Lebeděv strávil v ruském vězení 10 let, teď je volný

Moskva - Dlouholetý blízký spolupracovník ropného magnáta Michaila Chodorkovského Platon Lebeděv po deseti letech vyšel z vězení. O propuštění rozhodl ve čtvrtek ruský nejvyšší soud, Lebeděv si ale musel počkat na doručení příkazu k propuštění do věznice, kde si odpykával trest za údajné defraudace a daňové úniky. Chodorkovskij se dostal na svobodu už minulý měsíc - díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Následně odcestoval do Německa a pak do Švýcarska. Lebeděvův advokát netuší, zda jeho klient zůstane v Rusku, anebo vycestuje do ciziny.

Lebeděv, který řídil Chodorkovského bankovní dům Menatep, měl vyjít na svobodu letos v květnu. Odsouzen byl stejně jako Chodorkovskij ve dvou kauzách k trestu osmiletého, respektive jedenáctiletého vězení. Podle verdiktu se Lebeděv dopouštěl daňových úniků a podvodů a legalizoval finanční prostředky získané zločinnou cestou.

O faktickém propuštění Lebeděva z pracovní kolonie požádala generální prokuratura, s jejímž návrhem soud souhlasil. Formálně byla důvodem novela ruského trestního zákoníku, podle níž jsou některé Lebeděvovy skutky promlčené. Nejvyšší soud podle agentury ITAR-TASS také zrušil několik předchozích rozhodnutí prvoinstančních soudů o prodloužení vazebního stíhání Chodorkovského a Lebeděva. Tento verdikt umožňuje oběma bývalým podnikatelům požádat o finanční kompenzaci.

Uhradit daňový únik oba muži musí
   
Nejvyšší soud ale ponechal v platnosti část verdiktu, která Chodorkovskému i Lebeděvovi ukládá uhradit údajný daňový únik ve výši 17 miliard rublů (10 miliard korun). Právě tuto část rozsudku Chodorkovskij označuje za hlavní důvod, proč se zdráhá vrátit do vlasti ze Švýcarska, kam se s rodinou uchýlil po propuštění z ruské věznice. Rozhodnutí soudu je konečné, není proti němu odvolání.

  • Kdo je Platon Lebeděv?

    Svou profesní kariéru spojil s magnátem Chodorkovským. Po ukončení studia na Moskevské akademii národního hospodářství v roce 1981 pracoval do roku 1989 jako šéf odboru plánování v podniku Zarubežgeologija, který patřil pod sovětské ministerstvo geologie. V roce 1989 nastoupil do banky Menatep, kterou o rok dříve založil Chodorkovskij jako údajně první soukromou banku v zemi od roku 1917. V letech 1991 až 1995 byl Lebeděv prezidentem této banky a poté nastoupil do ropného kolosu Jukos, který banka v roce 1995 koupila od státu za 350 milionů dolarů. Lebeděv působil ve vrcholných orgánech Jukosu, který byl svého času největší ropnou firmou v Rusku. 
  • V červenci 2003 byl Lebeděv zatčen a obviněn z podvodů při privatizaci podniku na výrobu hnojiv Apatit v roce 1994 a z daňových úniků Jukosu. Chodorkovskij byl zatčen v říjnu téhož roku.
  • Poslední květnový den roku 2005 byl Lebeděv odsouzen stejně tak jako Chodorkovskij k devítiletému trestu vězení. V září jim byl snížen trest o jeden rok na osm let. Lebeděv byl umístěn do věznice u vesnice Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu ležícím na západní Sibiři. 
  • Společnost Jukos poté zbankrotovala; firmu zničily požadavky státu na zaplacení miliardových daňových nedoplatků. Většina majetku poté přešla na státní ruskou ropnou společnost Rosněfť. 
  • V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež 218 milionů tun ropy a za praní špinavých peněz ve výši v přepočtu 446 miliard korun v letech 1998 až 2003. V květnu 2011 soud v odvolacím procesu snížil Chodorkovskému a Lebeděvovi trest na 13 let. Trest, do něhož byl započten i předchozí osmiletý verdikt z roku 2005, v roce 2012 soud snížil o dva roky a loni v srpnu tento jedenáctiletý trest ruský Nejvyšší soud snížil Chodorkovskému i Lebeděvovi o dva měsíce, podle čehož měli na svobodu vyjít letos v srpnu.
  • Chodorkovskij dostal loni v prosinci překvapivě od prezidenta Vladimira Putina milost a byl propuštěn na svobodu. Dnes ruský nejvyšší soud zmírnil trest pro Lebeděva na deset a půl roku. Protože si tuto dobu už odpykal, bude také propuštěn.
  • Ruská opozice i organizace Amnesty International považují oba muže za vězně svědomí a oběti režimu prezidenta Vladimira Putina. Ostrá kritika věznění obou mužů zaznívala občas i ze zahraničí, například z USA. Zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se Chodorkovskij údajně znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici, ale i kvůli vlastním politickým ambicím. 
  • Loni v červenci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl tvrzení Chodorkovského, že proces byl politicky motivovaný. Soud ale konstatoval, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stížnost se týkala i Lebeděva, během jehož procesu došlo podle štrasburského soudu mimo jiné k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 54 mminutami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 8 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 11 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.