Kvůli vyděračské kampani má Krúpa zaplatit Bakalovi 702 milionů korun, rozhodl soud v USA

Federální soudce v Jižní Karolíně rozhodl, že slovenský podnikatel Pavol Krúpa musí zaplatit více než 32,4 milionu dolarů (702 milionů korun) investorovi Zdeňku Bakalovi za to, že proti němu vedl vyděračskou kampaň. Vyplývá to z rozsudku, který ČTK poskytla Bakalova firma BM Management. Soud již dříve dospěl k závěru, že se Krúpa několik let systematicky snažil Bakalu očernit a následně po něm požadoval zaplacení 23 milionů dolarů (půl miliardy korun) výměnou za to, že přestane. Krúpa prohlásil, že rozsudek nedostal a v USA se žádného řízení neúčastnil.

Soudce David Norton v rozsudku píše, že Krúpa vedl proti Bakalovi mezinárodní očerňující kampaň, která trvale poškodila jeho jméno a podnikatelské zájmy. Krúpa se svou činností podle soudu začal v roce 2016 v Evropě a o rok později Bakalu skrze prostředníka požádal o půl miliardy korun. Hrozil mu přitom, že pokud nezaplatí, tak kampaň přenese i do Spojených států, kde Bakala v současnosti žije a podniká.

Podle soudu Bakala Krúpovi nevyhověl, načež slovenský podnikatel svou výhrůžku dodržel a najal americkou firmu, která v kampani pokračovala v USA. Tam například zorganizovala falešný protest před školou, kam chodí Bakalovy děti.

Krúpa s kampaní přestal v říjnu 2018, kdy na něj Bakala podal žalobu k americkému soudu. Slovenský podnikatel měl podle soudce zpočátku najatého právníka, který jej zastupoval, později však začal před soudem vystupovat sám za sebe.

Podle Nortona nejprve Krúpa komunikoval, ačkoliv často zasílal požadované dokumenty pozdě, nebo tyto dokumenty nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud evidoval v březnu loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. Soudce pak spor rozhodl v srpnu v Bakalův prospěch právě kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti.

„Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem,“ konstatuje Norton s tím, že soud věnoval zvláštní pozornost tomu, aby se ke Krúpovi dostaly veškeré obsílky.

Smyšlené a vykonstruované tvrzení, odmítá Krúpa

„Žádné rozhodnutí mi nebylo doručeno a nebyl jsem účastníkem žádného řízení,“ vzkázal ve středu Krúpa. „Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované,“ dodal.

Soud uložil Krúpovi zaplatit Bakalovi právní výlohy a také například odškodnění za poškození jeho reputace a podnikatelských zájmů. K tomu mu nakázal zaplatit ještě pokutu ve výši 6,5 milionu dolarů (140,7 milionu korun), která má podle soudce sloužit mimo jiné k tomu, aby Krúpu odradila od podobného jednání v budoucnu.

Krúpa sám sebe prohlašuje za miliardáře, a vyměřená pokuta tak pro něj bude dostatečně citelná, ale zároveň jej nezruinuje, podotýká soudce.

Krúpa v roce 2003 založil na Slovensku investiční společnost Arca Capital. V Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky obchodu s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií, který později zkrachoval, tehdy Gross podle médií vydělal během několika měsíců 80 milionů korun.

V Česku se Arca Capital také angažovala v otázce těžební společnosti OKD, s jejíž privatizací je spojováno právě Bakalovo jméno. V roce 2018 Krúpa Arcu opustil, majoritním akcionářem je nyní Rastislav Velič. Skupina je momentálně v insolvenčním řízení, Krúpa a Velič stojí proti sobě. Kontroverze vyvolalo i ocenění Krúpy v roce 2018, kdy dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...