Lebeděv strávil v ruském vězení 10 let, teď je volný

Moskva - Dlouholetý blízký spolupracovník ropného magnáta Michaila Chodorkovského Platon Lebeděv po deseti letech vyšel z vězení. O propuštění rozhodl ve čtvrtek ruský nejvyšší soud, Lebeděv si ale musel počkat na doručení příkazu k propuštění do věznice, kde si odpykával trest za údajné defraudace a daňové úniky. Chodorkovskij se dostal na svobodu už minulý měsíc - díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Následně odcestoval do Německa a pak do Švýcarska. Lebeděvův advokát netuší, zda jeho klient zůstane v Rusku, anebo vycestuje do ciziny.

Lebeděv, který řídil Chodorkovského bankovní dům Menatep, měl vyjít na svobodu letos v květnu. Odsouzen byl stejně jako Chodorkovskij ve dvou kauzách k trestu osmiletého, respektive jedenáctiletého vězení. Podle verdiktu se Lebeděv dopouštěl daňových úniků a podvodů a legalizoval finanční prostředky získané zločinnou cestou.

O faktickém propuštění Lebeděva z pracovní kolonie požádala generální prokuratura, s jejímž návrhem soud souhlasil. Formálně byla důvodem novela ruského trestního zákoníku, podle níž jsou některé Lebeděvovy skutky promlčené. Nejvyšší soud podle agentury ITAR-TASS také zrušil několik předchozích rozhodnutí prvoinstančních soudů o prodloužení vazebního stíhání Chodorkovského a Lebeděva. Tento verdikt umožňuje oběma bývalým podnikatelům požádat o finanční kompenzaci.

Uhradit daňový únik oba muži musí
   
Nejvyšší soud ale ponechal v platnosti část verdiktu, která Chodorkovskému i Lebeděvovi ukládá uhradit údajný daňový únik ve výši 17 miliard rublů (10 miliard korun). Právě tuto část rozsudku Chodorkovskij označuje za hlavní důvod, proč se zdráhá vrátit do vlasti ze Švýcarska, kam se s rodinou uchýlil po propuštění z ruské věznice. Rozhodnutí soudu je konečné, není proti němu odvolání.

  • Kdo je Platon Lebeděv?

    Svou profesní kariéru spojil s magnátem Chodorkovským. Po ukončení studia na Moskevské akademii národního hospodářství v roce 1981 pracoval do roku 1989 jako šéf odboru plánování v podniku Zarubežgeologija, který patřil pod sovětské ministerstvo geologie. V roce 1989 nastoupil do banky Menatep, kterou o rok dříve založil Chodorkovskij jako údajně první soukromou banku v zemi od roku 1917. V letech 1991 až 1995 byl Lebeděv prezidentem této banky a poté nastoupil do ropného kolosu Jukos, který banka v roce 1995 koupila od státu za 350 milionů dolarů. Lebeděv působil ve vrcholných orgánech Jukosu, který byl svého času největší ropnou firmou v Rusku. 
  • V červenci 2003 byl Lebeděv zatčen a obviněn z podvodů při privatizaci podniku na výrobu hnojiv Apatit v roce 1994 a z daňových úniků Jukosu. Chodorkovskij byl zatčen v říjnu téhož roku.
  • Poslední květnový den roku 2005 byl Lebeděv odsouzen stejně tak jako Chodorkovskij k devítiletému trestu vězení. V září jim byl snížen trest o jeden rok na osm let. Lebeděv byl umístěn do věznice u vesnice Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu ležícím na západní Sibiři. 
  • Společnost Jukos poté zbankrotovala; firmu zničily požadavky státu na zaplacení miliardových daňových nedoplatků. Většina majetku poté přešla na státní ruskou ropnou společnost Rosněfť. 
  • V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež 218 milionů tun ropy a za praní špinavých peněz ve výši v přepočtu 446 miliard korun v letech 1998 až 2003. V květnu 2011 soud v odvolacím procesu snížil Chodorkovskému a Lebeděvovi trest na 13 let. Trest, do něhož byl započten i předchozí osmiletý verdikt z roku 2005, v roce 2012 soud snížil o dva roky a loni v srpnu tento jedenáctiletý trest ruský Nejvyšší soud snížil Chodorkovskému i Lebeděvovi o dva měsíce, podle čehož měli na svobodu vyjít letos v srpnu.
  • Chodorkovskij dostal loni v prosinci překvapivě od prezidenta Vladimira Putina milost a byl propuštěn na svobodu. Dnes ruský nejvyšší soud zmírnil trest pro Lebeděva na deset a půl roku. Protože si tuto dobu už odpykal, bude také propuštěn.
  • Ruská opozice i organizace Amnesty International považují oba muže za vězně svědomí a oběti režimu prezidenta Vladimira Putina. Ostrá kritika věznění obou mužů zaznívala občas i ze zahraničí, například z USA. Zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se Chodorkovskij údajně znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici, ale i kvůli vlastním politickým ambicím. 
  • Loni v červenci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl tvrzení Chodorkovského, že proces byl politicky motivovaný. Soud ale konstatoval, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stížnost se týkala i Lebeděva, během jehož procesu došlo podle štrasburského soudu mimo jiné k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně čtyři lidi a 13 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně čtyři osoby a dalších třináct zranil, oznámily podle agentury AFP ukrajinské úřady. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
před 2 hhodinami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 2 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 3 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.