Lednový brexit platí, potvrdila ve Westminsteru královna

Nahrávám video

Britská královna Alžběta II. zahájila nové zasedací období parlamentu přednesem legislativního programu vlády. Na úvod potvrdila, že jedním z hlavních zákonů, které chce nový kabinet premiéra Borise Johnsona prosadit, bude prováděcí zákon o brexitové dohodě, aby Spojené království odešlo z Evropské unie podle plánu 31. ledna příštího roku. Vláda rovněž klade důraz na uzavírání budoucích obchodních dohod jak s EU, tak i s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Královna zahájila schůzi parlamentu, který vzešel z předčasných voleb minulý čtvrtek. Pohodlnou většinu v něm mají Johnsonovi konzervativci.

Panovnice na ceremonii přijela z Buckinghamského paláce automobilem v doprovodu prince Charlese. Členové Dolní sněmovny si její proslov, který připravuje vláda, přišli poslechnout do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů.

Prioritou je brexit a obchodní dohoda s EU

V předvánoční řeči třiadevadesátiletá panovnice obsáhla celou řadu vládních cílů od uskutečnění brexitu až po domácí témata. Hlavní prioritou kabinetu je uskutečnění brexitu a poté vyjednání dohod o volném obchodu s EU a dalšími velkými světovými ekonomikami, uvedla vláda královninými ústy.

„Prioritou mé vlády je zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. ledna,“ řekla Alžběta II. „Poté budou moji ministři usilovat o budoucí vztahy s Evropskou unií založené na dohodě o volném obchodu, která bude ku prospěchu celého Spojeného království. Rovněž zahájí jednání o obchodu s dalšími vůdčími globálními ekonomikami.“

Ministerský předseda Johnson v průvodním prohlášení k představení vládního programu zdůraznil, že nepřipustí další „váhání a odklad“. Vyloučil i jakékoli prodloužení přechodného období po brexitu za příští rok. Právě v tomto období by měla vláda vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Premiér ujistil, že současně s tím bude jednat o obchodních dohodách s dalšími zeměmi.

Další témata: zdravotnictví, imigrace i bydlení

Královna prezentovala celý výčet programových cílů Johnsonovy vlády. Má být přijat nový zákon o financování zdravotnického systému NHS. Kabinet rovněž hodlá usilovat o shodu napříč stranami na reformě systému sociální péče. Johnson upřesnil, že jeho vláda přijme zákon, jenž zaručí navýšení prostředků plynoucích do NHS o dodatečných 33,9 miliardy liber ročně v letech 2023 a 2024.

Johnsonův ministerský tým také slibuje moderní, spravedlivý imigrační systém, který bude prostřednictvím bodového hodnocení upřednostňovat kvalifikované pracovníky z celého světa. Zvýšeno má být životní minimum, ohlásila vláda prostřednictvím královny.

Nové konzervativní osazenstvo Whitehallu chce dále podpořit dostupnost vlastního bydlení, přijmout zákony ke zlepšení bezpečnosti internetu. Nové sazebníky trestů mají zajistit delší tresty za nejzávažnější násilné činy, včetně teroristických.

Investice mají jít přednostně do infrastruktury nebo špičkového vědeckého výzkumu. Vláda přitom bude dbát na zodpovědnou fiskální strategii.

Mezi dalšími body programu, které královna zmínila ve svém proslovu, jsou například zakotvení zásad ochrany životního prostředí a závazných cílů v této oblasti do zákona. Vláda se rovněž zavázala provést přezkoumání bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky.

Stínový ministr financí: Vláda je odtržená od reality

Podle agentury Reuters Johnson ukázal, že chce uspokojit požadavky voličů v severní a centrální Anglii, kteří dříve tradičně volili labouristy, ale před týdnem ve volbách upřednostnili konzervativce. Reuters v té souvislosti poukazuje na sliby posílit financování státního zdravotnického systému NHS, zpřísnění trestů za násilné činy i snahy posílit práva pracovníků.

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell ale prohlásil, že vládní agenda nepřináší „nic nového“ a že vláda je odtržená od reality.

O projevu se bude debatovat a hlasovat

Zákonodárci budou o královnině projevu několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. To je ale jen formalita. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 3 hhodinami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 13 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 15 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 18 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 20 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
5. 9. 2026Aktualizováno5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.