Lebeděv strávil v ruském vězení 10 let, teď je volný

Moskva - Dlouholetý blízký spolupracovník ropného magnáta Michaila Chodorkovského Platon Lebeděv po deseti letech vyšel z vězení. O propuštění rozhodl ve čtvrtek ruský nejvyšší soud, Lebeděv si ale musel počkat na doručení příkazu k propuštění do věznice, kde si odpykával trest za údajné defraudace a daňové úniky. Chodorkovskij se dostal na svobodu už minulý měsíc - díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Následně odcestoval do Německa a pak do Švýcarska. Lebeděvův advokát netuší, zda jeho klient zůstane v Rusku, anebo vycestuje do ciziny.

Lebeděv, který řídil Chodorkovského bankovní dům Menatep, měl vyjít na svobodu letos v květnu. Odsouzen byl stejně jako Chodorkovskij ve dvou kauzách k trestu osmiletého, respektive jedenáctiletého vězení. Podle verdiktu se Lebeděv dopouštěl daňových úniků a podvodů a legalizoval finanční prostředky získané zločinnou cestou.

O faktickém propuštění Lebeděva z pracovní kolonie požádala generální prokuratura, s jejímž návrhem soud souhlasil. Formálně byla důvodem novela ruského trestního zákoníku, podle níž jsou některé Lebeděvovy skutky promlčené. Nejvyšší soud podle agentury ITAR-TASS také zrušil několik předchozích rozhodnutí prvoinstančních soudů o prodloužení vazebního stíhání Chodorkovského a Lebeděva. Tento verdikt umožňuje oběma bývalým podnikatelům požádat o finanční kompenzaci.

Uhradit daňový únik oba muži musí
   
Nejvyšší soud ale ponechal v platnosti část verdiktu, která Chodorkovskému i Lebeděvovi ukládá uhradit údajný daňový únik ve výši 17 miliard rublů (10 miliard korun). Právě tuto část rozsudku Chodorkovskij označuje za hlavní důvod, proč se zdráhá vrátit do vlasti ze Švýcarska, kam se s rodinou uchýlil po propuštění z ruské věznice. Rozhodnutí soudu je konečné, není proti němu odvolání.

  • Kdo je Platon Lebeděv?

    Svou profesní kariéru spojil s magnátem Chodorkovským. Po ukončení studia na Moskevské akademii národního hospodářství v roce 1981 pracoval do roku 1989 jako šéf odboru plánování v podniku Zarubežgeologija, který patřil pod sovětské ministerstvo geologie. V roce 1989 nastoupil do banky Menatep, kterou o rok dříve založil Chodorkovskij jako údajně první soukromou banku v zemi od roku 1917. V letech 1991 až 1995 byl Lebeděv prezidentem této banky a poté nastoupil do ropného kolosu Jukos, který banka v roce 1995 koupila od státu za 350 milionů dolarů. Lebeděv působil ve vrcholných orgánech Jukosu, který byl svého času největší ropnou firmou v Rusku. 
  • V červenci 2003 byl Lebeděv zatčen a obviněn z podvodů při privatizaci podniku na výrobu hnojiv Apatit v roce 1994 a z daňových úniků Jukosu. Chodorkovskij byl zatčen v říjnu téhož roku.
  • Poslední květnový den roku 2005 byl Lebeděv odsouzen stejně tak jako Chodorkovskij k devítiletému trestu vězení. V září jim byl snížen trest o jeden rok na osm let. Lebeděv byl umístěn do věznice u vesnice Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu ležícím na západní Sibiři. 
  • Společnost Jukos poté zbankrotovala; firmu zničily požadavky státu na zaplacení miliardových daňových nedoplatků. Většina majetku poté přešla na státní ruskou ropnou společnost Rosněfť. 
  • V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež 218 milionů tun ropy a za praní špinavých peněz ve výši v přepočtu 446 miliard korun v letech 1998 až 2003. V květnu 2011 soud v odvolacím procesu snížil Chodorkovskému a Lebeděvovi trest na 13 let. Trest, do něhož byl započten i předchozí osmiletý verdikt z roku 2005, v roce 2012 soud snížil o dva roky a loni v srpnu tento jedenáctiletý trest ruský Nejvyšší soud snížil Chodorkovskému i Lebeděvovi o dva měsíce, podle čehož měli na svobodu vyjít letos v srpnu.
  • Chodorkovskij dostal loni v prosinci překvapivě od prezidenta Vladimira Putina milost a byl propuštěn na svobodu. Dnes ruský nejvyšší soud zmírnil trest pro Lebeděva na deset a půl roku. Protože si tuto dobu už odpykal, bude také propuštěn.
  • Ruská opozice i organizace Amnesty International považují oba muže za vězně svědomí a oběti režimu prezidenta Vladimira Putina. Ostrá kritika věznění obou mužů zaznívala občas i ze zahraničí, například z USA. Zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se Chodorkovskij údajně znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici, ale i kvůli vlastním politickým ambicím. 
  • Loni v červenci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl tvrzení Chodorkovského, že proces byl politicky motivovaný. Soud ale konstatoval, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stížnost se týkala i Lebeděva, během jehož procesu došlo podle štrasburského soudu mimo jiné k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 57 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 1 hhodinou

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 3 hhodinami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 3 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemětřesení na filipínském ostrově má přes třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...