Lednový brexit platí, potvrdila ve Westminsteru královna

Nahrávám video
Události: Alžběta II. přednesla priority nové Johnsonovy vlády
Zdroj: ČT24

Britská královna Alžběta II. zahájila nové zasedací období parlamentu přednesem legislativního programu vlády. Na úvod potvrdila, že jedním z hlavních zákonů, které chce nový kabinet premiéra Borise Johnsona prosadit, bude prováděcí zákon o brexitové dohodě, aby Spojené království odešlo z Evropské unie podle plánu 31. ledna příštího roku. Vláda rovněž klade důraz na uzavírání budoucích obchodních dohod jak s EU, tak i s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Královna zahájila schůzi parlamentu, který vzešel z předčasných voleb minulý čtvrtek. Pohodlnou většinu v něm mají Johnsonovi konzervativci.

Panovnice na ceremonii přijela z Buckinghamského paláce automobilem v doprovodu prince Charlese. Členové Dolní sněmovny si její proslov, který připravuje vláda, přišli poslechnout do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů.

Prioritou je brexit a obchodní dohoda s EU

V předvánoční řeči třiadevadesátiletá panovnice obsáhla celou řadu vládních cílů od uskutečnění brexitu až po domácí témata. Hlavní prioritou kabinetu je uskutečnění brexitu a poté vyjednání dohod o volném obchodu s EU a dalšími velkými světovými ekonomikami, uvedla vláda královninými ústy.

„Prioritou mé vlády je zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. ledna,“ řekla Alžběta II. „Poté budou moji ministři usilovat o budoucí vztahy s Evropskou unií založené na dohodě o volném obchodu, která bude ku prospěchu celého Spojeného království. Rovněž zahájí jednání o obchodu s dalšími vůdčími globálními ekonomikami.“

Ministerský předseda Johnson v průvodním prohlášení k představení vládního programu zdůraznil, že nepřipustí další „váhání a odklad“. Vyloučil i jakékoli prodloužení přechodného období po brexitu za příští rok. Právě v tomto období by měla vláda vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Premiér ujistil, že současně s tím bude jednat o obchodních dohodách s dalšími zeměmi.

Další témata: zdravotnictví, imigrace i bydlení

Královna prezentovala celý výčet programových cílů Johnsonovy vlády. Má být přijat nový zákon o financování zdravotnického systému NHS. Kabinet rovněž hodlá usilovat o shodu napříč stranami na reformě systému sociální péče. Johnson upřesnil, že jeho vláda přijme zákon, jenž zaručí navýšení prostředků plynoucích do NHS o dodatečných 33,9 miliardy liber ročně v letech 2023 a 2024.

Johnsonův ministerský tým také slibuje moderní, spravedlivý imigrační systém, který bude prostřednictvím bodového hodnocení upřednostňovat kvalifikované pracovníky z celého světa. Zvýšeno má být životní minimum, ohlásila vláda prostřednictvím královny.

Nové konzervativní osazenstvo Whitehallu chce dále podpořit dostupnost vlastního bydlení, přijmout zákony ke zlepšení bezpečnosti internetu. Nové sazebníky trestů mají zajistit delší tresty za nejzávažnější násilné činy, včetně teroristických.

Investice mají jít přednostně do infrastruktury nebo špičkového vědeckého výzkumu. Vláda přitom bude dbát na zodpovědnou fiskální strategii.

Mezi dalšími body programu, které královna zmínila ve svém proslovu, jsou například zakotvení zásad ochrany životního prostředí a závazných cílů v této oblasti do zákona. Vláda se rovněž zavázala provést přezkoumání bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky.

Stínový ministr financí: Vláda je odtržená od reality

Podle agentury Reuters Johnson ukázal, že chce uspokojit požadavky voličů v severní a centrální Anglii, kteří dříve tradičně volili labouristy, ale před týdnem ve volbách upřednostnili konzervativce. Reuters v té souvislosti poukazuje na sliby posílit financování státního zdravotnického systému NHS, zpřísnění trestů za násilné činy i snahy posílit práva pracovníků.

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell ale prohlásil, že vládní agenda nepřináší „nic nového“ a že vláda je odtržená od reality.

O projevu se bude debatovat a hlasovat

Zákonodárci budou o královnině projevu několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. To je ale jen formalita. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...