takový rekord je dalším důkazem pro nyní masivně podporovanou tezi, že globální oteplování nás posouvá do teplejší budoucnosti,“ konstatoval klimatolog Chris Field ze Stanfordovy univerzity, který se na výpočtech nepodílel.

Denní údaje jsou neoficiální, ale představují užitečný přehled toho, co se děje v oteplujícím se světě, zdůraznil klimatolog Sean Birkle z Mainské univerzity. Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) sdělil, že tato data zahrne do svých výpočtů.

Přestože použitý soubor dat sahá pouze do roku 1979, Sarah Kapnicková z NOAA zmínila, že vzhledem k dalším údajům je pravděpodobné, že svět skutečně zažil nejteplejší den za „několik set let“.

Teplotní rekordy tento týden registroval Québec či Peru. V Pekingu bylo od minulého týdne zaznamenáno devět dní v řadě, kdy teplota přesáhla 35 stupňů Celsia. Americká města od Medfordu v Oregonu až po Tampu na Floridě se pohybují na historických maximech, doplnil Zack Taylor, meteorolog z Národní meteorologické služby (NWS).