Kvóty nebudou, státy EU ale s rozdělováním migrantů souhlasí

Brusel – Ty, kdož žádají o azyl v Itálii a Řecku, si členské země Evropské unie rozdělí na dobrovolném základě. Dohodli se tak lídři evropských států na jednání Evropské rady, oznámil její předseda Donald Tusk. Padl tak požadavek Evropské komise na povinné přerozdělení azylantů podle předem určených kvót.

K přijetí podílu ze 60 tisíc azylantů nebude podle rozhodnutí Rady Evropské unie členské země nikdo nutit. „Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy,“ řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka, podle kterého především šlo o „bitvu o principy“. Již dříve, když o migrační krizi jednal český parlament, ohradil se Sobotka velmi ostře proti požadavku Evropské komise na přerozdělování uprchlíků, návrh kvót označil za porušení pravidel EU vzhledem k tomu, že je nepodpořila Evropská rada.

Evropa se odklání od myšlenek, na kterých stojí, zoufal Renzi

Proti kvótám se postavily zejména visegrádské země. Španělsko a Velká Británie potom kladly důraz na princip navracení migrantů do země původu a Londýn se dožadoval zpřísnění zabezpečení calaiského přístavu. Na sedmihodinovém jednání se za kvóty naopak bil především italský premiér Matteo Renzi. Ten vyčetl středoevropským kolegům nedostatek solidarity. „Je-li Evropa pouze o penězích, není to již evropská myšlenka z Říma 1957,“ odkázal na smlouvy, které založily dvě ze tří společenství předcházející dnešní EU. Neslavný konec záměru svých komisařů však očekával předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Je však přesvědčen, že klíčové je, že budou členské státy ochotné pomoci alespoň dobrovolně. „Jsem rád, že summit dohodl něco, co má smysl,“ uvedl. Dodal, že konkrétní podobu spolupráce dohodnou ministři vnitra v příštích třech týdnech. Jisté zatím je pouze to, že se přerozdělování nedotkne Maďarska a Bulharska, které mají s migrační vlnou samy velké potíže.

2 minuty
Uprchlíky si státy EU rozdělí, ale podle svého uvážení
Zdroj: ČT24

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se budou muset evropské státy postarat o 60 tisíc lidí, ačkoli se hovoří spíše o čísle o třetinu nižším. Připomněla však, že kromě 40 tisíc osob, které se zdržují v Itálii a Řecku, je zde také dalších 20 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území. Předseda Rady EU Donald Tusk potom zdůraznil, že v zemích EU zůstanou pouze ti, kdo k tomu dostanou povolení: „Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni.“ Ty, kteří v Evropě budou moci zůstat, si mají země rozdělit během příštích dvou let.

Evropští lídři hovořili také o dalších opatřeních v souvislosti s migrační vlnou. Hledali způsob, jak spolupracovat se třetími zeměmi, a jak se postavit sítím pašeráků lidí. EU zřídí místa, kde budou v Itálii, Řecku, popř. Maďarsku migranti registrováni, aby mohli být posléze snadno identifikováni jako azylanti nebo ekonomičtí migranti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 20 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...