Lausanne hlásí shodu. Osud íránského jádra se doladí do konce června

Lausanne – Dílčí cíl je v Lausanne hotov, hlásí vrcholní diplomaté, kteří už tři dny nepřetržitě domlouvají budoucí podobu íránského jaderného programu. Cílem je zamezit, aby tamní výzkum nebyl zneužit k výrobě jaderné bomby. Podle aktuálních zdrojů jednání Íránu a dalších šesti mocností „dospělo k řešení“. To v praxi znamená pokračování rozhovorů do konce června, a to v mnohem slibnější atmosféře než před několika týdny.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf průlom v rozhovorech oznámil na Twitteru. O hodinu později v doprovodu dalších diplomatů už mluvil před novináři. „Zavázali jsme se, že naše úsilí dokončíme do 30. června,“ zmínila unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.

Mocnosti tak nyní mají ještě čtvrt roku na sepsání konkrétní písemné dohody, dnešek je ale příslibem, že ji budou rýsovat společným perem. Základní obrysy íránského jádra v příštích letech má lemovat jednoduché pravidlo: Írán sníží zásoby uranu a umožní Západu přísné kontroly výměnou za postupné rušení hospodářských sankcí.

Západ bude především zajímat to, zda Írán udrží jaderný výzkum výhradně pro účely energetiky či vědy, nikoliv vojenství. Opakovaně totiž čelí kritice za snahu vytvořit atomové zbraně. Přelomová dohoda má – podle představ světa – udržet tyto choutky na uzdě. Samotný Írán nařčení o vývoji jaderných pum odmítá.

Reportéři na chodbách hotelu v pokročilých nočních hodinách
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

I když politici v Lausanne zatím hovoří o shodě velmi obecně, média už nyní získala od diplomatických zdrojů některé další podrobnosti: Írán se například musí zavázat, že sníží současné zásoby obohaceného uranu o dvě třetiny. Zbylá část by měla být rozředěna nebo odvezena do zahraničí. Na respektování tohoto pravidla chce přitom Západ dohlížet minimálně deset let.

Kromě samotné suroviny by šíitská země měla omezit také jaderné technologie – konkrétně nestavět žádná nová zařízení na obohacování uranu po dobu 15 let. Z počtu stávajících 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá v provozu 6104. Na základní pravidla má po dobu 25 let také přihlížet Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

  • Právě na tajné íránské obohacování uranu, což je klíčový proces pro výrobu jaderné zbraně, upozornila mezinárodní inspekce v roce 2003.

To vše zřejmě bude Írán ochoten podstoupit kvůli jedinému – zbavit zemi ekonomických a obchodních pout ze strany Západu. Například do EU aktuálně Írán nemůže dovážet zemní plyn a dveře má přivřené také v oblasti obchodu a financí. Už v předchozích sankcích Unie zacílila hlavně na ropný export a přístup k mezinárodní bankovní síti.

Na sankční listině jsou aktuálně desítky íránských společností včetně íránské centrální banky, ministerstev energetiky a ropného průmyslu nebo íránské ropné společnosti Nioc a jejích poboček.

S Íránem dlouhodobě vyjednává šest zemí - USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo. „Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem, které, pokud se zcela naplní, Íránu zabrání získat jadernou zbraň. Pokud toto rámcové ujednání povede ke konečné dohodě, stane se naše země, naši spojenci a svět bezpečnějším. Je to dobrá dohoda,“ řekl americký prezident Barack Obama v úvodu pětadvacetiminutového vystoupení před Bílým domem. Pokud Írán své závazky ukončí, se znovuzavedením sankcí prý Západ nebude váhat.

Hotel Beau Rivage Palace v Lausanne
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Íránský jaderný program je předmětem diskusí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se Washington výrazně angažuje, nyní vrcholí.  Výměnou za omezení jaderného programu nabízí Západ zmírnění či dokonce zrušení protiíránských sankcí, které v kombinaci s cenou ropy výrazně poškozují tamní ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na neohlášenou návštěvu Kyjeva přijel britský premiér Starmer

Do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu přijel britský premiér Keir Starmer, píše agentura AP. Slíbí během ní, že Británie pomůže s garancí bezpečnosti Ukrajiny po dalších sto let. Starmer se na svoji první cestu do Kyjeva v roli šéfa britského kabinetu vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 1 mminutou

Rusko nutí rodiny ukrajinských válečných zajatců do sabotáží

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.
před 3 mminutami

V USA vzniká oligarchie, prohlásil Biden v závěrečném projevu

Americký prezident Joe Biden ve svém závěrečném projevu k národu varoval před koncentrací moci v rukou několika bohatých lidí. Ve Spojených státech podle něho vzniká oligarchie, která znamená ohrožení demokracie, práv a svobod. Upozornil na to, že Američané jsou pod stále větším vlivem dezinformací.
před 15 mminutami

Katar potvrdil dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na Ukrajinu

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu. Napadená země tak musela preventivně přerušit dodávky elektřiny v několika oblastech, uvedla s odkazem na ukrajinské úřady agentura AP. Invazní jednotky vypustily proti energetickým objektům více než čtyři desítky střel a raket a sedm desítek dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Situace se mění a zároveň zůstává stejná, míní odborníci k příměří v Gaze

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj přijel do Varšavy kvůli usmíření historické křivdy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Varšavy a jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Tématem jejich rozhovoru byla exhumace Poláků zavražděných ve Volyni za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tusk zároveň slíbil, že polské předsednictví v Radě Evropské unie bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do EU. Zelenskyj jednal i se svým protějškem Andrzejem Dudou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Omezení vývozu čipů z USA není definitivní, věří české úřady

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...