Lavrov: Ukrajinu nechceme rozbíjet, zájem východu ale nelze přehlížet

Moskva - Rusko neusiluje o rozbití Ukrajiny, ale touhu východních regionů po nezávislosti je třeba respektovat, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž řekl, že v zájmu Moskvy rozhodně není snaha roztáčet „sankční spirálu“. Ruská federace před několika týdny uvalila dovozní embargo na potraviny z EU či Spojených států jako odpověď na zpřísnění evropských sankcí.

Šéf ruské diplomacie dnes vystoupil na mládežnickém fóru u jezera Seliger v centrálním Rusku. „Plně respektujeme výsledek (referend v Luhanské a Doněcké oblasti) a řekli jsme, že politické prosazení toho, pro co občané jihovýchodní Ukrajiny hlasovali, musí být uskutečněno na základě jednání. Na rozbití (Ukrajiny) nemáme zájem,“ prohlásil Lavrov. Květnová referenda, ve kterých se obyvatelé dvou východních ukrajinských oblastí pod kontrolou proruských separatistů vyslovili pro nezávislost, Kyjev ani Západ neuznaly.

Lavrov v diskuzi s mládežníky řekl, že Rusko kvůli ukrajinské krizi nestojí o konfrontaci se zahraničními partnery ani o další vzájemné uvalování sankcí. Bez dalších podrobností také uvedl, že rozhodnutí Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) formálně označovat konflikt na Ukrajině za občanskou válku, nutí Rusko zaujmout vůči Ukrajině „postoje vycházející z mezinárodního práva“.

„Doufám, že ani druhý konvoj nebude poslední“

Upozornil rovněž, že po chystaném druhém ruském humanitárním konvoji pro ukrajinský východ budou následovat další. „Jsem si jistý, že (druhý konvoj) nebude poslední, protože je tam třeba rozsáhlá pomoc,“ dodal.

První konvoj na Ukrajinu vjel bez povolení Kyjeva a bez doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že o chystané druhé ruské koloně chce jednat se zástupci MVČK a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Kyjev první konvoj označil za ruskou provokaci a nyní žádá bezpečnostní záruky a dohodu o trase a rozdělování humanitární pomoci.

Klíčové okamžiky ukrajinské krize si připomeňte ZDE.

Německo žádá vysvětlení ohledně ruských vojáků na Ukrajině

Německo se dnes přidalo na stranu kritiků z Ukrajiny či Polska, kteří obviňují Rusko z přímého angažování své armády na východě Ukrajiny. Právě přesun ruských vojsk a zbraní je podle mluvčího německé kacléřky Angely Merkelové hlavním problémem celé krize. Steffen Seibert to prohlásil poté, co dnes Merkelová telefonicky jednala o situaci v zemi s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

Merkelová později v rozhovoru s Putinem řekla, že žádá vysvětlení zpráv o údajné přítomnosti ruských vojáků na ukrajinském území. Měla na mysli předchozí zprávy o zadržení deseti ruských výsadkářů, s nimiž dokonce ukrajinská tajná služba natočila rozhovory a zveřejnila je.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
05:08Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
06:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 6 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 7 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 10 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 11 hhodinami
Načítání...