Kvůli havárii tankeru Prestige za mříže nikdo nepůjde

La Coruňa - Tři muži, souzení kvůli ekologické katastrofě u španělského pobřeží při havárii tankeru Prestige v roce 2002, do vězení nepůjdou. Řecký kapitán lodi Apostolos Manguras dostal od soudu devět měsíců za vážné neuposlechnutí rozkazu, když odmítl zamířit s poškozenou lodí na otevřené moře. Do vězení nicméně kvůli svému věku 78letý muž nenastoupí. Zbylí dva obžalovaní byli naprosto zproštěni viny.

Podle rozsudku není s jistotou možné určit přesnou příčinu havárie. Na vině byl však podle verdiktu především „špatný stav a nedostatečná údržba“ plavidla starého 26 let. Soudce prohlásil, že část viny leží na soukromé společnosti, která vydala tankeru povolení k provozu.  

Trojici mužů obžalovaných ze zavinění katastrofy přitom hrozily vysoké tresty, řeckému kapitánovi a strojníkovi až 12 let vězení. Soudce však dnes konstatoval, že ani jeden z nich neměl tušení, že provoz tankeru ohrožuje životy členů posádky včetně jich samých.

Pro tehdejšího zástupce španělské námořní plavby Josého Luise Lópeze-Sorse, který nařídil odtažení poškozené lodi od španělských břehů, prokurátor žádal pětiletý trest. V jeho případě ale soud přihlédl k názoru expertů, podle nichž byl Lópezův příkaz správný, navzdory tomu, že ropná skvrna v jeho důsledku mohla zasáhnout rozsáhlejší území.  

Následky havárie tankeru Prestige
Zdroj: ČTK/AP/Carmelo Alen

Obžalovaní se podle soudu nemusí podílet ani na úhradě škody ve výši 4,4 miliardy eur (zhruba 120 miliard korun), kterou únik ropy nedaleko břehů severošpanělské Galicie způsobil. Na náhradu škody přispěla 22 miliony eur pojišťovna společnosti provozující tanker, přes 100 milionů jde z mezinárodního fondu na likvidaci podobných škod. Dalšího odškodnění se však postižené regiony zřejmě nedočkají. 

Soudní proces začal loni 13. listopadu, v den desátého výročí havárie. Nikdo z obžalovaných si dnešní verdikt nepřišel osobně vyslechnout.

„Tenké pramínky“ zpustošily pobřeží tří států

Tanker Prestige patřící liberijské firmě Mare Shipping vyplul pod bahamskou vlajkou z Lotyšska a přepravoval 77 000 tun těžkého topného oleje přes Gibraltar do Singapuru. Loď, kterou si pronajala ruská společnost Crown Resources a která byla provozovaná řeckými rejdaři, byla stará 26 let. U španělských břehů z ní 13. listopadu 2002 začala unikat ropa. Kapitán lodi vyslal signál SOS asi ve dvě hodiny odpoledne 50 kilometrů od galicijského města Finisterre (severozápad Španělska). V bouři totiž tehdy explodovaly dva tanky, z nichž začal unikat náklad.

Z obav před znečištěním svých pobřeží však španělské, poté francouzské i portugalské úřady odmítly tanker ve svých přístavech přijmout. Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Takže tanker během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km). 19. listopadu se asi 250 kilometrů od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3 800 metrů, kde leží dosud.

Prvních asi 20 000 tun topného oleje vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19 000 tun a při rozlomení tankeru uniklo na 12 000 tun. Poté vytékalo do moře denně asi 125 tun topného oleje více než dva měsíce, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64 000 tun těžkého topného oleje.

Odčerpání zbylých 13 600 tun začalo v červnu 2004 a trvalo přes čtyři měsíce. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.

Ropná skvrna znečistila asi 2 600 kilometrů především španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jihozápad Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.

Havárie způsobila škodu vyčíslenou na 4,4 miliardy eur (asi 120 miliard korun).

Po havárii tankeru se snesla vlna kritiky na španělskou vládu za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra Manuela Rajoye (dnes premiér). I on zpočátku katastrofu bagatelizoval, hovořil o „malých pramíncích jakoby z plastelíny“; ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.

Nahrávám video
Telefonát Ĺubicy Zlochové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších sedm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 1 hhodinou

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 5 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 12 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 12 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 13 hhodinami
Načítání...