Kvůli vyděračské kampani má Krúpa zaplatit Bakalovi 702 milionů korun, rozhodl soud v USA

Federální soudce v Jižní Karolíně rozhodl, že slovenský podnikatel Pavol Krúpa musí zaplatit více než 32,4 milionu dolarů (702 milionů korun) investorovi Zdeňku Bakalovi za to, že proti němu vedl vyděračskou kampaň. Vyplývá to z rozsudku, který ČTK poskytla Bakalova firma BM Management. Soud již dříve dospěl k závěru, že se Krúpa několik let systematicky snažil Bakalu očernit a následně po něm požadoval zaplacení 23 milionů dolarů (půl miliardy korun) výměnou za to, že přestane. Krúpa prohlásil, že rozsudek nedostal a v USA se žádného řízení neúčastnil.

Soudce David Norton v rozsudku píše, že Krúpa vedl proti Bakalovi mezinárodní očerňující kampaň, která trvale poškodila jeho jméno a podnikatelské zájmy. Krúpa se svou činností podle soudu začal v roce 2016 v Evropě a o rok později Bakalu skrze prostředníka požádal o půl miliardy korun. Hrozil mu přitom, že pokud nezaplatí, tak kampaň přenese i do Spojených států, kde Bakala v současnosti žije a podniká.

Podle soudu Bakala Krúpovi nevyhověl, načež slovenský podnikatel svou výhrůžku dodržel a najal americkou firmu, která v kampani pokračovala v USA. Tam například zorganizovala falešný protest před školou, kam chodí Bakalovy děti.

Krúpa s kampaní přestal v říjnu 2018, kdy na něj Bakala podal žalobu k americkému soudu. Slovenský podnikatel měl podle soudce zpočátku najatého právníka, který jej zastupoval, později však začal před soudem vystupovat sám za sebe.

Podle Nortona nejprve Krúpa komunikoval, ačkoliv často zasílal požadované dokumenty pozdě, nebo tyto dokumenty nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud evidoval v březnu loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. Soudce pak spor rozhodl v srpnu v Bakalův prospěch právě kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti.

„Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem,“ konstatuje Norton s tím, že soud věnoval zvláštní pozornost tomu, aby se ke Krúpovi dostaly veškeré obsílky.

Smyšlené a vykonstruované tvrzení, odmítá Krúpa

„Žádné rozhodnutí mi nebylo doručeno a nebyl jsem účastníkem žádného řízení,“ vzkázal ve středu Krúpa. „Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované,“ dodal.

Soud uložil Krúpovi zaplatit Bakalovi právní výlohy a také například odškodnění za poškození jeho reputace a podnikatelských zájmů. K tomu mu nakázal zaplatit ještě pokutu ve výši 6,5 milionu dolarů (140,7 milionu korun), která má podle soudce sloužit mimo jiné k tomu, aby Krúpu odradila od podobného jednání v budoucnu.

Krúpa sám sebe prohlašuje za miliardáře, a vyměřená pokuta tak pro něj bude dostatečně citelná, ale zároveň jej nezruinuje, podotýká soudce.

Krúpa v roce 2003 založil na Slovensku investiční společnost Arca Capital. V Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky obchodu s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií, který později zkrachoval, tehdy Gross podle médií vydělal během několika měsíců 80 milionů korun.

V Česku se Arca Capital také angažovala v otázce těžební společnosti OKD, s jejíž privatizací je spojováno právě Bakalovo jméno. V roce 2018 Krúpa Arcu opustil, majoritním akcionářem je nyní Rastislav Velič. Skupina je momentálně v insolvenčním řízení, Krúpa a Velič stojí proti sobě. Kontroverze vyvolalo i ocenění Krúpy v roce 2018, kdy dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na západě Kanady je deset mrtvých

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 53 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 1 hhodinou

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 4 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...