Kyjev - Kyjev nebude spěchat se zavedením víz vůči Rusku. V Bruselu se v tomto duchu vyjádřil úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Krok by podle něj zřejmě nebyl efektivní a mohl by mít negativní dopad na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Parlament v Kyjevě už posvětil deklaraci o boji za osvobození Ukrajiny. Vyzývá svět, aby ruskou anexi Krymu neuznal.
Jaceňuk po příletu do Bruselu prohlásil, že v případě zavedení víz pro Rusy je lepší „dvakrát měřit“. Na jejich zavedení se ve středu usnesla ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany. Její rozhodnutí ve formě prezidentských dekretů mají sílu zákona. Podle Jaceňuka ale takový krok nebude dostatečně účinný. Navíc by zkomplikoval život ukrajinským občanům žijícím na východě země při hranicích s Ruskem.
Ukrajinská vláda podle premiéra respektuje specifické zájmy jihovýchodu Ukrajiny, proto se k rozhodnutí o vízech staví zdrženlivě. Do diskuse o vízech se Jaceňuk ve středu údajně nemohl náležitě zapojit, protože kvůli cestě do Bruselu jednání bezpečnostní rady předčasně opustil. Po návratu do Kyjeva chce věc znovu projednat s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem.
- Na Ukrajině žijí miliony lidí s příbuzenskými či podnikatelskými vazbami na Rusko. Ruština je regionálním jazykem ve 13 z 27 ukrajinských oblastí, za řeč užívanou v běžném denním styku ji označuje 40 procent ukrajinských obyvatel.
- Zavedení vízové povinnosti mezi postsovětskými zeměmi nejednou navrhovala sama Moskva. Důvodem je prakticky nekontrolovatelný příliv pracovních migrantů do Ruska z Kavkazu a střední Asie. Vzhledem k silným politickým vazbám na bývalé sovětské republiky se ale Rusko k realizaci tohoto kroku neodhodlalo.
Kyjev stáhne vojáky z Krymu a vystoupí ze SNS
Kyjevská vláda nyní chystá stažení svých vojáků z Krymu. Na poloostrově chce vytvořit demilitarizovanou zónu. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase ale zatím není pohyb ukrajinských jednotek patrný a řada z nich zůstává na základnách a čeká na pokyny.
Ukrajina také vystoupí z postsovětského Společenství nezávislých států (SNS), které se ve sporu s Moskvou postavilo proti ní. „Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. Ukrajinský národ nikdy a za žádných okolností boj za osvobození Krymu od okupantů nezastaví, ať bude jakkoli těžký či dlouhý,“ praví se v dnes schválené deklaraci.
Rusko podle ukrajinských poslanců „demonstrativně porušilo nejen platné ukrajinské zákony, ale i základní normy mezinárodního práva“. Poprvé po skončení druhé světové války bude všeobecně uznávané hranice Evropy cynicky přepisovat země, která v dvoustranných i mnohostranných smlouvách celistvost Ukrajiny garantovala. „Naléhavě vyzýváme celé světové společenství, aby se zdrželo mezinárodního uznání takzvané Krymské republiky a anexe Krymu a Sevastopolu. Ukrajinský národ nikdy anexi svého území ovládnutého Ruskem neuzná,“ uvádí se v deklaraci.
Krym jako „dočasně okupované území“
Parlament také přijal usnesení, jímž Krym vyhlašuje za „dočasně okupované území“. Spadají do něj Krymský poloostrov, město Sevastopol, přilehlé ukrajinské teritoriální vody a vzdušný prostor. Vstup na okupované území je podle dokumentu povolen jen na zvláštní propustku vydanou ukrajinskou vládou. Usnesení zakazuje provádět na Krymu jakoukoli hospodářskou činnost bez ukrajinského povolení včetně dopravy, obchodu a těžby nerostných surovin.
Hajduk už je na svobodě
Krymské úřady ráno propustily na svobodu zadrženého velitele ukrajinské flotily kontradmirála Serhije Hajduka. Hajduka zadržela ve středu ruská vojenská rozvědka GRU v Sevastopolu.
Podle ruských médií byl Hajduk vyslechnut na sevastopolské prokuratuře, aby zodpověděl na otázky týkající se předání rozkazu ukrajinským vojákům na Krymu, že mohou použít zbraně proti obyvatelům. Ale podle ruského ministra byl Hajduk jen nucen plnit příkazy svého velení. V noci byli propuštěni na svobodu „všichni ostatní civilní rukojmí zadržení ruskými vojáky a zástupci nových krymských úřadů“, oznámil Interfax k Hajdukově propuštění.
