Lavrov pochválil Zemana: Je to člověk s vlastní hrdostí

Moskva - „Zeman je prostě člověk, který má vlastní důstojnost a vlastní hrdost. Ne všichni jsou takoví, bohužel,“ poznamenal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na spor českého prezidenta Miloše Zemana s americkým velvyslancem v Praze Andrewem Schapirem. Schapiro nedávno vyjádřil pochyby ohledně vhodnosti Zemanovy cesty do Moskvy, kde proběhnou oslavy k uctění památky obětí druhé světové války. Pokud bude v programu Zemana i účast na vojenské přehlídce, zřejmě jeho cestu ve středu nepodpoří ani lidovci. Řada státníků ale do Moskvy kvůli situaci na Ukrajině vůbec nepojede.

Zatímco Zeman se dočkal ocenění, vyjádření amerického velvyslance Andrewa Schapira Lavrov označil za „děs“, který ani nebude komentovat. Obecně však poznamenal, že Američané se v zásadě snaží omezovat vztahy všech zemí s Ruskem, a to bez výjimky. List Moskovskij komsomolec k tomu napsal, že Lavrov fakticky podpořil Zemanův postup vůči americkému velvyslanci. Zeman se s Lavrovem naposledy sešel loni na podzim v rámci asijsko-evropského summitu v Milánu, kdy spolu hovořili mimo jiné o ukrajinské krizi.

Dobrý záměr, špatná doba, komentují USA Zemanovu cestu do Moskvy

Na diplomatickou rozepři mezi českým prezidentem Milošem Zemanem a americkým velvyslancem Andrewem Schapirem reagovalo i ministerstvo zahraničí Spojených států. Záměry států uctít 9. května v Moskvě památku obětí druhé světové války jsou podle něj pochopitelné, se zřetelem k situaci na Ukrajině ale „není ta správná doba jednat s Ruskem, jako by se nic nestalo.“

„Každá země se může samozřejmě rozhodnout, zda se zúčastní, nebo ne,“ prohlásila v pondělí mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová. Washington podle ní rozumí „touze uctít všechny, kteří se během druhé světové války obětovali“. Na dotaz novinářů, zda ministerstvo zahraničí stojí za svým velvyslancem v Česku, Harfová Schapira podpořila. „Má naši plnou důvěru,“ řekla. „A to, co jsem řekla, je v zásadě to samé, co řekl on - že chápeme země, které chtějí uctít památku obětí druhé světové války,“ dodala. „Jsme samozřejmě přesvědčeni, že evropská jednota je důležitá,“ uvedla a zároveň podotkla, že se svými partnery o návštěvě Moskvy i o jejich vztahu s Ruskem diskutují.

Kdo se oslav zúčastní?

Rusko na oslavy, které 9. května vyvrcholí vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí, rozeslalo do světa celkem 68 pozvánek. Podle ruského tisku je jistá přítomnost prezidentů České republiky, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, šéfů separatistické Abcházie a Jižní Osetie, prezidentů Indie, Číny, Jižní Afriky, KLDR, Vietnamu a Kuby. Očekávají se i vůdci povstaleckých území na východě Ukrajiny. Neúčast naopak deklarovaly Spojené státy, Polsko, Německo, Lotyšsko, Litva nebo Estonsko. Více v článku: V Moskvě bude kromě Zemana slavit i Kim Čong-un.

Řada státníků do Moskvy cestovat nechce, a to kvůli ruské anexi Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje východoukrajinským povstalcům. Například německá kancléřka Angela Merkelová považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Ruské jednotky tam podle představitelů NATO podporují proruské separatisty, kteří bojují proti ukrajinské armádě - více čtěte zde.

