Kvůli vyděračské kampani má Krúpa zaplatit Bakalovi 702 milionů korun, rozhodl soud v USA

Federální soudce v Jižní Karolíně rozhodl, že slovenský podnikatel Pavol Krúpa musí zaplatit více než 32,4 milionu dolarů (702 milionů korun) investorovi Zdeňku Bakalovi za to, že proti němu vedl vyděračskou kampaň. Vyplývá to z rozsudku, který ČTK poskytla Bakalova firma BM Management. Soud již dříve dospěl k závěru, že se Krúpa několik let systematicky snažil Bakalu očernit a následně po něm požadoval zaplacení 23 milionů dolarů (půl miliardy korun) výměnou za to, že přestane. Krúpa prohlásil, že rozsudek nedostal a v USA se žádného řízení neúčastnil.

Soudce David Norton v rozsudku píše, že Krúpa vedl proti Bakalovi mezinárodní očerňující kampaň, která trvale poškodila jeho jméno a podnikatelské zájmy. Krúpa se svou činností podle soudu začal v roce 2016 v Evropě a o rok později Bakalu skrze prostředníka požádal o půl miliardy korun. Hrozil mu přitom, že pokud nezaplatí, tak kampaň přenese i do Spojených států, kde Bakala v současnosti žije a podniká.

Podle soudu Bakala Krúpovi nevyhověl, načež slovenský podnikatel svou výhrůžku dodržel a najal americkou firmu, která v kampani pokračovala v USA. Tam například zorganizovala falešný protest před školou, kam chodí Bakalovy děti.

Krúpa s kampaní přestal v říjnu 2018, kdy na něj Bakala podal žalobu k americkému soudu. Slovenský podnikatel měl podle soudce zpočátku najatého právníka, který jej zastupoval, později však začal před soudem vystupovat sám za sebe.

Podle Nortona nejprve Krúpa komunikoval, ačkoliv často zasílal požadované dokumenty pozdě, nebo tyto dokumenty nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud evidoval v březnu loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. Soudce pak spor rozhodl v srpnu v Bakalův prospěch právě kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti.

„Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem,“ konstatuje Norton s tím, že soud věnoval zvláštní pozornost tomu, aby se ke Krúpovi dostaly veškeré obsílky.

Smyšlené a vykonstruované tvrzení, odmítá Krúpa

„Žádné rozhodnutí mi nebylo doručeno a nebyl jsem účastníkem žádného řízení,“ vzkázal ve středu Krúpa. „Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované,“ dodal.

Soud uložil Krúpovi zaplatit Bakalovi právní výlohy a také například odškodnění za poškození jeho reputace a podnikatelských zájmů. K tomu mu nakázal zaplatit ještě pokutu ve výši 6,5 milionu dolarů (140,7 milionu korun), která má podle soudce sloužit mimo jiné k tomu, aby Krúpu odradila od podobného jednání v budoucnu.

Krúpa sám sebe prohlašuje za miliardáře, a vyměřená pokuta tak pro něj bude dostatečně citelná, ale zároveň jej nezruinuje, podotýká soudce.

Krúpa v roce 2003 založil na Slovensku investiční společnost Arca Capital. V Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky obchodu s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií, který později zkrachoval, tehdy Gross podle médií vydělal během několika měsíců 80 milionů korun.

V Česku se Arca Capital také angažovala v otázce těžební společnosti OKD, s jejíž privatizací je spojováno právě Bakalovo jméno. V roce 2018 Krúpa Arcu opustil, majoritním akcionářem je nyní Rastislav Velič. Skupina je momentálně v insolvenčním řízení, Krúpa a Velič stojí proti sobě. Kontroverze vyvolalo i ocenění Krúpy v roce 2018, kdy dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 2 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 3 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 10 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...