Curych - První zkušební let dnes na západě Švýcarska absolvovalo dosud nejpokročilejší letadlo na sluneční pohon. Prototyp stroje, který má zvládnout oblet zeměkoule, dopoledne odstartoval z letiště Payerne, kde také po 87 minutách ve vzduchu hladce přistál. Dobrodruh Bertrand Piccard a konstruktér André Borschberg v něm chtějí v roce 2012 obletět zeměkouli, dnes jej ale řídil zkušební pilot Markus Scherdel. Oblet Země by měl trvat 20 dní. Piccard s Borschbergem, kteří dnešní let sledovali jen z vrtulníků, se mají v kokpitu střídat. Motory o výkonu 40 koňských sil přitom umožňují dosahovat rychlosti jen kolem 70 kilometrů za hodinu.
„Jsme velmi šťastní, všechno dobře klaplo,“ prohlásila mluvčí projektu. Ten je jedinečný především v tom, že na rozdíl od několika předchozích letounů na sluneční pohon je stroj s označením HB-SIA schopen i nočního letu.
Zkušební let měl ukázat, zda letadlo s neobvyklými parametry dokáže udržet rovnou dráhu letu. „Abychom mohli letět bez paliva, musíme let udržet v rovině,“ řekl Piccard ještě před pokusem. Podle agentur za slunečného počasí vzlétlo rychlostí 45 kilometrů za hodinu a vystoupalo do výšky 1 200 metrů.
Lehoučký letoun s obřím rozpětím křídel
Letoun má rozpětí křídel 63,4 metru, tedy zhruba jako dopravní letadlo pro 400 cestujících Airbus A340. Jeho hmotnost 1 600 kilogramů ale odpovídá jen středně velkému autu. „Když si uvědomíme, že největší dopravní letadla mají rozpětí blížící se 75 metrům a hmotnost je 200 až 300krát větší, což znamená, že je to letadlo velmi lehké. Je to bezesporu obrovský technologický úspěch,“ shrnul Daniel Hanus z ČVUT.
Transformace slunečního světla, tj. především světelného záření na elektrickou energii probíhá v tzv. fotovoltaických článcích. Účinnost se pohybuje kolem dvaceti procent. Na jeden metr čtverečný připadá zhruba jeden kilowatt. „Z jednoho metru čtverečného můžeme získat zhruba 200 wattů, což není tak mnoho, když si uvědomíme, že musíme zajistit plochu článků velice významnou,“ upozornil Hanus.
Organizátoři letu upozorňují, že tak velký a zároveň tak lehký stroj ve vzduchu ještě nebyl, takže jeho chování může být neočekávané. Letadlo pohání 12 000 fotovoltaických článků. Stroj už v prosinci absolvoval první „skok“, když dokázal ve výšce asi metr nad zemí uletět 400 metrů.
Projekt za 70 milionů eur (téměř 1,8 miliardy korun) není prvním pokusem s létáním na sluneční pohon, ale je nejambicióznějším. V roce 1980 v USA krátce vzlétlo ultralehké letadlo Gossamer Penguin. Mohutnější Solar Challenger v roce 1981 dopravil během pěti hodin pilota z Francie do Anglie.
