Moskva/Praha - Rusko by dnes mělo obnovit letecké spojení s Gruzií. To bylo přerušeno v říjnu 2006 poté, co byli čtyři ruští důstojníci obviněni ze špionáže a vyhoštěni. Vztahy mezi Moskvou a Tbilisi zůstávají ale i nadále velmi napjaté. Minulý týden např. ruský parlament schválil rezoluci, ve které vyzývá Gruzii k uznání separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Gruzie usiluje o členství v NATO, což Moskva považuje za nepřátelský krok.
Po vyhoštění ruských důstojníků následovaly odvetné akce. Rusko zakázalo dovoz gruzínského zboží - vína, minerálek, ovoce, problémy mělo i poštovní a bankovní spojení. Mezi odvetná opatření patřilo i zastavení leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Po šestnácti měsících dochází k jistému oteplení vztahů, a spojení by tak mělo být obnoveno, konkrétní důvody však nejsou známy. Nicméně embargo na gruzínské zboží zůstává i nadále v platnosti.
„Z pozice Moskvy se jedná spíše o gesto, které nebude mít významnější pozitivní vliv na vztahy mezi oběma státy,“ domnívá se analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Thim.
Problémové vztahy mezi Gruzií a Ruskem vznikly v roce 2003, kdy se gruzínským prezidentem stal prozápadní Michail Saakašvili. Gruzie se netají snahou stát se členem NATO, Rusko ale rozšíření Severoatlantické aliance na Kavkaz považuje za „silně nepřátelský akt“.
Gruzie má však i jiné problémy, potýká se se silnou korupcí, polovina lidí žije pod hranicí chudoby. Před koncem roku zažila země silné protesty proti Saakašvilimu, lednové předčasné volby ale vyhrál. Jeho pozice je ale značně oslabena, získal jen velice těsnou většinu.
