Kyjev/Moskva - Ukrajinský parlament schválil vytvoření národní gardy, kterou má tvořit až 60 tisíc dobrovolníků. Dohromady mají střežit bezpečnost a chránit státní hranice nebo zastavit činnost teroristů a nelegálních ozbrojených skupin. Rusko současně u hranic s Ukrajinou zahájilo rozsáhlé vojenské manévry, jenž mají prověřit schopnost boje na neznámém území. Potrvají zřejmě do konce března. V Doněcku dnes zemřela první oběť ukrajinských násilných střetů mimo Kyjev.
Národní garda má sestávat až z 60 tisíc mužů - hlavně z dobrovolníků, z nichž mnozí se zúčastnili protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti. Garda bude spadat pod ministerstvo vnitra a má mít na starosti hlavně bezpečnost hranic a boj proti terorismu.
Kyjev bude mobilizovat pouze dobrovolníky, kteří už absolvovali vojenskou službu. Ukrajinská armáda má nyní údajně jen šest tisíc plně bojeschopných vojáků, což ministr obrany Ihor Teňuch považuje za „bezútěšné“. Drtivou většinu ukrajinských vojenských základen na Krymu s pomocí ruských vojáků zablokovala tamní domobrana. Vláda v Kyjevě na tom nemá sílu cokoliv změnit."
V době, kdy vrcholí napětí v souvislosti s chystaným referendem o připojení ukrajinského Krymu k Rusku, probíhají na obou stranách vojenská cvičení. Ukrajinská armáda pořádá manévry s tanky, obrněnými transportéry a samohybnými děly u přístupu ke Krymu. Na Černém moři pak ve středu začalo společné cvičení bulharského, rumunského a amerického námořnictva. A americké stíhačky se také podílejí na leteckém cvičení v Polsku.
Rusko pořádá vojenské manévry při hranicích s Ukrajinou
Ruská armáda zároveň potvrdila vojenské manévry při ukrajinských hranicích. Cvičení probíhá v Rostovské, Belgorodské, Kurské a Tambovské oblasti, přičemž první tři sousedí s Ukrajinou. Tambovská oblast je od hranic vzdálená asi 250 kilometrů. Cílem manévrů, jichž se účastní 8 500 vojáků, je podle prohlášení ministerstva obrany „všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí“. Manévry prý potrvají do konce března.
Jednotky se prý cvičí v přesunech vojenské techniky v neznámém prostoru, v opevňování zaujatých pozic a v organizaci rozvědné činnosti. Zvláštní pozornost je prý věnována utajeným přesunům a maskování. Vojska se cvičí ve vedení různých typů boje, v řízení pohybu jednotek a palby a „snaží se postupovat překvapivě a zmást protivníka“. Závěr cvičení prý bude patřit ostrým střelbám a řízení dělostřelecké palby. Vojáci prý vyzkoušejí i několik raketometů.
Zprávy a fotografie zachycující pohyby těžké ruské vojenské techniky v pohraničních regionech se objevily v noci na dnešek na ruských sociálních sítích. V Belgorodské oblasti se údajně přesunuly tankové a motostřelecké útvary až do třicetikilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic. Asi 50 kilometrů od hranic s Belgorodskou oblastí leží ukrajinský Charkov.
Podle dřívějších informací šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije soustředilo Rusko při ukrajinských hranicích 80 tisíc mužů ve zbrani. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na mínění západních expertů napsala, že počty ruských vojáků se mohou blížit až 200 tisícům.
Ruský poslanec potvrdil přítomnost ruských vojáků na Krymu
Vlivný ruský poslanec Leonid Sluckij pak otevřeně přiznal, že Rusko své vojáky na ukrajinský Krym vyslalo. Šéf výboru Státní dumy pro styky s postsovětskými státy to řekl ve středu moskevské rozhlasové stanici Echo Moskvy. Jeho slova jsou tak v přímém rozporu s prohlášením šéfa Kremlu Vladimira Putina, který minulý týden řekl, že Rusové na Krymu nejsou a neoznačení ozbrojenci jsou členy místních „sil sebeobrany“.
Přítomnost ruských vojsk na poloostrově dal Sluckij do souvislosti s ochranou před „ozbrojenou agresí“ během víkendového referenda. „Máme-li volit mezi potřebou chránit lidi a stanoviskem 'expertů' vzdálených od konfliktu, podle nichž je to nelegální, pak volím ochranu lidí,“ řekl Sluckij. Úkolem ruských vojáků je podle něj zabránit krveprolití a obětem na lidských životech. „Je tam pár vojenských jednotek, které zaujaly pozice pro případ ozbrojené agrese, ozbrojeného útoku z Kyjeva. Není to žádná rozsáhlá operace,“ uvedl. Na dotaz, zda tedy jde o vojenskou akci Moskvy, ale nereagoval.
V Doněcku při střetech zemřel první člověk
Ačkoliv se očekává, že nedělní referendum o připojení poloostrova k Rusku vyvolá především ve východoukrajinských městech násilnosti a ozbrojené provokace, v Doněcku ke srážkám mezi příznivci a odpůrci referenda došlo již dnes. Podle místního zdravotnického úřadu, kterého citovala agentura Reuters, během demonstrace zemřel jeden člověk, zřejmě stoupenec nové ukrajinské vlády, a několik dalších utrpělo zranění.
V centru města s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem se střetlo několik stovek lidí oslavujících ruského prezidenta Vladimira Putina s přibližně stejně velkým davem odsuzujícím snahu Ruska zmocnit se Krymského poloostrova. Zatím není jasné, jak oběť zemřela.
Přípravy k referendu na Krymu horečně pokračují . Hlasování má být podle místních proruských úřadů manifestační. Na stejný den chystají proruští radikálové ve východoukrajinském Charkově své vlastní. V něm se hodlají vyslovit pro federalizaci země a navrhnout chtějí také pozvání „jednotek ruských mírotvorců“ na východní část Ukrajiny.
Ukrajinci si vybírají úspory
Vedle oficiálních míst se na hlasování připravují i obyčejní obyvatelé. Agentura AP informovala, že lidé začali hromadně vybírat z bank vklady. Největší ukrajinská banka Privatbank omezila výběr hotovosti v celé Ukrajině na 1 500 hřiven (asi 3000 Kč). Před ní i pobočkami dalších bank se začaly tvořit fronty.
Dva další Ukrajinci z Majdanu podlehli zranění, obětí protestů je 104
Další dva Ukrajinci podlehli vážným zraněním, která utrpěli během nedávných protestů v Kyjevě. Počet obětí krveprolití tak stoupl na 104. V nemocnici v ukrajinské metropoli zemřela sedmadvacetiletá Olha Burová, v Polsku, kde se léčil, zesnul Vasyl Aksenin.
Většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky. Nové ukrajinské vedení se nyní snaží objasnit pozadí těchto ostřelovačských útoků. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. Kdo za útoky stál, není jasné. V Kyjevě se spekuluje o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krveprolití vyvolaném Moskvou.
