Moskva - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Washington, aby přiměl kyjevské vedení ke kompromisu – jako hlavní podmínce, aby místo válčení mohl na Ukrajině zavládnout mír. Lavrov prohlášení učinil poté, co se objevily zprávy, že proruští separatisté na východě Ukrajiny jsou ochotni podpořit celistvost Ukrajiny výměnou za autonomní práva pro svůj region. Boje na Ukrajině pokračují i dnes, obětí jsou desítky.
„Hlavním úkolem je dnes přivést k rozumu 'stranu války' v Kyjevě. Udělat to mohou jen Spojené státy. Washington má přímý vliv na ukrajinské vojáky,“ řekl ministr a zdůraznil, že je nutné využít americké možnosti k tomu, aby bylo možné od pokusů vyřešit situaci na východě Ukrajiny vojensky přejít ke snaze o politické urovnání.
Proruští povstalci chtějí zvláštní postavení pro své samozvané republiky, pro ruštinu a pro své ozbrojené jednotky, právo dosazovat soudce a prokurátory, jakož i ukončení armádní operace namířené proti separatistům a amnestii. Žádají také zvláštní status pro obchodování s Ruskem. Na oplátku jsou prý ochotni učinit vše pro zachování celistvosti Ukrajiny.
Podle Lavrova je velice důležité, aby USA a Evropská unie podpořily proces hledání přijatelného kompromisu na Ukrajině, který podle něj začal minulý týden na jednání v Minsku. Schůzky se zúčastnili i předáci separatistů, bojujících od dubna s vládními jednotkami o ovládnutí ruskojazyčného východu země. Separatisté předali Kučmovi své požadavky, znamenající, že by Kyjev fakticky přišel o kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí, sousedící s Ruskem. Další schůzka v Minsku má následovat v pátek.
Dušan Rovenský:
„Veškeré indicie ukazují, že Ukrajina nebude schopna separatisty vojensky porazit. A pokud se to nepodaří do příchodu zimy, kdy klimatické podmínky znemožní další vojenské operace, je velice pravděpodobné, že dojde k zamrznutí linie fronty a konflikt se přemění na poziční válku.“
Boje pokračují: Téměř 3 000 mrtvých, bezmála milion na útěku
Podle mluvčího ukrajinské bezpečnostní rady Andrije Lysenka bylo na východě Ukrajiny za posledních 24 hodin zabito 15 ukrajinských vojáků, dalších 49 utrpělo zranění. Vládní vojsko je pod tlakem protiofenzivy proruských separatistů, údajně podporovaných ruskými vojáky. Národní garda, která je součástí vládních sil, nicméně podle listu Ukrajinska pravda sdělila, že dokázala v noci na dnešek zastavit útok nepřátel na město Komsomolske. To leží mezi Doněckem a přístavem Mariupol na pobřeží Azovského moře. Podobně podle agentury Unian gardisté odrazili útoky „teroristů a Rusů“ na obce Rozdolne, Vasylivka a Starolaspa. V Razdolnem se prý separatisté pokusili o lest, když přijeli v kamionech s bílými prapory a nápisy „Děti“. Ale i tak prý útočníci byli odraženi s velkými ztrátami na životech i technice.
V pondělí ukrajinská armáda oznámila, že po útoku „ruských tanků“ byla přinucena vyklidit letiště v Luhansku. „Naše jednotky se stáhly, ale ranvej byla zcela zničena. Je vyloučeno, aby zde nějaká letadla mohla přistát,“ prohlásila dnes podle BBC úřadující luhanská gubernátorka Iryna Verihinová. O zlikvidování přistávací a vzletové dráhy informovala i ukrajinská bezpečnostní rada. Povstalci, kteří letiště dobyli, uvedli, že asi 100 ukrajinských vojáků oblast opustilo humanitárním koridorem. K jejich vytvoření separatisty v uplynulém týdnu vyzval ruský prezident Vladimir Putin s tím, aby se předešlo zbytečnému krveprolití. Rebelové s tím souhlasili za podmínky, že obklíčení ukrajinští vojáci odevzdají, nebo na místě zlikvidují zbraně.
List Hamburger Morgenpost napsal, že německý vojenský letoun dnes přepravil do Berlína 19 těžce zraněných ukrajinských vojáků, část z nich se bude léčit v německé metropoli, zbytek pak v Hamburku, Ulmu a Koblenzi.
Konflikt na Ukrajině si podle OSN už vyžádal na 2 600 mrtvých, respektive blíží se 3 000 se započtením obětí ze sestřeleného malajsijského boeingu. Kyjev zatím přiznával bezmála 800 padlých vojáků.
Z dnešní zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) navíc vyplývá, že boje na východě Ukrajiny přiměly už více než milion lidí k tomu, aby opustili své domovy. Údaj zahrnuje i 814 000 Ukrajinců v Rusku. Další Ukrajinci uprchli do Běloruska, do Moldavska i do Evropské unie. Počet tzv. vnitřních uprchlíků, tedy lidí, kteří nalezli útočiště jinde na Ukrajině, se v posledních dvou týdnech téměř zdvojnásobil na nejméně 260 000 lidí a další přibývají.
Podle letošního odhadu měla Ukrajina zhruba 45 milionů obyvatel. Ruské úřady v sobotu uvedly, že od dubna, kdy boje na východě Ukrajiny propukly, pobývá v Rusku asi 820 000 občanů sousedního státu, z nichž 130 000 požádalo o azyl či o postavení uprchlíka.
