La Coruňa - Tři muži, souzení kvůli ekologické katastrofě u španělského pobřeží při havárii tankeru Prestige v roce 2002, do vězení nepůjdou. Řecký kapitán lodi Apostolos Manguras dostal od soudu devět měsíců za vážné neuposlechnutí rozkazu, když odmítl zamířit s poškozenou lodí na otevřené moře. Do vězení nicméně kvůli svému věku 78letý muž nenastoupí. Zbylí dva obžalovaní byli naprosto zproštěni viny.
Podle rozsudku není s jistotou možné určit přesnou příčinu havárie. Na vině byl však podle verdiktu především „špatný stav a nedostatečná údržba“ plavidla starého 26 let. Soudce prohlásil, že část viny leží na soukromé společnosti, která vydala tankeru povolení k provozu.
Trojici mužů obžalovaných ze zavinění katastrofy přitom hrozily vysoké tresty, řeckému kapitánovi a strojníkovi až 12 let vězení. Soudce však dnes konstatoval, že ani jeden z nich neměl tušení, že provoz tankeru ohrožuje životy členů posádky včetně jich samých.
Pro tehdejšího zástupce španělské námořní plavby Josého Luise Lópeze-Sorse, který nařídil odtažení poškozené lodi od španělských břehů, prokurátor žádal pětiletý trest. V jeho případě ale soud přihlédl k názoru expertů, podle nichž byl Lópezův příkaz správný, navzdory tomu, že ropná skvrna v jeho důsledku mohla zasáhnout rozsáhlejší území.
Obžalovaní se podle soudu nemusí podílet ani na úhradě škody ve výši 4,4 miliardy eur (zhruba 120 miliard korun), kterou únik ropy nedaleko břehů severošpanělské Galicie způsobil. Na náhradu škody přispěla 22 miliony eur pojišťovna společnosti provozující tanker, přes 100 milionů jde z mezinárodního fondu na likvidaci podobných škod. Dalšího odškodnění se však postižené regiony zřejmě nedočkají.
Soudní proces začal loni 13. listopadu, v den desátého výročí havárie. Nikdo z obžalovaných si dnešní verdikt nepřišel osobně vyslechnout.
„Tenké pramínky“ zpustošily pobřeží tří států
Tanker Prestige patřící liberijské firmě Mare Shipping vyplul pod bahamskou vlajkou z Lotyšska a přepravoval 77 000 tun těžkého topného oleje přes Gibraltar do Singapuru. Loď, kterou si pronajala ruská společnost Crown Resources a která byla provozovaná řeckými rejdaři, byla stará 26 let. U španělských břehů z ní 13. listopadu 2002 začala unikat ropa. Kapitán lodi vyslal signál SOS asi ve dvě hodiny odpoledne 50 kilometrů od galicijského města Finisterre (severozápad Španělska). V bouři totiž tehdy explodovaly dva tanky, z nichž začal unikat náklad.
Z obav před znečištěním svých pobřeží však španělské, poté francouzské i portugalské úřady odmítly tanker ve svých přístavech přijmout. Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Takže tanker během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km). 19. listopadu se asi 250 kilometrů od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3 800 metrů, kde leží dosud.
Prvních asi 20 000 tun topného oleje vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19 000 tun a při rozlomení tankeru uniklo na 12 000 tun. Poté vytékalo do moře denně asi 125 tun topného oleje více než dva měsíce, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64 000 tun těžkého topného oleje.
Odčerpání zbylých 13 600 tun začalo v červnu 2004 a trvalo přes čtyři měsíce. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.
Ropná skvrna znečistila asi 2 600 kilometrů především španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jihozápad Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.
Havárie způsobila škodu vyčíslenou na 4,4 miliardy eur (asi 120 miliard korun).
Po havárii tankeru se snesla vlna kritiky na španělskou vládu za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra Manuela Rajoye (dnes premiér). I on zpočátku katastrofu bagatelizoval, hovořil o „malých pramíncích jakoby z plastelíny“; ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.