Vladimir Putin, Miloš Zeman a Angela Merkelová na oslavách výročí vylodění v Normandii
Zdroj: Jacek Turczyk/ČTK/PAP

Lidovci svůj souhlas podmiňují neúčastí Zemana na vojenské přehlídce

Zemanova květnová cesta do Moskvy vyvolává spory nejen na Západě, ale i v Česku. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek (KDÚ-ČSL) oznámil, že pokud bude součástí oficiálního programu prezidenta Miloše Zemana v Moskvě účast na vojenské přehlídce, ministři KDU-ČSL jeho cestu na středečním jednání vlády asi nepodpoří. Pokud vláda cestu neschválí, bude ji muset financovat prezidentská kancelář. Cena cesty je 600 tisíc korun, v částce ale nejsou zahrnuty náklady na armádní letecký speciál.

Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka zatím není jasné, zda přehlídka v programu Zemana bude. „V tuto chvíli nelze vyloučit žádnou variantu,“ poznamenal. Kritiku Zemana za jeho návštěvu Moskvy označil za „zbytečnou politizaci“. Je podle něj smutné, že jsou do této otázky míchány aktuální politické záležitosti. Zeman se opakovaně vyjádřil, že svůj úmysl změnit nehodlá a na cestu je hrdý. Neúčast by podle něj byla urážkou sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa.

Bělobrádek komentoval i spor Zemana a Schapira. „Myslím si, že velvyslanec by se neměl vyjadřovat poměrně jasně k zahraničněpolitickým cestám prezidenta republiky. To by měl nechat na nás, na vnitrostátních politicích. (…) Druhá věc je, že pan prezident asi nezareagoval úplně vhodně tím, že jsou dveře zavřené. To, myslím, také nebylo zrovna šťastné,“ dodal.

Za neadekvátní Zemanovu reakci označil premiér Bohuslav Sobotka. „Já bych přirozeně uvítal, kdyby přístup pana prezidenta obecně k zahraniční politice a k diplomacii byl o něco více profesionální. Domnívám se, že reakce prezidenta Zemana nebyla adekvátní vzhledem k tomu, jak se vyjádřil americký velvyslanec,“ uvedl. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek potom na Twitteru Zemanův výrok označil za nešťastný. Podle ředitele zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynka Kmoníčka vedou spor hlavně čeká média.

Podle vicepremiéra Andreje Babiše by bylo nejlepší, kdyby si Zeman svou cestu do Moskvy rozmyslel. „Myslím, že máme svérázného prezidenta a ten si udělá, co chce, bez ohledu na to, jak budeme hlasovat. Ale myslím, že ta cesta není dobrá. Pokud chtěl vzdát hold ruským vojákům, měl si vybrat jinou příležitost,“ komentoval Zemanovy plány předseda ANO pro server iDnes.

Zeman si v Rusku vysloužil obdiv na sociálních sítích

Slovní „přestřelka“ mezi Pražským hradem a velvyslanectvím USA v Praze měla široký ohlas i v Rusku. Zaznamenala ji prakticky všechna hlavní ruská média. Na sociálních sítích v Rusku Zeman sklízel chválu za to, že ukázal americkému velvyslanci dveře. Na internetu se mezi uživateli objevily například i návrhy, že při oslavách 9. května v Moskvě by měl být vyznamenán jako opravdový přítel Ruska, i proto, že „opomenout takového správného chlapíka, by nebylo správné“.

Miloš Zeman a Sergej Lavrov
Zdroj: Jiří Ovčáček/Kancelář prezidenta republiky/ČTK/PR

Americký velvyslanec Andrew Schapiro o Zemanově cestě na přehlídku na Rudém náměstí mluvil v pondělí 30. března v Událostech, komentářích, kde hodnotil ohlasy na průjezd americké dragounské kolony Českem. „Symbolika toho, že je možná jediným vůdčím představitelem států EU, který bude stát na pódiu a sledovat vojenský pochod armády, která vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, to je možná takové prekérní. Uvidíme, co se stane.“ Zároveň ale uvedl, že není na něm, ani na nikom jiném, aby českému prezidentovi říkal, co má, nebo nemá dělat.

Zeman o víkendu prohlásil, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené. „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ konstatoval prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy. Na otázku, zda si Schapira nechce do prezidentské kanceláře pozvat a postoje si ujasnit, potom Zeman odpověděl: „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 6 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...