Před novou ukrajinskou ofenzivou, kterou prý Kyjev připravuje v Donbasu, varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ukrajina naopak viní povstalce z provokací podporovaných Ruskem. Přestřelky v Donbasu si během víkendu vyžádaly téměř deset mrtvých. Lavrov očekává, že napětí by měla zmírnit schůzka takzvané kontaktní skupiny plánovaná na tento týden. Skupina sdružuje zástupce Kyjeva, Moskvy a povstalců.
Lavrov: Ukrajina chystá na východě ofenzivu
„Znepokojuje nás vývoj událostí z posledních dnů, který velmi silně připomíná přípravu (Ukrajiny) k vojenským akcím,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě. Rusko podle něj připravilo dokument shrnující informace o tom, jak Ukrajina dodržuje mírové dohody podepsané v únoru v běloruském Minsku. Zprávu, patrně velmi kritickou, Rusko prý už předalo zástupcům Francie a Německa, kteří se snaží o zprostředkování míru.
Ze zvýšené bojové aktivity podporované Ruskem Ukrajina naopak obvinila donbaské povstalce. Podle velení ukrajinské protipovstalecké operace separatisté od konce minulého týdne přeskupují síly a pálí na armádní pozice ze zbraní, které měly být podle mírových dohod odsunuty.
Ze zpráv ukrajinských a ruských médií lze jen obtížně určit, která strana napětí na donbaské frontě vyvolává. V posledních dnech povstalecká agentura DAN vydala sérii alarmujících zpráv o shromažďování stovek ukrajinských tanků na dostřel od povstaleckých pozic. Kyjevská média zase informují o prakticky nepřetržitých provokacích separatistů po celé frontové linii. Nezávislí evropští pozorovatelé evidují napětí, k situaci se ale zatím detailně nevyjádřili.
Od začátku konfliktu loni v dubnu zahynulo podle informací OSN do konce letošního července v Doněcké a Luhanské oblasti 6832 lidí a přes 17 000 dalších bylo zraněno. Podle informací Světové zdravotnické organizace je ale počet mrtvých zřejmě podstatně vyšší. Takzvaná vnitřní emigrace, tedy počet obyvatel bojových zón hledajících útočiště v ukrajinském vnitrozemí, překročila podle OSN hranici 1,4 milionu lidí. Další milion lidí odešel do některé ze sousedních zemí, především do Ruska a Běloruska.
Polský prezident jede na první cestu do Estonska –kvůli ruské hrozbě
Nový polský prezident Andrzej Duda si za cíl své první zahraniční cesty zvolil Estonsko, s nímž jeho země sdílí obavy z ruské rozpínavosti. Prezident chce již tuto neděli v Pobaltí zahájit kampaň, která má přesvědčit Severoatlantickou alianci (NATO), aby na svých východních hranicích rozmístila nové jednotky. Po Estonsku budou následovat návštěvy Německa, Británie a Spojených států.
Duda slíbil Polákům, že bude bojovat za zvýšení přítomnosti vojsk NATO v zemi, už při svém nástupním projevu do funkce před necelými dvěma týdny. Minulý týden pak v médiích kritizoval NATO za to, že bere Polsko jako „nárazníkovou zónu“ a ne jako „skutečné východní křídlo Aliance“.
Podle polského prezidenta by v zemi měly být další základny a stálé síly NATO. Až do loňského roku měla přitom Aliance na východ od bývalé železné opony jen jednu malou vojenskou základnu, a to ve Štětíně na hranicích s Německem. Vzhledem k ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny přicházejí s podobnými požadavky i pobaltské státy, které se obávají možné expanzivní politiky Kremlu.
V této souvislosti se Duda v neděli vydá do Tallinnu, přičemž datum 23. srpna podle vyjádření své kanceláře nezvolil náhodou. Jde o výročí podpisu předválečného paktu Ribbentrop-Molotov mezi Německem a Sovětským svazem, které bylo ustanoveno za Evropský den památky obětí nacismu a stalinismu.